Lygdamis
info - Stránka bez jednoznačného pokračování Stránka ve vývoji
Lygdamis patří k bezesporu k velice zajímavým postavám antiky. Nesdílím představu, že dějiny jsou tvořeny násilnými činy mocipánů, které kvůli nim máme velebit a učit se o nich ve škole. Lygdamis zůstává postavou velice problematickou, podivnou i záslužnou, mocnářskou i kulturní. Naštěstí svět není černobílý, nepíšu obecné dějiny a už vůbec ne morální posudky, takže si můžu všímat spíše světlejších počinů tohoto významného vládce pozdní archaické doby. Myslím, že je srovnatelný s řadou z takzvaných „Sedmi mudrců“, pod jejichž jmény Řekové klasické a pozdější doby shrnuli legendy o archaické moudrosti.
Kolem poloviny 6. století byl Lygdamis členem oligarchické vlády Naxu. Podporoval athénského tyrana Peisistrata při jeho pokusu o obnovení vlády v Athénách, pak se doma obrátil proti ostatním oligarchům a roku 545 před n. l. se ujal vlády, stal se tyranem Naxu. K této tehdy poměrně obvyklé formě vlády viz info Tyrannis. Jeho vláda skončila roku 524 před n. l. intervencí spartské armády, což se moc nedotklo prosperity Naxu, která pokračovala i za nové oligarchické vlády. Byl ovšem problémem s dokončením velkolepých sakrálních staveb, asi byly nové priority.
Doba Lygdamovy vlády patří k nejslavnějším epochám Naxu. Podílel se na athénské politice, podporoval pokusy tyrana Polykrata ze Samu o šíření jeho moci na další ostrovy severovýchodní Egeidy a na maloasijské pobřeží, pokračoval v naxijské slavné prezentaci na Délu, podrobil si sousední ostrov Paros. Celý Naxos tehdy mohl mít až sto tisíc obyvatel a také město samo určitě nebylo menší než nyní, spíše naopak. Proto bylo potřeba pro město postavit velký vodovod, leč u toho nezůstalo a Lygdamis se rozhodl přestavět Naxos v duchu svérázného konceptu sakrální architektury, rozmístěné poněkud geomanticky. Tím vším, nikoli ovšem způsobem získání vlády a její formou, je Lygdamis velice podobný našemu Karlu IV., od expanze role Čech po sakrálně geomantickou přestavbu části Prahy za jeho vlády. Lygdamovi ovšem nebyl pro jeho stavby vzorem Jeruzalém, ani neměl eschatologické vnímání budoucího vzkříšení. Jeho koncepce umístění sakrálních staveb na ostrově vychází z odlišných úvah, totiž z vyvážení vlivu hlavních božstev, ctěných na ostrově. Nutno také vědět, že moc a sláva Naxu nebyla už ani před Lygdamem o mnoho menší, a že i po Lygdamovi trvala ještě nejméně celou generaci, totiž do perské invaze roku 490 před n. l. Ještě roku 502 před n. l. se Naxos dokázal perskému útoku ubránit.
Lygdamovských staveb na Naxu si podrobně všimneme na jednotlivých místech ostrova. Především to bude Apollónův chrám na ostrůvku Palatia u Naxijské Chóry (viz Apollónův nejotevřenější chrám), Démétrion v Gyroulas u Sangri a vodovod od Fleria do Chóry. Možná k nim patřilo i poněkud záhadné Artemísion (viz exkurz Agios Artemios). Na celý rozvrh působila i starší Dionýsova svatyně v Yria a tradiční horské kultovní okrsky, zvláště svatá hora Zás a její okolí. Pro nezaujatost přikládám i dvě místa z Hérodotových Dějin. První líčí Lygdamovu podporu Peisistratovi, viz exkurz Hérodotos I, 61. Druhé jej ukazuje spíš jako Peisistratova vazala, viz exkurz Hérodotos I, 64.
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: Pouť na Délos a Kyklady
