Artemidin chrám: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Hned za Apollónovými chrámy je na druhé (tedy levé, západní) straně posvátné cesty prostor prastarého osídlení z mykén…“) |
(→Nákezy z Artenidina chrámu) |
||
| (Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | [[File:Temple Artemis Delos 0502233.jpg|thumb|left|[[commons: File:Temple Artemis Delos 0502233.jpg|Chrám Artemidy na Délu. Pohled od pokladnic.]] ]] | |
| − | + | [[File:Temple Artemis Delos 102043.jpg|thumb|right|[[commons: File:Temple Artemis Delos 102043.jpg|Chrám Artemidy v jejím rodišti na Délu.]] ]] | |
| + | Hned za Apollónovými chrámy je na druhé (tedy levé, západní) straně posvátné cesty prostor prastarého osídlení z mykénské doby, spojený s kultem bohyně Artemis, Apollónovy sestry. U jeho zbytků stával prastarý „chrám G“. Několik desítek metrů od hlavní cesty směrem k moři dodnes leží trosky Artemidina chrámu. Tento prostor byl mnohokrát a po velice dlouhou dobu přestavovaný. | ||
| + | |||
| + | Z Artemidina chrámu zůstaly dobře patrné žulové základy, za nimiž se nakonec ocitly zbytky naxijské kolosální sochy kúra. Viditelný půdorys celku Artemísia je ovšem pozůstatkem poměrně pozdní přestavby z roku 179 před n. l. Tato stavba zahrnula a překryla zbytky dvou starších svatyň: uvnitř chrámu se ocitla cela ze 7. století před n. l., která byla už tehdy postavená na zbytcích budovy z pozdní doby bronzové. | ||
| + | <br clear=all> | ||
| + | |||
| + | == Nálezy z Artenidina chrámu == | ||
Artemísion mělo rozsáhlou sbírku darů, chrámový poklad s nevídanou kontinuitou napříč časem, zvlášť když to toho zahrneme nálezy z pozdní doby bronzové. V muzeu na Délu je jich řada. Například plochá řezba ze slonoviny, provedená v mykénském stylu, zobrazující lva s hady a okřídleného gryfa, pochází z 14. nebo 13. století před n. l. (Gryfón je dávný středoasijský motiv, který se přes Krétu dostal do Řecka.) | Artemísion mělo rozsáhlou sbírku darů, chrámový poklad s nevídanou kontinuitou napříč časem, zvlášť když to toho zahrneme nálezy z pozdní doby bronzové. V muzeu na Délu je jich řada. Například plochá řezba ze slonoviny, provedená v mykénském stylu, zobrazující lva s hady a okřídleného gryfa, pochází z 14. nebo 13. století před n. l. (Gryfón je dávný středoasijský motiv, který se přes Krétu dostal do Řecka.) | ||
| − | Některé dary Artemidinu chrámu z plně historické doby dokážeme zařadit jak co do času, tak místa jejich původu . Naxijská dívka věnovala kolem roku 650 před n. l. na Délos tuto svoji idealizovanou podobu | + | <gallery> |
| + | Delos M 0502289.jpg|[[commons: File:Delos M 0502289.jpg |Gryfon a lev, slonovina v mykénském stylu]] | ||
| + | Kore 081088.jpg| |[[Níkandra z Naxu]] | ||
| + | Kore ca 525 BC Museum Delos A4064 Zde102113.jpg|[[commons: File:Kore ca 525 BC Museum Delos A4064 Zde102113.jpg |Koré z Paru, torzo, 525 před n. l.]] | ||
| + | Delos Museum Löwe (Paros) 02.jpg|[[commons: File:Delos Museum Löwe (Paros) 02.jpg |Lev z Artemísia, Paros, 500 před n. l.]] | ||
| + | Delos Museum Löwe (Paros) 04.jpg|[[commons: File:Delos Museum Löwe (Paros) 04.jpg |Lev z Artemísia, Paros, 500 před n. l.]] | ||
| + | Delos Museum Sphinx 01.jpg|[[Sfinga z Paru na Délu]] | ||
| + | </gallery> | ||
| + | |||
| + | Některé dary Artemidinu chrámu z plně historické doby dokážeme zařadit jak co do času, tak místa jejich původu . Naxijská dívka věnovala kolem roku 650 před n. l. na Délos tuto svoji idealizovanou podobu a nechala ji doprovodit nápisem: „Níkandra z Naxu Artemidě na Délos.“ Viz exkurz [[Níkandra z Naxu]]. | ||
Artemidin chrám disponoval značnějším zástupem kamenných dívek z průběhu archaické doby, ale zachovaly se jenom torzovitě. V muzeu na Délu např. nejméně tři koré z pozdní archaické doby, původem z Paru. | Artemidin chrám disponoval značnějším zástupem kamenných dívek z průběhu archaické doby, ale zachovaly se jenom torzovitě. V muzeu na Délu např. nejméně tři koré z pozdní archaické doby, původem z Paru. | ||
| Řádka 11: | Řádka 26: | ||
Kromě dívek zde ovšem byli také četní lvi. Například dva pozdně archaičtí z Paru a jeden raně klasický. Ti mají ovšem na Délu větší, starší i početnější konkurenci na Lví terase, která lemuje cestu k jezeru. | Kromě dívek zde ovšem byli také četní lvi. Například dva pozdně archaičtí z Paru a jeden raně klasický. Ti mají ovšem na Délu větší, starší i početnější konkurenci na Lví terase, která lemuje cestu k jezeru. | ||
| − | Špatně se zachovala (a ještě hůř se fotografuje) sfinga, která už v půlce 6. století před n. l. stála na sloupu před chrámem. | + | Špatně se zachovala (a ještě hůř se proti oknu fotografuje) sfinga, která už v půlce 6. století před n. l. stála na sloupu před chrámem. |
| + | |||
| + | Jedna z položek inventáře pokladů Artemidina chrámu se v nové době dostala dokonce do edic fragmentů [[Předsokratici|předsokratovských filosofů]]. Bohužel se nezachoval předmět sám, ale pouze jeho popis: „Stříbrný pohár na mísení (''kratér''), který věnoval Parmiskos, závěsný.“ (Viz text [[Parmiskos fr. 3]].) | ||
| + | <br clear=all> | ||
| + | |||
| + | == Artemísion od moře == | ||
| + | [[File:Artemision Delos 102049.jpg|thumb|left|[[commons: File:Artemision Delos 102049.jpg|Pohled směrem na Artemision od saliniště u moře.]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Marble Honeycombs Delos 13M129.jpg|thumb|right|[[commons: File:Marble Honeycombs Delos 13M129.jpg|Mramorové bloky s reliéfy včelách pláství, leží na Délu pod Artemísiem, blízko pobřeží.]] ]] | ||
| − | + | [[File:Marble Delos Delo023.jpg|thumb|right|[[commons: File:Marble Delos Delo023.jpg|Detail mramoru, asi z Artemisia na Délu, "včelí plástev". Nyní leží blízko od Hieropoion.]] ]] | |
Na Artemísion i s torzy naxijského kolosa se můžeme podívat také z druhé strany, od moře. Povalují se tam obkladové bloky mramoru s reliéfem ve tvaru včelí plástve. Je jich tady hodně, apoň na jeden se pro jistotu podíváme blíž. Včela je jedním z Artemidiných oblíbených zvířat, jejím kněžkám se říkalo „včely“ (''melissai''), zvláště v Efesu. Mramorové nápodoby včelích pláství připomínají i legendu o tom, že první Apollónův chrám v Delfách byl z vosku a postavily jej včely. Skoro stejné obklady brzy uvidíme na Délu na chrámu bohyně Létó. | Na Artemísion i s torzy naxijského kolosa se můžeme podívat také z druhé strany, od moře. Povalují se tam obkladové bloky mramoru s reliéfem ve tvaru včelí plástve. Je jich tady hodně, apoň na jeden se pro jistotu podíváme blíž. Včela je jedním z Artemidiných oblíbených zvířat, jejím kněžkám se říkalo „včely“ (''melissai''), zvláště v Efesu. Mramorové nápodoby včelích pláství připomínají i legendu o tom, že první Apollónův chrám v Delfách byl z vosku a postavily jej včely. Skoro stejné obklady brzy uvidíme na Délu na chrámu bohyně Létó. | ||
| − | <br | + | <br clear=all> |
| − | Souvisle číst: [[Hrob panen Hyperborejských]] | + | Souvisle číst: exkurz [[Níkandra z Naxu]] a dál [[Hrob panen Hyperborejských]] |
| − | [[Posvátnou cestou]] | + | Zpátky na obsah podkapitoly [[Posvátnou cestou]] |
| − | [[DÉLOS]] | + | Zpátky na obsah kapitoly [[DÉLOS]] |
| − | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na | + | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']] |
| Řádka 31: | Řádka 54: | ||
[[Kategorie:Apollón]] | [[Kategorie:Apollón]] | ||
[[Kategorie:Delfy]] | [[Kategorie:Delfy]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:Níkandra z Naxu]] | [[Kategorie:Níkandra z Naxu]] | ||
| + | [[Kategorie:Pozdní doba bronzová]] | ||
| + | [[Kategorie:Archaická doba]] | ||
| + | [[Kategorie:Helénistická doba]] | ||
Aktuální verze z 11. 4. 2019, 22:48
Hned za Apollónovými chrámy je na druhé (tedy levé, západní) straně posvátné cesty prostor prastarého osídlení z mykénské doby, spojený s kultem bohyně Artemis, Apollónovy sestry. U jeho zbytků stával prastarý „chrám G“. Několik desítek metrů od hlavní cesty směrem k moři dodnes leží trosky Artemidina chrámu. Tento prostor byl mnohokrát a po velice dlouhou dobu přestavovaný.
Z Artemidina chrámu zůstaly dobře patrné žulové základy, za nimiž se nakonec ocitly zbytky naxijské kolosální sochy kúra. Viditelný půdorys celku Artemísia je ovšem pozůstatkem poměrně pozdní přestavby z roku 179 před n. l. Tato stavba zahrnula a překryla zbytky dvou starších svatyň: uvnitř chrámu se ocitla cela ze 7. století před n. l., která byla už tehdy postavená na zbytcích budovy z pozdní doby bronzové.
Nálezy z Artenidina chrámu
Artemísion mělo rozsáhlou sbírku darů, chrámový poklad s nevídanou kontinuitou napříč časem, zvlášť když to toho zahrneme nálezy z pozdní doby bronzové. V muzeu na Délu je jich řada. Například plochá řezba ze slonoviny, provedená v mykénském stylu, zobrazující lva s hady a okřídleného gryfa, pochází z 14. nebo 13. století před n. l. (Gryfón je dávný středoasijský motiv, který se přes Krétu dostal do Řecka.)
_02.jpg)
_04.jpg)
Některé dary Artemidinu chrámu z plně historické doby dokážeme zařadit jak co do času, tak místa jejich původu . Naxijská dívka věnovala kolem roku 650 před n. l. na Délos tuto svoji idealizovanou podobu a nechala ji doprovodit nápisem: „Níkandra z Naxu Artemidě na Délos.“ Viz exkurz Níkandra z Naxu.
Artemidin chrám disponoval značnějším zástupem kamenných dívek z průběhu archaické doby, ale zachovaly se jenom torzovitě. V muzeu na Délu např. nejméně tři koré z pozdní archaické doby, původem z Paru.
Kromě dívek zde ovšem byli také četní lvi. Například dva pozdně archaičtí z Paru a jeden raně klasický. Ti mají ovšem na Délu větší, starší i početnější konkurenci na Lví terase, která lemuje cestu k jezeru.
Špatně se zachovala (a ještě hůř se proti oknu fotografuje) sfinga, která už v půlce 6. století před n. l. stála na sloupu před chrámem.
Jedna z položek inventáře pokladů Artemidina chrámu se v nové době dostala dokonce do edic fragmentů předsokratovských filosofů. Bohužel se nezachoval předmět sám, ale pouze jeho popis: „Stříbrný pohár na mísení (kratér), který věnoval Parmiskos, závěsný.“ (Viz text Parmiskos fr. 3.)
Artemísion od moře
Na Artemísion i s torzy naxijského kolosa se můžeme podívat také z druhé strany, od moře. Povalují se tam obkladové bloky mramoru s reliéfem ve tvaru včelí plástve. Je jich tady hodně, apoň na jeden se pro jistotu podíváme blíž. Včela je jedním z Artemidiných oblíbených zvířat, jejím kněžkám se říkalo „včely“ (melissai), zvláště v Efesu. Mramorové nápodoby včelích pláství připomínají i legendu o tom, že první Apollónův chrám v Delfách byl z vosku a postavily jej včely. Skoro stejné obklady brzy uvidíme na Délu na chrámu bohyně Létó.
Souvisle číst: exkurz Níkandra z Naxu a dál Hrob panen Hyperborejských
Zpátky na obsah podkapitoly Posvátnou cestou
Zpátky na obsah kapitoly DÉLOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
_02.jpg){kind=link}
_04.jpg){kind=link}
