Periodizace kultur na Kykladách: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
 
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
   info - stránka bez jednoznačného pokračování
 
   info - stránka bez jednoznačného pokračování
  
  Stránka ve vývoji
+
Přiřadit k obecným škatulkám typů kultur (k relativní dataci) nějaké letopočty, tedy absolutní dataci, není nikde věc snadná. Na Kykladách je to zvlášť komplikované, protože známe jen minimum nálezů, které je možné datovat radiokarbonovou metodou, kámen tuto možnost neposkytuje. Přesto si nějakou dost pravděpodobnou a poměrně konsenzuální představu udělat můžeme.
  
Přiřadit k obecným škatulkám typů kultur (k relativní dataci) nějaké letopočty, tedy absolutní dataci, není nikde věc snadná. Na Kykladách je to zvlášť komplikované, protože známe jen minimum nálezů, které je možné datovat radiokarbonovou metodou, kámen tuto možnost neposkytuje. Přesto si nějakou dost pravděpodobnou a poměrně konsenzuální představu udělat můžeme.
+
Podrobněji a s fotkama viz [[Kulturní historie Kyklad]].
  
 
==Neolit (Mladší doba kamenná) ==
 
==Neolit (Mladší doba kamenná) ==
  
Z ranějšího neolitu jsou na Kykladách jen ojedinělé nálezy, prý z doby kolem 7 tisíc let před n. l. Kykladské materiály (hlavně [[Obsidián|obsidián]]) se různě po světě najdou z ještě starší doby.
+
Z raného neolitu jsou na Kykladách jen ojedinělé nálezy, prý z doby kolem 9 tisíc let před n. l.
 +
 
 +
Kykladské materiály (hlavně [[Obsidián|obsidián]]) se různě po světě najdou z ještě starší doby.
 +
 
 +
Bohatě doložený je na Kykladách až pozdní neolit: 5300 až 3200 před n. l.
 +
 
 +
Viz [[Památky kykladského neolitu]].
 +
 
 +
Viz [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/NeolitCyc album Kykladský neolit].
  
Bohatě doložený je však na Kykladách až pozdní neolit, 5300 až 3200 před n. l.
 
 
==Doba bronzová ==
 
==Doba bronzová ==
 
=== Kykladská raná doba bronzová ===
 
=== Kykladská raná doba bronzová ===
Řádka 21: Řádka 28:
 
EC III v letech 2300 až 2000 před n. l. Místy pokračování, většinou však doznívání starších motivů, začátek mínojského vlivu, např. kultura Fylakopi I.
 
EC III v letech 2300 až 2000 před n. l. Místy pokračování, většinou však doznívání starších motivů, začátek mínojského vlivu, např. kultura Fylakopi I.
  
Archeologové rozlišují jednotlivé starokykladské „kultury“ – nebo „typy“ nebo „skupiny“ – (''groups''), které pojmenovávají podle místa prvního nebo nejslavnějšího nálezu tohoto typu, což ovšem neznamená, že by se nenacházely i jinde, mimo eponymní oblast. Viz info [[Klíč k určování kykladských idolů]] a [[Kykladské idoly podle variet]].
+
Viz [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/EarlyCyc album Kyklady v rané době bronzové].
 +
 
 +
Archeologové rozlišují jednotlivé starokykladské „kultury“ – nebo „typy“ nebo „skupiny“ – (''groups''), které pojmenovávají podle místa prvního nebo nejslavnějšího nálezu tohoto typu, což ovšem neznamená, že by se nenacházely i jinde, mimo eponymní oblast. Viz info [[Klíč k určování kykladských idolů]] a info [[Kykladské idoly podle variet]].
  
 
=== Kykladská střední doba bronzová ===
 
=== Kykladská střední doba bronzová ===
 
Střední doba bronzová na Kykladách – MC (''Middle Cycladic''), 2000 až 1700, vliv mínojské Kréty.
 
Střední doba bronzová na Kykladách – MC (''Middle Cycladic''), 2000 až 1700, vliv mínojské Kréty.
  
Na Kykladách je pouze několik míst s výraznou střední dobou bronzovou, ale pak opravdu stojí za to. Například  kultura Fylakopi II na [[MÉLOS (Milos)|Mélu]].
+
Na Kykladách je pouze několik míst s výraznou střední dobou bronzovou, ale pak opravdu stojí za to. Například  kultura Fylakopi II na [[MÉLOS (Milos)|Mélu]], s mínójským vlivem.
 
=== Kykladská pozdní doba bronzová ===
 
=== Kykladská pozdní doba bronzová ===
 
Pozdní doba bronzová na Kykladách – LC (''Late Cycladic''), od 1700 do 1100 (resp. 1050) před n. l.
 
Pozdní doba bronzová na Kykladách – LC (''Late Cycladic''), od 1700 do 1100 (resp. 1050) před n. l.
  
Situaci komplikuje nejasná datace [[Erupce Théry|exploze Théry]]. Tato obří seismická katastrofa, doprovázená vlnou tsunami výšky více desítek metrů, nepochybně musela mít mohutné ničivé účinky. Různé metody aplikované na vzorky rozličné povahy dávají data mezi roky 1664 a 1600 před n. l., zatímco dříve se udával čas o dost pozdější. ([[Akrotiri v podzemí|Akrotiri]] na Théře zaniklo po začátku pozdní doby bronzové, proto se při pozdější dataci erupce Théry dříve doba bronzová definovala až od roku 1550 před n. l.)
+
Situaci komplikuje nejasná datace exploze Théry. Tato obří seismická katastrofa, doprovázená vlnou tsunami výšky více desítek metrů, nepochybně musela mít mohutné ničivé účinky. Různé metody aplikované na vzorky rozličné povahy dávají data mezi roky 1664 a 1600 před n. l., zatímco dříve se udával čas o dost pozdější. Viz exkurz [[Erupce Théry]]. ([[Akrotiri v podzemí|Akrotiri]] na Théře zaniklo po začátku pozdní doby bronzové, proto se při pozdější dataci erupce Théry dříve doba bronzová definovala až od roku 1550 před n. l.)
  
 
Pozdní doba bronzová na Kykladách zahrnuje velice různé kulturní prvky:
 
Pozdní doba bronzová na Kykladách zahrnuje velice různé kulturní prvky:
Řádka 36: Řádka 45:
 
Nejprve kulminace mínójského vlivu: Akrotiri na Théře, Fylakopi III /1 na Mélu.
 
Nejprve kulminace mínójského vlivu: Akrotiri na Théře, Fylakopi III /1 na Mélu.
  
V 16. století před n. l. minójský vliv slábne a později jej střídá vliv mykénské kultury (achájský): kultura Fylakopi III / 2 na Mélu v 15. a hlavně 14. století před n. l.
+
V 16. století před n. l. mínójský vliv slábne a později jej střídá vliv mykénské kultury (achájský): kultura Fylakopi III / 2 na Mélu v 15. a hlavně 14. století před n. l.
  
 
Od 13. století achájská přítomnost: kultura Fylakopi IV na Mélu, ale také její prostší analogie na skoro všech kykladských ostrovech.
 
Od 13. století achájská přítomnost: kultura Fylakopi IV na Mélu, ale také její prostší analogie na skoro všech kykladských ostrovech.
 +
 
==Antika ==
 
==Antika ==
 
(Tedy ranější doba železná na Kykladách):
 
(Tedy ranější doba železná na Kykladách):
Řádka 44: Řádka 54:
 
Temná staletí – 1100 až 900 – invaze jednotlivých po-achájských řeckých etnik viz info [[Etnika na Kykladách]].
 
Temná staletí – 1100 až 900 – invaze jednotlivých po-achájských řeckých etnik viz info [[Etnika na Kykladách]].
  
Řecká '''Geometrická''' doba – 900 až 700 – nazývaná podle stylu maleb na keramice. Na Kykladách je velice mohutná a plynule přechází do řecké archaické doby.
+
Řecká '''geometrická''' doba – 900 až 700 – nazývaná podle stylu maleb na keramice. Na Kykladách je velice mohutná a plynule přechází do řecké archaické doby.
  
 
Řecká '''archaická''' doba (tedy její po-geometrická část) – 700 až kolem 490 – velice slavná éra Kyklad! Hegemonie Naxu a Paru, postupně sílí pokusy o hegemonii Athén nad Kykladami.
 
Řecká '''archaická''' doba (tedy její po-geometrická část) – 700 až kolem 490 – velice slavná éra Kyklad! Hegemonie Naxu a Paru, postupně sílí pokusy o hegemonii Athén nad Kykladami.
Řádka 60: Řádka 70:
 
Osmanská nadvláda (doba turecké okupace) – smluvně se pro Řecko její začátek udává rokem 1453 (pád Konstantinopole), leč na Kykladách až od roku 1566.
 
Osmanská nadvláda (doba turecké okupace) – smluvně se pro Řecko její začátek udává rokem 1453 (pád Konstantinopole), leč na Kykladách až od roku 1566.
  
Novořecký stát – od roku 1821, dokonce právě na kykladském ostrově Mykonu (viz [[Mado Mavrogenous|Madó Mavrogenous]]), plně se však Kyklady stávají součástí nového státu až o asi deset let později.
+
Novořecký stát – od roku 1821, začíná dokonce na kykladském ostrově Mykonu (viz [[Mado Mavrogenous|Madó Mavrogenous]]), ale plně se součástí nového státu celé Kyklady stávají až o asi deset let později.
<br />
+
<br clear=all>
  
----
+
  Souvisle číst: [[Náboženství na Kykladách]]
  
[[NAPŘED O KYKLADÁCH]]
+
  Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]]
  
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]
+
  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]
  
  
Řádka 74: Řádka 84:
 
[[Kategorie:Kréťané]]
 
[[Kategorie:Kréťané]]
 
[[Kategorie:Achájci]]
 
[[Kategorie:Achájci]]
[[Kategorie:Řémané]]
+
[[Kategorie:Římané]]
 +
[[Kategorie:Saracéni]]
 
[[Kategorie:Turci]]
 
[[Kategorie:Turci]]
 +
[[Kategorie:Periodizace]]

Aktuální verze z 5. 2. 2018, 20:55

 info - stránka bez jednoznačného pokračování

Přiřadit k obecným škatulkám typů kultur (k relativní dataci) nějaké letopočty, tedy absolutní dataci, není nikde věc snadná. Na Kykladách je to zvlášť komplikované, protože známe jen minimum nálezů, které je možné datovat radiokarbonovou metodou, kámen tuto možnost neposkytuje. Přesto si nějakou dost pravděpodobnou a poměrně konsenzuální představu udělat můžeme.

Podrobněji a s fotkama viz Kulturní historie Kyklad.

Neolit (Mladší doba kamenná)

Z raného neolitu jsou na Kykladách jen ojedinělé nálezy, prý z doby kolem 9 tisíc let před n. l.

Kykladské materiály (hlavně obsidián) se různě po světě najdou z ještě starší doby.

Bohatě doložený je na Kykladách až pozdní neolit: 5300 až 3200 před n. l.

Viz Památky kykladského neolitu.

Viz album Kykladský neolit.

Doba bronzová

Kykladská raná doba bronzová

Raná doba bronzová na Kykladách, EC (Early Cycladic), 3200 až 2000 před n. l.:

EC I v letech 3200 až 2800 před n. l. (zvl. kultura Grotta-Pelos), má řadu rysů chalkolitu.

EC II v letech 2800 až 2300 před n. l. Velice slavná éra Kyklad, zvl. kultura Keros-Syros (ale na začátku tohoto období také kultura Kampos, na konci zase kultura Kastri).

EC III v letech 2300 až 2000 před n. l. Místy pokračování, většinou však doznívání starších motivů, začátek mínojského vlivu, např. kultura Fylakopi I.

Viz album Kyklady v rané době bronzové.

Archeologové rozlišují jednotlivé starokykladské „kultury“ – nebo „typy“ nebo „skupiny“ – (groups), které pojmenovávají podle místa prvního nebo nejslavnějšího nálezu tohoto typu, což ovšem neznamená, že by se nenacházely i jinde, mimo eponymní oblast. Viz info Klíč k určování kykladských idolů a info Kykladské idoly podle variet.

Kykladská střední doba bronzová

Střední doba bronzová na Kykladách – MC (Middle Cycladic), 2000 až 1700, vliv mínojské Kréty.

Na Kykladách je pouze několik míst s výraznou střední dobou bronzovou, ale pak opravdu stojí za to. Například kultura Fylakopi II na Mélu, s mínójským vlivem.

Kykladská pozdní doba bronzová

Pozdní doba bronzová na Kykladách – LC (Late Cycladic), od 1700 do 1100 (resp. 1050) před n. l.

Situaci komplikuje nejasná datace exploze Théry. Tato obří seismická katastrofa, doprovázená vlnou tsunami výšky více desítek metrů, nepochybně musela mít mohutné ničivé účinky. Různé metody aplikované na vzorky rozličné povahy dávají data mezi roky 1664 a 1600 před n. l., zatímco dříve se udával čas o dost pozdější. Viz exkurz Erupce Théry. (Akrotiri na Théře zaniklo po začátku pozdní doby bronzové, proto se při pozdější dataci erupce Théry dříve doba bronzová definovala až od roku 1550 před n. l.)

Pozdní doba bronzová na Kykladách zahrnuje velice různé kulturní prvky:

Nejprve kulminace mínójského vlivu: Akrotiri na Théře, Fylakopi III /1 na Mélu.

V 16. století před n. l. mínójský vliv slábne a později jej střídá vliv mykénské kultury (achájský): kultura Fylakopi III / 2 na Mélu v 15. a hlavně 14. století před n. l.

Od 13. století achájská přítomnost: kultura Fylakopi IV na Mélu, ale také její prostší analogie na skoro všech kykladských ostrovech.

Antika

(Tedy ranější doba železná na Kykladách):

Temná staletí – 1100 až 900 – invaze jednotlivých po-achájských řeckých etnik viz info Etnika na Kykladách.

Řecká geometrická doba – 900 až 700 – nazývaná podle stylu maleb na keramice. Na Kykladách je velice mohutná a plynule přechází do řecké archaické doby.

Řecká archaická doba (tedy její po-geometrická část) – 700 až kolem 490 – velice slavná éra Kyklad! Hegemonie Naxu a Paru, postupně sílí pokusy o hegemonii Athén nad Kykladami.

Řecká klasická doba – přibližně 490 až 341 – na Kykladách spíše úpadek. Napřed perský vpád, pak hegemonie Athén.

Helénistická doba – smluvně začíná v letech 336 až 323. Příslušnost Kyklad k helénistickým říším je rozporuplná, nejčastěji k Ptolemaiovské, zato ji lze datovat už od roku 341 před n. l. a mnohde trvá ještě v době nominálně římské.

Doba římská (doba římské okupace) – od roku 146 před n. l. do přibližně 330 n. l., na Kykladách má ovšem dlouho spíše helénistické rysy.

Středověk a novověk

Byzantská éra – přibližně od roku 330 n. l. do 1204. Mezitím ovšem občasné zmatky, například roku 729 zažily i Kyklady slovanskou devastaci a v 9. století tlak Saracénů.

Křižácká a benátská vláda (Vévodství Archipelagu) – od asi roku 1207 (na některých ostrovech o něco později) do 1566.

Osmanská nadvláda (doba turecké okupace) – smluvně se pro Řecko její začátek udává rokem 1453 (pád Konstantinopole), leč na Kykladách až od roku 1566.

Novořecký stát – od roku 1821, začíná dokonce na kykladském ostrově Mykonu (viz Madó Mavrogenous), ale plně se součástí nového státu celé Kyklady stávají až o asi deset let později.

 Souvisle číst: Náboženství na Kykladách
 Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY