Reliéfy z Archilocheia: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 5: Řádka 5:
 
Archeologické muzeum na Paru vystavuje soubor památek z parského Archilocheia, tedy z náhrobní svatně básníka Archilocha. Ta stávala na místě zvaném dnes [[Tres Ekklesies]], nedaleko vesnice Elitas (antická Elyta).
 
Archeologické muzeum na Paru vystavuje soubor památek z parského Archilocheia, tedy z náhrobní svatně básníka Archilocha. Ta stávala na místě zvaném dnes [[Tres Ekklesies]], nedaleko vesnice Elitas (antická Elyta).
  
Hlavním eponátem je velký mramorový reliéf z doby kolem roku 500 před n. l. Archilochos napůl leží na lehátku, vlevo sedí jeho žena, zprava obsluhuje chlapec. Na zdi visí štít, toulec a lyra. Lyra značí básníka, štít je zčásti připomínkou na jeho účast v bojích na Thassu a na Naxu, zčásti možná narážkou na jeho ve své době až pohoršlivě lehkovážnou báseň o odhhození štítu, viz exkurz [[Archilochos, básník života]].<br />
+
Hlavním eponátem je velký mramorový reliéf z doby kolem roku 500 před n. l. [[Archilochos]] napůl leží na lehátku, vlevo sedí jeho žena, zprava obsluhuje chlapec. Na zdi visí štít, toulec a lyra. Lyra značí básníka, štít je zčásti připomínkou na jeho účast v bojích na Thassu a na Naxu, zčásti možná narážkou na jeho ve své době až pohoršlivě lehkovážnou báseň o odhhození štítu, viz exkurz [[Archilochos, básník života]].<br />
 
Archeologické muzeum na Paru, A 758.
 
Archeologické muzeum na Paru, A 758.
  

Verze z 7. 4. 2017, 13:18

 Stránka se připravuje



Archeologické muzeum na Paru vystavuje soubor památek z parského Archilocheia, tedy z náhrobní svatně básníka Archilocha. Ta stávala na místě zvaném dnes Tres Ekklesies, nedaleko vesnice Elitas (antická Elyta).

Hlavním eponátem je velký mramorový reliéf z doby kolem roku 500 před n. l. Archilochos napůl leží na lehátku, vlevo sedí jeho žena, zprava obsluhuje chlapec. Na zdi visí štít, toulec a lyra. Lyra značí básníka, štít je zčásti připomínkou na jeho účast v bojích na Thassu a na Naxu, zčásti možná narážkou na jeho ve své době až pohoršlivě lehkovážnou báseň o odhhození štítu, viz exkurz Archilochos, básník života.
Archeologické muzeum na Paru, A 758.

Dokladem kultu je iónská mramorová hlavice sloupu z pozdního 6. století před n. l., která byla v raném 4. století před n. l. opatřena nápisem o oběti u Archilochova hrobu, prý to věnoval jistý Dokimos, syn Neokreonta.

Z doby kolem roku 500 před n. l. pocházejí i menší mramorové reliéfy, které byly součástí Archilochovy náhrobní svatyně. Například reliéf se lvem, který poráží býka. (Pravděpodobně byl součástí Archilocheia, pokud ovšem nepatřil taky ke svatyni Hérakla a Archilocha na místě Ekatontapyliani v Parikii, kde byl roku 1960 nalezen pod podlahou mariánského chrámu.)
Archeologické muzeum na Paru, A 759.

 Pokračovat v souvislém čtení: zpátky na Archaické sochy a reliéfy, nebo dál: Od klasické doby po konec antiky

PAROS