NG Sternberg Antika

Antika ve Šternberském paláci

Část první místnosti s expozicí antického umění.)

Expozice ve Šternberském paláci v Praze představuje vskutku významnou sbírku evropského malířství (a zčásti i sochařství) od středověku do 18. století. Hned na začátku je tu dokonce i něco málo antiky. Samozřejmě jde o dva fajjúmské portréty, které předznamenávají středověké malířství, a navíc Národní galerii umožňují celou expozici představovat jako soubor od antiky do 18. století. Aby v té první místnosti nebyly samy, byla k nim přifařena i malá sbírka dalších antických děl. V českém prostředí je člověk vděčný za každou prezentaci antiky, takže si tam nějaké zajímavosti najde. Nutno ovšem konstatovat, že s výjimkou těch fajjúmských portrétů jde o soubor nejen nepatrný co do kvantity, ale hlavně kvalitou o několik tříd níže, než byla nádherná sbírka představená v rámci zrušené expozice Umění starověkého Středomoří v paláci Kinských.
I tato expozice se bude 30. 6. 2019 zavírat, ale prý jenom „kvůli revitalizaci“. Doufejme, že to nedopadne jako v paláci Kinských (nic proti krásným výstavám, které se tam pořádají), a že Národní galerie snad v bohatých českých sbírkách najde také důstojnější antický doprovod k oněm dvěma fajjúmským portrétům.

Fajjúmské portréty

Fajjúmské portréty v Národní galerii

Portrét mladé ženy, 150 až 200 n. l.

Portrét dívky, kolem roku 350 n. l.

Portrét dívky, kolem roku 350 n. l.

Portrét dívky. Egypt, oáza Fajjúm, kolem 350 n. l. Tempera na cedrovém dřevě. NG Praha, O 1781.

Portrét mladé ženy. Egypt, oáza Fajjúm, 150 až 200 n. l. Enkaustika na dřevě. NG Praha, O 1420.

Ostatní

Vázová malba

Červenofigurový lekythos.

Bílý lekythos.

Červenofigurový zvoncový kratér, mladý satyr.

Červenofigurový zvoncový kratér, svatební scéna.

Vybral jsem dvě různá zpodobnění ženy se zrcadlem na lekythech z klasické doby a červenofigurový zvoncový kratér:

Červenofigurový lekythos. Žena držící zrcadlo. Athény, 470 až 460 před n. l. NG Praha, zapůjčeno Národním Muzeem v Praze, H10 774.

Bílý lekythos. Žena držící zrcadlo. Athény, kolem 460 před n. l. NG Praha, zapůjčeno Národním Muzeem v Praze, H10 776.

Červenofigurový zvoncový kratér. A: Svatební scéna. B: Tři mladíci v pláštích. Apulie, po roce 330 před n. l. NG Praha, zapůjčeno Národním Muzeem v Praze, HM10 1769.

Sochařství

Fragment řecké stély: Služka.

Hekataion.

Fragment řecké stély: Služka. Attická dílna pozdější klasické doby, 400 až 350 před n. l. Pentelský mramor. NG Praha, P 579.

Hekataion (figura trojité Hekaté) se třemi tančícími ženskými figurami, řecká práce z římské doby, 1. století n. l. Mramor. NG Praha, zapůjčeno ze zámku v Jindřichově Hradci, VP 753.

Drobné terakoty

Mladík, prý s kohoutem.

Satyr?

Těžko tu pohled nějakou kvalitní, tak aspoň něco:

Chlapec (pais) s kohoutem. Nebo spíše eféb? Boiótie, 4. století před n. l., terakota. NG Praha, P 586.

Fragment terakoty: Satyr? (Nebo pedagog?) Helénistická dílna. NG Praha, zapůjčil Dr. Zdeněk Macek, PNP 248.

Etruské umění

Vozataj?

Héraklés.

Je zde několik pěkných drobných bronzů, které se bohužel obtížně fotografují z ruky:

Nahý muž. Vozataj? Etrurie, rané 6. století před n. l. Drobný bronz. NG Praha, P 5794.

Héraklés. Etrusko-sabelská dílna, 5. století před n. l. Drobný bronz. NG Praha, P 4336.

Starověký Řím

Héraklés.

Sarkofág.

Hryzající myš.

Ukázka římského portrétu: Poškozená busta muže, římská práce, rané 1. století n. l. Bronz. NG Praha, P 5519.

Římský sarkofág se symbolikou ročních dob a podobiznou zemřelého. Kolem 250 n. l. Mramor. NG Praha. (Zapůjčil Dr. Zdeněk Macek.)

Hryzající myš. 2.-3. století n. l. NG Praha, P 5769. Prý je to symbol ubíhajícího a ničícího času (myšek je v této sbírce několik).

 Souvisle číst: Antika z Uměleckoprůmyslového muzea nebo rovnou na Úplnější rejstřík muzeí v Řecku

 Zpátky na Z českých antických sbírek

 Zpátky na Muzea

 Zpátky na ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU