Archaické a klasické jako obecná dichotomie: Porovnání verzí
(→Archaické / klasické zpodobování) |
|||
| (Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | <br /> | |
:'''<big>Archaické a klasické</big>''' | :'''<big>Archaické a klasické</big>''' | ||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
<br /> | <br /> | ||
| − | Nejsem archeolog ani historik umění, mým oborem jsou dějiny filosofie a přírodních věd v Řecku, v dobách před Platónem. | + | Nejsem archeolog ani historik umění, mým oborem jsou dějiny filosofie a přírodních věd v Řecku, hlavně v dobách před Platónem. |
Téma je také obecnou metaforou stylů estetiky i způsobů myšlení. | Téma je také obecnou metaforou stylů estetiky i způsobů myšlení. | ||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
== Pro rozcvičení napřed větší rozhraní == | == Pro rozcvičení napřed větší rozhraní == | ||
| − | Doba bronzová | + | |
| + | [[File:Amphora 075915.jpg|thumb|right|[[commons: File: Amphora 075915.jpg|8th-century BC amphora 3524 in AM Paros.]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[Doba bronzová a doba železná]]: Proměna morálky, viz Odysseus, ale i Starý zákon (Goliáš a David). Zhodnocení lsti. | ||
Geometrická stylizace: článkovitá těla, představa „psychofyzických orgánů“ (viz Bruno Snell). | Geometrická stylizace: článkovitá těla, představa „psychofyzických orgánů“ (viz Bruno Snell). | ||
| − | Homérská epika jako ohlédnutí po odkazu doby bronzové. | + | [http://www.fysis.cz/presokratici/myth/Homer.htm Homérská epika] jako ohlédnutí po odkazu doby bronzové. |
| + | <br clear=all> | ||
== Archaické / klasické zpodobování == | == Archaické / klasické zpodobování == | ||
| − | |||
| − | Klasické zpodobování: veristické (realistické), výraz zohledňuje situaci, objevuje se perspektiva (v praxi prý Agatharchos ze Samu, v geometrické teorii patrně Anaxagorás, oba v polovině 5. století př. Kr.). | + | [[File:Unfinished colossal statue in quarry, Apollonas, Naxos, 11H1973.jpg|thumb|left|[[commons: File: Unfinished colossal statue in quarry, Apollonas, Naxos, 11H1973.jpg|Polotovar kolosální sochy v antickém mramorovém lomu u Apollonas na Naxu, pozdní 7. století př. Kr.]] ]] |
| + | |||
| + | [[File:Base 7th c BC Museum Delos Zde130080.jpg|thumb|right|[[commons: File:Base 7th c BC Museum Delos Zde130080.jpg|Báze sochy kúra na Délu s reliéfy a nápisem „Vyrobil a věnoval Euthykartidés z Naxu". Mramor, 650 až 600 př. Kr.]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:028MAD Sphinx.jpg|thumb|left|[[commons: File:028MAD Sphinx.jpg|Sfinga z Naxu v Delfách, 570-560 př. Kr. Archeologické muzeum v Delfách.]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Statue, Boreas kidnaps, marble 421-417 BC, Delos, A04287, A4279, A4280, 143420.jpg|thumb|right|[[commons: File:Statue, Boreas kidnaps, marble 421-417 BC, Delos, A04287, A4279, A4280, 143420.jpg|Únos Oreithyie, athénská práce pro Délos, 421-417 př. Kr. Tak tohle už je umění, skoro jako z Karlova mostu!]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Klas06.jpg|thumb|right|Perspektivní scéna na váze, Tarentos, 360-350 př. Kr. A v tom je ta perspektiva!]] | ||
| + | |||
| + | [[Archaická stylizace figur]]: nadčasový úsměv, typologie, sochy z polotovarů z lomu. Přesto se už díla začínají podepisovat. | ||
| + | |||
| + | [[Klasické zpodobování]]: veristické (realistické), výraz zohledňuje situaci, objevuje se perspektiva (v praxi prý Agatharchos ze Samu, v geometrické teorii patrně [http://www.fysis.cz/presokratici/anaxagoras.htm Anaxagorás], oba v polovině 5. století př. Kr.). | ||
Vyděluje se kategorie umění (z náboženství a řemesla). | Vyděluje se kategorie umění (z náboženství a řemesla). | ||
| − | + | ||
Vydělení kategorie umění není samozřejmé, podobně není samozřejmé ani kladné ocenění verismu a perspektivy (viz Platón, ikony, avantgarda 20. století). | Vydělení kategorie umění není samozřejmé, podobně není samozřejmé ani kladné ocenění verismu a perspektivy (viz Platón, ikony, avantgarda 20. století). | ||
Pokrok / úpadek? | Pokrok / úpadek? | ||
| + | <br /> | ||
| + | <br /> | ||
| − | Nový pojem autorství, ústup role inspirace (pro texty viz Marcel Detienne, školním příkladem je Seimónidés z Keu). | + | Nový pojem autorství textů, ústup role inspirace (pro texty viz Marcel Detienne, školním příkladem je [[Simónidés z Keu, patron didaktiky a autorských práv|Seimónidés z Keu)]]. |
| − | Z enthúsiasmu se časem stane ''licentio poetica''. | + | Z ''enthúsiasmu'' (inspirace) se časem stane ''licentio poetica''. |
| + | <br clear=all> | ||
== Archaické / klasické myšlení == | == Archaické / klasické myšlení == | ||
=== Archaická lyrika === | === Archaická lyrika === | ||
| − | + | Společným rysem všech smrtelníků, lidí i zvířat je nouze (ἀμηχανίη). | |
<br /> | <br /> | ||
| − | Archilochos, Elegiae I.294–295 překlad R. Mertlík: | + | [[Archilochos]], Elegiae I.294–295 překlad R. Mertlík: |
::Stále se nesytí masem ani lev; ač velmi je silný, | ::Stále se nesytí masem ani lev; ač velmi je silný, | ||
| Řádka 61: | Řádka 79: | ||
Archilochos říká, že lidé mají (fr. 132 West, verze) | Archilochos říká, že lidé mají (fr. 132 West, verze) | ||
| − | ::takové smýšlení | + | ::takové smýšlení, jakého dne jim ho Zeus dá. |
Αρχίλοχος δέ φησι τοὺς ἀνθρώπους | Αρχίλοχος δέ φησι τοὺς ἀνθρώπους | ||
| Řádka 70: | Řádka 88: | ||
Theognis, Elegiae I.1185–1186: | Theognis, Elegiae I.1185–1186: | ||
| − | :: | + | ::Mysl a jazyk – věc dobrá; však málo jen rodí se lidí, |
::kteří nad těmi dvěma měli by úplnou moc. | ::kteří nad těmi dvěma měli by úplnou moc. | ||
| Řádka 79: | Řádka 97: | ||
=== Archaická přírodověda, historie a filosofie === | === Archaická přírodověda, historie a filosofie === | ||
| − | Objevují se současně („iónská trojčata“), není mezi nimi hierarchický (Aristotelés) ani vývojový (Comte) | + | Objevují se současně („iónská trojčata“), není mezi nimi vztah hierarchický (Aristotelés) ani vývojový (Comte). |
=== Archaická filosofie === | === Archaická filosofie === | ||
| − | Diference, meteorologická metafora, svérázné pojmosloví (Míléťané, Hérakleitos). Až do Sókrata (nevčetně) bez teleologie. | + | Diference, meteorologická metafora, svérázné pojmosloví ([http://www.fysis.cz/presokratici/milet.htm Míléťané], Hérakleitos). Až do Sókrata (nevčetně) bez teleologie. |
Klíčová slova: | Klíčová slova: | ||
| − | Anaximandros: vydělovat se, odplácet si vzájemně trest, pořadí času, rozpraskávat, jako kůra stromu, jako píšťala... | + | [http://www.fysis.cz/presokratici/anaximandros.htm Anaximandros]: vydělovat se, odplácet si vzájemně trest, pořadí času, rozpraskávat, jako kůra stromu, jako píšťala... |
| − | Anaximenés: Rozvolněný (χαλαρὸν, načechraný), kontrahovaný (συστελλόμενον), plstnatění vzduchu (πιλουμένου τοῦ ἀέρος), objímá (περιέχει), duše. | + | [http://www.fysis.cz/presokratici/anaximenes.htm Anaximenés]: Rozvolněný (χαλαρὸν, načechraný), kontrahovaný (συστελλόμενον), plstnatění vzduchu (πιλουμένου τοῦ ἀέρος), objímá (περιέχει), duše. |
| − | Hérakleitos: řeč, přirozenost (ne v Aristotelově významu), diference, jedno, mnohé, vše, kosmos, život, hrát si, dítě... | + | [http://www.fysis.cz/presokratici/Herakleitos.htm Hérakleitos]: řeč, přirozenost (ne v Aristotelově významu), diference, jedno, mnohé, vše, kosmos, život, hrát si, dítě... |
==== Příklady fragmentů ==== | ==== Příklady fragmentů ==== | ||
| Řádka 108: | Řádka 126: | ||
=== Tragédie jako ohlédnutí za archaickou poezií a filosofií === | === Tragédie jako ohlédnutí za archaickou poezií a filosofií === | ||
| − | Sófokleův Král Oidipús pracuje s řadou Hérakleitových myšlenek, např. role osudu, náhody a nutnosti (obojí je τύχη). | + | [http://www.fysis.cz/presokratici/sofo.htm Sófokleův] Král Oidipús pracuje s řadou Hérakleitových myšlenek, např. [http://www.fysis.cz/Texty/drama.htm role osudu], náhody a nutnosti (obojí je τύχη). |
== Raně klasická filosofie == | == Raně klasická filosofie == | ||
| − | Zhodnocení (nadhodnocení?) řeči, bezrozpornosti (i jako kriteria pravdy), vyděluje se specifický pojem myšlení a přichází důkaz sporem (Parmenidés, sofisté). | + | Zhodnocení (nadhodnocení?) řeči, bezrozpornosti (i jako kriteria pravdy), vyděluje se specifický pojem myšlení a přichází důkaz sporem (Parmenidés, [[Sofisté|sofisté]]). |
| + | <br /> | ||
=== Nové filosofické pojmy klasické doby, které se ve školách ujmou natrvalo === | === Nové filosofické pojmy klasické doby, které se ve školách ujmou natrvalo === | ||
Chronologicky: | Chronologicky: | ||
| − | myslet – Parmenidés, | + | mysl, myslet – [http://www.fysis.cz/presokratici/parmenides.htm Parmenidés], asi předznačeno už u [http://www.fysis.cz/presokratici/xenofanes.htm Xenofana] |
| − | pravda, bytí a jsoucno – Parmenidés | + | pravda, bytí a jsoucno – Parmenidés |
| − | živly – Empedoklés, | + | živly – [http://www.fysis.cz/presokratici/empedokles.htm Empedoklés], formalizovaně až Aristotelés, ve významu prvky |
| − | filosofie – vzácně a kriticky u Hippokrata, často a pozitivně počínaje Platónem | + | počátek, ''arché'' – asi [http://www.fysis.cz/presokratici/anaxagoras.htm Anaxagorás], definitivně Aristotelés, dokonce ve významu princip (pod vlivem [http://www.fysis.cz/presokratici/mytho.htm mythografie], např. [http://www.fysis.cz/presokratici/myth/Fer.htm Ferekýda]) |
| + | |||
| + | filosofie – vzácně a kriticky u [http://www.fysis.cz/presokratici/hippokrates.htm Hippokrata], často a pozitivně počínaje Platónem | ||
účel – textově Platón, pravděpodobně už Sókratés | účel – textově Platón, pravděpodobně už Sókratés | ||
| − | idea – Platón, možná s předlohou u Epicharma | + | idea – Platón, možná s předlohou u [http://www.fysis.cz/presokratici/epicharmos.htm Epicharma] |
příčina, podstata – Aristotelés, předznačeno u Platóna | příčina, podstata – Aristotelés, předznačeno u Platóna | ||
| − | látka – Aristotelés, předznačeno u pýthagorejců klasické doby | + | látka – Aristotelés, předznačeno u [http://www.fysis.cz/presokratici/pytp.htm pýthagorejců klasické doby] |
==== Příklad fragmentu ==== | ==== Příklad fragmentu ==== | ||
| Řádka 147: | Řádka 168: | ||
::οὖλον ἀκίνητόν τ᾿ ἔμεναι· | ::οὖλον ἀκίνητόν τ᾿ ἔμεναι· | ||
| − | === V klasické době brzy následuje „obrat k věcem lidským“ (sofisté, Sókratés) === | + | === V klasické době brzy následuje „obrat k věcem lidským“ ([http://www.fysis.cz/presokratici/vstup/sofisti.htm sofisté], Sókratés) === |
| − | Všechno starší se pak reinterpretuje v nových pojmech a v kontextu nových nauk (např. Aristotelés presokratiky). | + | Všechno starší se pak reinterpretuje v nových pojmech a v kontextu nových nauk (např. Aristotelés [[Předsokratici|presokratiky]]). |
| + | |||
| + | Je to pokrok nebo úpadek? | ||
| − | + | Pro scholastiky všech epoch je to pokrok, jiní naopak pracně hledají pramenné formulace. | |
| − | + | <small>Na památku archaického pojetí autorství je tato osnova přednášky k dispozici pod copyleftem, tedy volně.</small> | |
Aktuální verze z 29. 6. 2018, 09:31
- Archaické a klasické
- Obecná dichotomie v myšlení i umění
- Zdeněk Kratochvíl
- (Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přf UK, externě taky UFaR FF UK)
- Pro Klasické rozhovory 2018
Nejsem archeolog ani historik umění, mým oborem jsou dějiny filosofie a přírodních věd v Řecku, hlavně v dobách před Platónem.
Téma je také obecnou metaforou stylů estetiky i způsobů myšlení.
Obsah
Pro rozcvičení napřed větší rozhraní
Doba bronzová a doba železná: Proměna morálky, viz Odysseus, ale i Starý zákon (Goliáš a David). Zhodnocení lsti.
Geometrická stylizace: článkovitá těla, představa „psychofyzických orgánů“ (viz Bruno Snell).
Homérská epika jako ohlédnutí po odkazu doby bronzové.
Archaické / klasické zpodobování
Archaická stylizace figur: nadčasový úsměv, typologie, sochy z polotovarů z lomu. Přesto se už díla začínají podepisovat.
Klasické zpodobování: veristické (realistické), výraz zohledňuje situaci, objevuje se perspektiva (v praxi prý Agatharchos ze Samu, v geometrické teorii patrně Anaxagorás, oba v polovině 5. století př. Kr.).
Vyděluje se kategorie umění (z náboženství a řemesla).
Vydělení kategorie umění není samozřejmé, podobně není samozřejmé ani kladné ocenění verismu a perspektivy (viz Platón, ikony, avantgarda 20. století).
Pokrok / úpadek?
Nový pojem autorství textů, ústup role inspirace (pro texty viz Marcel Detienne, školním příkladem je Seimónidés z Keu).
Z enthúsiasmu (inspirace) se časem stane licentio poetica.
Archaické / klasické myšlení
Archaická lyrika
Společným rysem všech smrtelníků, lidí i zvířat je nouze (ἀμηχανίη).
Archilochos, Elegiae I.294–295 překlad R. Mertlík:
- Stále se nesytí masem ani lev; ač velmi je silný,
- přece zasáhne někdy tísnivá nouze i jej.
- Οὐδὲ λέων αἰεὶ κρέα δαίνυται, ἀλλά μιν ἔμπης
- καὶ κρατερόν περ ἐόνθ' αἱρεῖ ἀμηχανίη.
Lidé nevládnou svou myslí:
Archilochos říká, že lidé mají (fr. 132 West, verze)
- takové smýšlení, jakého dne jim ho Zeus dá.
Αρχίλοχος δέ φησι τοὺς ἀνθρώπους
- τοιαῦτα φρονεῖν ὁποίην Ζεὺς ἐφ᾿ ἡμέρην ἄγει.
Theognis, Elegiae I.1185–1186:
- Mysl a jazyk – věc dobrá; však málo jen rodí se lidí,
- kteří nad těmi dvěma měli by úplnou moc.
- Νοῦς ἀγαθὸν καὶ γλῶσσα· τὰ δ' ἐν παύροισι πέφυκεν
- ἀνδράσιν, οἳ τούτων ἀμφοτέρων ταμίαι.
Archaická přírodověda, historie a filosofie
Objevují se současně („iónská trojčata“), není mezi nimi vztah hierarchický (Aristotelés) ani vývojový (Comte).
Archaická filosofie
Diference, meteorologická metafora, svérázné pojmosloví (Míléťané, Hérakleitos). Až do Sókrata (nevčetně) bez teleologie.
Klíčová slova:
Anaximandros: vydělovat se, odplácet si vzájemně trest, pořadí času, rozpraskávat, jako kůra stromu, jako píšťala...
Anaximenés: Rozvolněný (χαλαρὸν, načechraný), kontrahovaný (συστελλόμενον), plstnatění vzduchu (πιλουμένου τοῦ ἀέρος), objímá (περιέχει), duše.
Hérakleitos: řeč, přirozenost (ne v Aristotelově významu), diference, jedno, mnohé, vše, kosmos, život, hrát si, dítě...
Příklady fragmentů
Hérakleitos B 52:
Život je dítě, které si hraje, hraje s kostkami: království náleží dítěti.
αἰὼν παῖς ἐστι παίζων, πεσσεύων· παιδὸς ἡ βασιληίη.
Hérakleitos B 124:
Jako hromada ledabyle nasypaných věcí je nejkrásnější svět.
ὥσπερ σάρμα εἰκῇ κεχυμένων ὁ κάλλιστος {φησὶν ῾Ηράκλειτος}, {ὁ} κόσμος.
Tragédie jako ohlédnutí za archaickou poezií a filosofií
Sófokleův Král Oidipús pracuje s řadou Hérakleitových myšlenek, např. role osudu, náhody a nutnosti (obojí je τύχη).
Raně klasická filosofie
Zhodnocení (nadhodnocení?) řeči, bezrozpornosti (i jako kriteria pravdy), vyděluje se specifický pojem myšlení a přichází důkaz sporem (Parmenidés, sofisté).
Nové filosofické pojmy klasické doby, které se ve školách ujmou natrvalo
Chronologicky:
mysl, myslet – Parmenidés, asi předznačeno už u Xenofana
pravda, bytí a jsoucno – Parmenidés
živly – Empedoklés, formalizovaně až Aristotelés, ve významu prvky
počátek, arché – asi Anaxagorás, definitivně Aristotelés, dokonce ve významu princip (pod vlivem mythografie, např. Ferekýda)
filosofie – vzácně a kriticky u Hippokrata, často a pozitivně počínaje Platónem
účel – textově Platón, pravděpodobně už Sókratés
idea – Platón, možná s předlohou u Epicharma
příčina, podstata – Aristotelés, předznačeno u Platóna
látka – Aristotelés, předznačeno u pýthagorejců klasické doby
Příklad fragmentu
Parmenidés B 8, část (př. Karel Svoboda, zajímavější má Martin Pokorný):
- Toutéž věcí je myslet a myslet, že jest, neboť větu
- bez jsoucího, v němž je vždy myšlení vyřčeno, nijak
- myšlení nemůžeš nalézt, vždyť není a nikdy nebude
- nic jiného mimo jsoucí, neb Moira je sevřela pouty,
- aby bylo vždy celé a bez hnutí.
- ταὐτὸν δ᾿ ἐστὶ νοεῖν τε καὶ οὕνεκεν ἔστι νόημα.
- οὐ γὰρ ἄνευ τοῦ ἐόντος, ἐν ὧι πεφατισμένον ἐστιν,
- εὑρήσεις τὸ νοεῖν· οὐδὲν γὰρ [ἢ] ἔστιν ἢ ἔσται
- ἄλλο πάρεξ τοῦ ἐόντος, ἐπεὶ τό γε Μοῖρ᾿ ἐπέδησεν
- οὖλον ἀκίνητόν τ᾿ ἔμεναι·
V klasické době brzy následuje „obrat k věcem lidským“ (sofisté, Sókratés)
Všechno starší se pak reinterpretuje v nových pojmech a v kontextu nových nauk (např. Aristotelés presokratiky).
Je to pokrok nebo úpadek?
Pro scholastiky všech epoch je to pokrok, jiní naopak pracně hledají pramenné formulace.
Na památku archaického pojetí autorství je tato osnova přednášky k dispozici pod copyleftem, tedy volně.
