Kastro na antickém základu
Uličkami Parikie nebo příměji po nábřeží se dostaneme k centru, kterým je, jak je na Kykladách zvykem, antická akropole, přestavěná ve středověku na hrad, tedy Kastro.
Název „Kastro“ se tady používá jak pro samotný hrad, tak pro celou starou čtvrť v jeho blízkém okolí.
Hrad
Kastro v Parikii by způsobilo šok snad každému památkáři. Co tady chránit a zrestaurovat? Nahoře omítnuté obytné patro s novodobými okny, vespod neomítnuté podlaží sestavené z mohutných antických stavebních článků, včetně naležato použitých segmentů sloupů, které se snad jen zázrakem nerozkutálely, základy jsou pak z mohutných stavebních článků raně klasického chrámu.
Bývaly tady raně klasické chrámy Athény a Koré, leč vévoda Archipelagu nechal po získání naxijské nadvlády nad Parem roku 1260 zbytky antických chrámů totálně přestavět. Udělali z nich hrad, a to podobně, jako když děti staví z dřevěných kostek. (Z popisky „Francký hrad“ je zřejmé, že vládce Archipelagu tady moc rádi neměli, neztotožnili se s nimi, jako se to stalo na Naxu. Zde to byli „cizáci“, a to mnohonásobně: křižáci, Frankové, Benátčané, katolíci – a ještě k tomu naxijští. Na podobné památce na Naxu je nápis „Sanoudova věž ze zbytků Lygdamova paláce“, přičemž oba byli v různých epochách vládci Naxu.)
Podrobnější fotodokumentace viz album.
Z raně klasické doby odtud pochází slavná Níké. Místo však bylo centrem už od rané nebo střední doby bronzové, pochází odtud i řada zásobnicových nádob z té doby.
Tholos Athény
Nad zdí středověké přestavby ční původní tholos Athény. Stejně ještě zbylo dost materiálu i na kostely a domy v okolí, což v uličce hned vedle jasně vidíme. U staveb, které se nezdají být tak úplně z antického materiálu, se alespoň povalují menší kusy antických dílů, jako třeba u dalších kostelíčků vedle Kastra. Přitom se tu suší prádlo, hrají si tu děti a protahují se všudypřítomné kočky.
Když Kastro obejdeme vyhlídkou nad mořem, uvidíme, jak je zde antika naprosto doslova základem civilizace, totiž v podobě masivní žulové podezdívky, a to nejen pod chrámem, ale skoro pod vším za hradem. Nad žulou nebo granodioritem je běloučký mramor. K antice zde mají rozumně užitkový vztah, který mimochodem také zaručuje, že se její zbytky nerozkradou. Ukrást zastavěnou masivní podezdívku je obtížné, rozhodně se to nedá udělat nenápadně.
Ag. Konstantinos na antických základech
Na takové masivní podezdívce z dob klasické antiky tu stojí především byzantský chrám Ag. Konstantinos, přesněji: svatých Konstantina a Heleny.
Kolem roku 2011 prodělal opravu, takže nad mořem teď přímo září, viz taky fotky v albu.
Uličky v okolí hradu
V okolí hradu je propletenec roztomilých uliček. Jejich podloubí často neumím datovat, člověk se tu snadno splete o víc než tisíciletí. Kuriozitou je zvláštně neforemný reliéf, zobrazující nahého rytíře.
Zbytky antiky potkáváme i v dlažbě novodobého chodníku, který samozřejmě respektuje novodobý kykladský styl, každý kámen dlažby je lemovaný bílým latexovým nátěrem. Jindy zase bílá barva zakrývá spáry mezi kameny. Takový chodník se dobře vytírá mokrým hadrem, jak velí místní zvyk.
Antika zde poskytuje prostor i pro kořeny současné pohody, segmenty sloupů slouží jako květináč i jako stoleček pro jídelní lístek hospody. Něco odvaru antiky je určeno spíše pro návštěvníky ostrova, a to ne zadarmo – třeba kopie kykladských idolů, novodobá kopie římské kopie Antinoa a další pozoruhodnosti. Místní lidé tu ještě počátkem 21. století raději užívají pravou antiku, aspoň místy, nakolik to jde.
Víc fotek z těchto uliček je v oddílu alba.
Souvisle číst: Antické pohřebiště
Zpátky na obsah kapitoly PAROS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
