Geografie Kyklad
info - Stránka bez jednoznačného pokračování
Kyklady leží uprostřed Egeidy, mezi 38. a 36. rovnoběžkou. Bývaly námořní spojnicí po cestě z Attiky na jih na Krétu; ale také na východ, na pobřeží Malé Asie (Iónie) a na ostrovy před ním (Samos, Kós, Rhodos) i na Blízký východ za ním. Od pevniny a Euboie je odděluje mořský proud Cavo D’Oro.
Největším kykladským ostrovem je Naxos, avšak sakrálním centrem Kyklad byl v antice Délos a dávno předtím Keros. Průměrný kykladský ostrov se dá právě tak tak projít za jeden den a má v dnešní době několik tisíc obyvatel. Z každého ostrova je dobře vidět řada ostatních, celé souostroví vytváří zvláštní krajinu moře a hor s doslova fraktálním uspořádáním. Ostrovy tvoří menší skupiny, jakási lokální souostroví, doplněná ještě malými ostrůvky a skalisky. Hornaté poloostrovy vybíhají do moře a v něm často pokračují řadou skal trčících z vody. Celá oblast je velice pestrá také z geologického hlediska, střídá se tady břidlice, granitoidy (žula, častěji granodiorit), vulkanické horniny, vápence a mramory, exotické minerály. Orientační rozdělení Kyklad může vypadat třeba takto:
Severní Kyklady: Andros, Ténos (Tinos) a snad ještě i skupina ostrovů zahrnující Mykonos, Délos a Rhéneiu. Je to pokračování Euboie směrem do moře.
Západní: Keós (Kea, Tzia) a prý i Serifos, Sifnos, sopečný Mélos (Milos) a také Folegandros jsou zase pokračováním Attiky. Podle některých i Syros.
Jihovýchodní: Skupina ostrovů zahrnující Paros, Antiparos a Despotiko (Moschos) a dále oblast zahrnující Naxos s Malými Kykladami a Amorgem.
Jižní: Íos, sopka Théra (Santorini) a Anafi.
Potkáváme však i jiná rozdělení kykladských ostrovů.
Zpátky na Ostrovy v kruhu nebo dál na info Kykladská flóra.
Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
