Antiparos
Antiparos je z ostrovů kolem Paru zdaleka největší. Už jeho jméno říká, že leží „naproti Paru“. Na ploše 35 km2 tady žije asi 900 obyvatel. Jezdí sem menší lodě z Paru, z Parikie a z Pounta (Pouda).
Hlavním „městem“ je Chóra Antiparu, nyní spíš turistické centrum. Je tam Kastro a etnografické muzeum (na jediné dostupné fotografii z něj jsou vidět jen současné kopie staroykkladských idolů) – prostě malé folklrorní muzeum, které vystavuje předměty z 19. a 20. století.
Na Antiparos se jezdí za koupáním a za krápníkovou jeskyní, i když část krápníků byla běhen druhé světové války vylámána. Je zde i řada kostelíků, včetně jeskynního.
Různě posbírané fotky z Antiparu jsou v albu.
Nálezy z Antiparu
Svoji chvíli slávy ostrov zažíval v rané době bronzové, jak o tom svědčí archeologické nálezy, které můžeme vidět hlavně v Archeologickém muzeu v Parikii na Paru, Národním archeologickém muzeu v Athénách, v Britském Muzeu a jinde po světě.
V řecké antice bylo na Antiparu několik chrámů.
Přehled těchto nálezů nabízí album.
Z rané doby bronzové
Mezi nálezy z rané doby bronzové na sebe upozorňují falické náhrdelníky z polodrahokamů, hlava kykladského idolu, torzo idolu odlitého z olova, kvalitně zpracované obsidiánové čepele, kykladská „pánvička“, měděné a stříbrné šperky [1].
Z řecké antiky
Řeckou antiku reprezentuje torzo archaické koré s granátovým jablíčkem v ruce, které se našlo na Kastru Chóry Antiparu, a teď je v muzeu v Parikii. Tam se vystavuje i torzo Níké u Antiparu.
Souvisle číst: Despotiko (Moschos)
Zpátky na obsah kapitoly PAROS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY