Daskalio u Keru
Těsně u západního pobřeží Keru trčí z moře jehlanovitý ostrůvek, vypadá trochu jako pyramida, oddělený jen osmdesáti metry moře. Je to Daskalio (taky Dhaskalio nebo Daktylio), odkud pochází první nálezy z Keru a okolí. Je pěkně vidět už z pláží Kato Koufonisi.
Obsah
Z paluby Aiolie, 2008
Při pohledu z moře, z jihu, je dobře vidět jeho dost prudký skalnatý terén, místy s křovinami, i úžina, která jej odděluje od Keru. Na pozadí vidíme Pano Koufonisi, ale žádné památky ani stopy vykopávek na Daskaliu, ani na kousíčku Keru vpravo, zatím nevidíme. Stačí však trochu změnit úhel pohledu, a už zřetelně vidíme, že nad přilehlým pobřežím Keru celkem nedávno někdo kopal, a to kultivovaným způsobem a dost na veliko, ne nějaký lupič. Vidíme výkopy, které nedávno (2008) dokončil Colin Renfrew jižně od Daskalia Kavos, zatímco práce na samotném Daskaliu nám zůstaly skryté.
(Popis pohledů na okolí úžiny mezi Kerem a Daskaliem z moře, viz historka Jas Keru.)
Colin Renfrew, 1963
V létě 1963 měl Colin Renfrew šťastný nápad. Den před svými 26. narozeninami se nechal převézt na Keros, do míst blízko ostrůvku Daskalia. Už třetí rok pracoval na své doktorské práci o kykladských idolech. Našel lokalitu zvanou Daskalio Kavos, kde přímo na povrchu ležely fragmenty kykladských idolů a mramorových nádob. Bylo to tedy místo, na jehož možnou lokalizaci jej upozornil řecký kolega, když se na základě lidového podání o rabování na Keru dovtípil, odkud pochází specifická část památek nabízených na černém trhu. Lupiči zde sice byli, ale kupodivu asi nebyli odpovědní za úplně všechnu zkázu, což se ukázalo až časem.
Tento první krok později slavného badatele měl významné následky. Jednak na něho samého zapůsobil tak mocným dojmem, že velkou část kykladských idolů z druhé vrstvy rané doby bronzové (EC II) ve své práci přiřadil kultuře, kterou označil „typ Keros–Syros“ a nikoli pouze „Syros“, jak bylo do té doby zvykem, protože kykladská sídla na Syru byla prozkoumána mnohem dříve. Protože se Colin Renfrew z Cambridge brzy stal velice uznávaným archeologem, tak se toto označení ujalo. Druhým následkem bylo, že hned začal průzkum v okolí, ve snaze najít dosud neporušená naleziště. Na akci se podílela řecká památková správa. Do té doby se většina kykladských idolů nalezla v hrobech, takže se hledaly hroby, pokud možno nevyloupené, nikoli roztroušené hromady fragmentů plastik. Hroby tu však nebyly, zato stovky fragmentů kykladských idolů, mezi nimi prý jediná neporušená figurka. Kolem ještě větší počet fragmentů nádob.
Christos Doumas u kapličky
Na vrcholku ostrůvku Daskalio stávala kaplička, nebo spíš už jenom její zřícenina. Na ostrůvek doplaval archeolog Christos Doumas, vylezl nahoru a začal kopat. Kaplička byla nejspíš z 13. století, ale nikdy nebyla moc navštěvovaná, i to nanejvýš do 18. století. Středověkých pozůstatků tam bylo málo, zato množství střepů keramiky z rané doby bronzové! Později (2008) se ukázalo, že ta kaplička stála přímo na starokykladském posvátném místě. Byla tam budova, možná určená pro pobyt poutníků, ve které se našlo množství oblázků, asi sem každý poutník nějaký přivezl. To je unikátní příklad křesťanského překrytí starokykladského náboženství bez zprostředkování řeckou antikou!
Colin Renfrew, 2006-2008
Na stará kolena se Colin Renfrew na Keros a na Daktylio (Daskalio) vrátil, viz exkurz Cambridge Keros Project. Na Daskaliu objevil onen poutnický dům a také zjistil, že skoro celý ten ostrůvek byl v rané době bronzové probydlený a prostavěný, většina z jeho sedmi tisíc čtverečních metrů.
Souvisle číst: Nálezy z Keru
Zpátky na obsah podkapitoly Keros
Zpátky na obsah kapitoly MALÉ KYKLADY
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
