Akropolis, alias Kastro
Historickému vrcholku města se tady normálně říká Kastro, tedy „Hrad“, jak je na ostrovech zvykem. Správně je to však Akropole! Nejen že tu nejpozději od řecké archaické doby akropole stávala, ale přinejmenším vrcholek Kastra se tak nazývá i v mnohem pozdějších úředních listinách, jak prokázal Ioannis Dellarokas.
Kdejaké kykladské městečko má Kastro, leč toto je mimo obvyklé dimenze. Je to rozsáhlý komplex hradů různých velikostí, od bytelných pevností po hrádky a panská sídla, který spolu s podhradím tvoří unikátní středověké město. Z velké části je to vše postavené z antických stavebních článků a místy s využitím byzantských zdí z ranějšího středověku.
Základní dispozici vytýčil a velkou část materiálu poskytl v 6. století před n. l. Lygdamis. Z raného středověku jsou místy zachované byzantské stavby, především kostel Panagia Theoskepasti.
Dnešní vzhled čtvrti je určený hlavně stavbami nových vládců od roku asi 1207 a dalším rozvojem Archipelagu.) Dodnes z řady nároží ční velké bílé bloky antických stavebních článků, jindy se hodily jako futra dveří gotických a renesančních domů, nebo jako na Kykladách vždy oblíbené schody. Leccos pak bylo ještě trochu přestavěné renesančně, stále však v nezvykle strohém stylu, nesmírně elegantním, krásném i bez téměř jakýchkoli ozdob. Renesance je tady opravdu nečekaně strohá, představuje přímo opak onoho příklonu k baroku, na který jsme odjinud zvyklí. Změť uliček připomíná dolní Labyrinth, jen ve větším měřítku. V řecké archaické době bylo centrem akropole Lygdamovo sídlo, dnes jím je náměstí Katolické metropole v jeho těsném sousedství.
Naxijští někdy tvrdí, že tady začali s renesancí. Tomu je nutno rozumět tak, že když z hotových antických stavebních článků stavíte gotiku, vychází vám z toho občas renesance, i když nechcete. Recyklace stavebních článků je v Řecku jevem obvyklým, a na Naxu nedosahuje tak zjevného extrému, jako třeba na Kastru v Parikii na Paru (viz Kastro na antickém základu), zato je velice rozsáhlá. Zvláštnost naxijské akropole a celého okolního Kastra spočívá v tom, jak staré a jak velké stavební články se zde používají, a v kolika budovách se tak děje. Potkáváme velké mramorové kvádry, překlady oken a důkladná futra, sloupů je tady méně, ale taky se najdou. Ještě zídky z nedávné doby klidně používají materiál jak antický, tak byzantský. A pod tím vším je místy nejspíš taky vrstva mykénská, občas asi i starokykladská.
Impozantní komplex hradů však přesto dokáže některé turisty zklamat, pokud totiž čekají zdobnost. Prý to není tak malebné, jako třeba v Paroikii. Je to krása po kykladsku strohá, založená tvarem a materiálem.
Mnohem víc fotek z Kastra je v souborném albu.
Souvisle číst: info Vévodství Archipelagu, nebo rovnou K akropoli
Zpátky na obsah podkapitoly Chóra Naxijských
Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
