Níkandra z Naxu: Porovnání verzí
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Naxijská dívka věnovala kolem roku 650 před n. l. na Délos svoji idealizovanou podobu a nechala ji doprovodit nápisem: | Naxijská dívka věnovala kolem roku 650 před n. l. na Délos svoji idealizovanou podobu a nechala ji doprovodit nápisem: | ||
− | „Níkandra z Naxu Artemidě na Délos.“ | + | „Níkandra z [[Naxu Artemidin chrám|Artemidě na Délos]].“ |
Socha koré, bohužel poškozená, je ukázkou rané naxijské práce; je nepatrně nadživotní, aspoň vertikálně, jinak je ovšem stylizovaná velice ploše. Zčásti by důvodem mohla být cudnost, příslušející Artemidě, z větší části však o zbytek ranější archaické plošné stylizace, obvyklé u starších dřevěných plastik (''xoan''). Nyní je součástí expozice Národního archeologického muzea v Athénách a má přímo symbolické katalogové číslo: N 1. | Socha koré, bohužel poškozená, je ukázkou rané naxijské práce; je nepatrně nadživotní, aspoň vertikálně, jinak je ovšem stylizovaná velice ploše. Zčásti by důvodem mohla být cudnost, příslušející Artemidě, z větší části však o zbytek ranější archaické plošné stylizace, obvyklé u starších dřevěných plastik (''xoan''). Nyní je součástí expozice Národního archeologického muzea v Athénách a má přímo symbolické katalogové číslo: N 1. |
Verze z 2. 1. 2018, 15:10
exkurz - Stránka bez jednoznačného pokračování
zkorigováno, vložit fotky
Naxijská dívka věnovala kolem roku 650 před n. l. na Délos svoji idealizovanou podobu a nechala ji doprovodit nápisem:
„Níkandra z Artemidě na Délos.“
Socha koré, bohužel poškozená, je ukázkou rané naxijské práce; je nepatrně nadživotní, aspoň vertikálně, jinak je ovšem stylizovaná velice ploše. Zčásti by důvodem mohla být cudnost, příslušející Artemidě, z větší části však o zbytek ranější archaické plošné stylizace, obvyklé u starších dřevěných plastik (xoan). Nyní je součástí expozice Národního archeologického muzea v Athénách a má přímo symbolické katalogové číslo: N 1.
Stojí zato si ji porovnat s podobou samotné Artemidy z podobné nebo o málo starší doby, která pochází z attické svatyně v Braurónu (Vraone) východně od Athén, a vystavuje se v tamním muzeu. Ta je ovšem mnohem menší a je z bronzového plechu, který patrně pokrýval dřevěné jádro. Náleží tedy k typu dřevěných plastik, které byly často ploché a jen s náznakem tvarů postavy (xoana).
Souvisle číst: v typickém případě Hrob panen Hyperborejských nebo zpátky na Artemidin chrám na Délu
Zpátky na obsah podkapitoly Posvátnou cestou
Zpátky na obsah kapitoly DÉLOS
Na podkapitolu Z Naxu mimo Naxos
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY