Sochy a reliéfy od klasické doby na Kykladách
zkorigováno, vložit fotky
Začátek raně klasické doby se projevuje ještě poměrně strohými plastikami, ať už jde o ženskou postavu, např Níké, nebo palmetu.
Pak se výraz uvolňuje, athénské sochy působí až rozevlátě, viz Únos Oreithyie.
Některé sakrální sochy si však až do konce klasické doby uchovávají odstup.
Pozdější doba přináší praxitelovské sochy a jim podobné sochy. Slavná je kopie Praxitelova Diadúmena. Neméně slavná je Afrodíté z Mélu, tedy „Mélská Venuše“, která je teď v Louvru. Objevují se také nápodoby raně klasického přísného stylu, např Hlava Herma. Zobrazení Artemidy i na Kykladách kolísá mezi tradičním a rádoby líbivě akčním. Sousoší s Afrodítou působí spíš dost komicky, Apollón ležérně pošlapává galský štít, ale hlava Gala se tváří zarputile. Zajímavě působí i galský bojovník, jehož zpodobnění je ovlivněné sochařskou školou v Pergamonu.
Objevují se taky plastiky choulostivých témat, mnohdy nevíme, co je dobové porno a co rituální záležitost, někdy je to naopak, než by nezkušený pozorovatel při letmém pohledu odhadoval.
Zajímavé bývají portréty, ať už řecko-syrské nebo římské. Některé ovšem působí nechtěně komicky.
Nejslavnější díla z Kyklad klasické až římské doby zde mají samostatné stránky (chronologicky, nezávisle na tom, jestli se mi libí):
Souvisle číst: Zvláštnosti a technika
Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
