Neolit a doba bronzová

Velká matka bohů, Çatalhöyük, 6000 před n. l.

Knóssos, 2600 až 2300 před n. l.

Poleponés, 6000 před n. l.

Délos, 3000-2700 před n. l.

Steatopygous, prý z Amorgu, 5300–3200 před n. l. Ashmolean Museum, AE 150.

Amorgos, 2800-2300 před n.l.

Vlevo pozdní neolit, vpravo raná doba bronzová.

Ženské figury ubírají na objemu a roste míra stylizace. Napřed figurální typ steatopygous, pak spíše plošná stylizace, působící až abstraktně.

Z rané doby bronzové pocházejí také nejstarší písemnosti, ale ne v Řecku. (Princip „oko za oko, zub za zub“ je snad prvním pokusem o regulaci krevní msty.)
Tančící bohyně (kupodivu zčásti chronologicky).

Ženská postava chová malé dítě, torzo. "Kúrotrofos", ale z neolitu, 4800 až 4500 před n. l.

Hlava muže z Amorgu, torzo figury, 2800-2300 před n. l.

Pro poctivost nutno dodat, že už v neolitu bychom našli některá mírně veristická nebo zase velice stylizovaná zpodobnění. Předchozí výběr však dobře ukazuje trend – a hlavně, objemné podoby se po konci neolitu téměř nevyskytují. Navíc se kombinuje vývoj uvnitř určité kultury se střídáním kultur.

Dál na Doba bronzová a doba železná

Zpátky na začátek této prezentace