Simónidova paměť

 exkurz - stránka bez jednoznačného pokračování

Krom dalších pozoruhodností vymyslel Simónidés i metodu mnemotechniky, která měla dalekosáhlé cíle, a v latinském prostředí byla opravdu používaná. (Viz Marcus Fabius Quintillianus XI, 2.) Cicero vypráví příběh (De oratore II, 86), který je poučný v nejednom ohledu, takže stojí za stručné převyprávění:

Simónidés z Keu napsal na objednávku oslavnou báseň o vítězství svého mecenáše v závodě vozatajů. Ten mu však před svými hosty vytýkal, že v ódě věnoval zbytečně moc místa také oslavě Kastora a Polluxe, proto mu zaplatil jenom polovinu dohodnuté částky a pro zbylou Simónida ironicky odkázal k oněm dvěma božským bytostem. Krátce poté přišli za Simónidem dva mladí muži a chtěli s ním mluvit venku. (Že by to byli Kastor a Pollux inkognito?) Mezitím se zřítila střecha domu a rozmačkala mecenáše i všechny jeho ostatní hosty. Simónidés z toho vyvodil, že druhou polovinu honoráře mu Kastor a Pollux právě zaplatili tím, že mu zachránili život. Protože si pamatoval rozmístění hostů kolem stolu v době svého odchodu, byl pak schopný identifikovat pozůstatky těl, z čehož vyvodil novou mnemotechnickou metodu, spočívající ve fixaci na prostorovou představu.

Nevíme, jestli si cenil svého života tak málo, nebo zda i pouhá polovina dohodnutého honoráře představovala božský obnos. Chápeme z toho však, že Simónidés byl protřelý filuta i schopný didaktik. Celá dlouhá staletí se pak v latinském prostředí vyučoval postup, jak si rozvržení odstavců textu, tezí nebo paragrafů spojit s představou prostorového uspořádání, aby je řečník mohl snadněji přednášet zpaměti.

 Souvisle číst: exkurz Řemeslo versus inspirace

 Zpátky na Simónidés z Keu, patron didaktiky a autorských práv

 Zpátky na obsah kapitoly KEÓS (Kea, Tzia)

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY