Archaické a klasické: Porovnání verzí

Aktuální verze z 9. 4. 2018, 14:18

Archaické a klasické (vnímání, zobrazování, myšlení)

(Obecná dichotomie v myšlení i výtvarném umění na příkladech z raných a pozdních presokratiků i na sochařství a vázovém malířství)

1. Nesamozřejmost kategorií umění i myšlení

2. Pro rozcvičení napřed větší rozhraní:

2.1. Neolit a doba bronzová: Ženské figury ubírají na objemu a roste míra stylizace.

2.2. Doba bronzová a doba železná: Možná proměna morálky, viz Odysseus, ale i Starý zákon. Temná staletí, geometrická stylizace (článkovitá těla odpovídají představě „psychofyzických orgánů“). Epika jako ohlédnutí.

3. Archaické a klasické zpodobování a myšlení:

3.1. Archaická stylizace figur: nadčasový úsměv, typologie, sochy z polotovarů z lomu.

3.2. Klasické zpodobování: veristické (realistické), výraz zohledňuje situaci, perspektiva; vyděluje se kategorie umění.

3. 3. Archaická lyrika, přírodověda a filosofie: nouze, obklopování, meteorologická metafora, diference, cykly (Archilochos, Míléťané, Hérakleitos).

3.4. Raně klasická filosofie: Zhodnocení (nadhodnocení?) řeči, bezrozpornosti (i jako kriteria pravdy), vyděluje se pojem myšlení, důkaz sporem (Parmenidés). Tragédie jako ohlédnutí za hodnotami archaické doby.

3.5. Obrat k věcem lidským: V klasické době pak následuje „obrat k věcem lidským“ (sofisté, Sókratés) a vzniká slovo filosofie. Kult „jsoucna“ a „podstaty“. Všechno starší se reinterpretuje (např. Aristotelés presokratiky).

3.6. Proměny autorství.

Dál na Nesamozřejmost kategorií umění i myšlení

Zpátky na hlavní stránku