Nálezy z Amorgu: Porovnání verzí
(→Raná doba bronzová II) |
(→Raná doba bronzová II) |
||
| Řádka 35: | Řádka 35: | ||
Blízkost Keru se projevuje výskytem zvlášť krásných kykladských idolů, navíc velikých. Mezi největší patří [[Velká bohyně z Amorgu|'''ženská figura z Amorgu''']], vystavovaná v Národním archeologickém muzeu v Athénách, vysoká 152 cm. Skutečně „Velká bohyně“! Má stylizovaný vysoký účes nebo čelenku, jakou i později mívají velké bohyně. Zvláštností této figury jsou vysoko umístěná ňadra, malé ruce, nezvýrazněné pohlaví a štíhlá dlouhá stehna. | Blízkost Keru se projevuje výskytem zvlášť krásných kykladských idolů, navíc velikých. Mezi největší patří [[Velká bohyně z Amorgu|'''ženská figura z Amorgu''']], vystavovaná v Národním archeologickém muzeu v Athénách, vysoká 152 cm. Skutečně „Velká bohyně“! Má stylizovaný vysoký účes nebo čelenku, jakou i později mívají velké bohyně. Zvláštností této figury jsou vysoko umístěná ňadra, malé ruce, nezvýrazněné pohlaví a štíhlá dlouhá stehna. | ||
| + | <br /> | ||
| + | <br /> | ||
[[Ženská hlava z Amorgu|'''Hlava velké ženské figury''']], na které se uchovaly zbytky polychromie, se nyní vystavuje v Národním archeologickém muzeu Athénách. Její obličej je specificky stylizovaný: plasticky vyznačené rty, náznak uší. Přes tyto odlišnosti ji s ostatními spojuje vysoko začínající štíhlý a dlouhý nos – a především ploše stylizovaná dozadu ubíhající hlava na dlouhém krku. Možná také měla nějakou ozdobu na své pravé tváři dole, což koresponduje s řeckými archaickými malbami (a sochou) [[Dívka s náušnicí|dívky s náušnicí]] ukotvenou v tváři - přes propast dvou tisíc let! Polychromie určitě zvýrazňovala oči, v ostatním je obtížné ji odlišit od možných poškození. Nicméně se zdá, že na své levé tváři měla už původně čtyři šrámy. Analogií je mezi kykladskými idoly víc, mimo tento kulturní okruh je známe z mariánských ikon, dokonce i západně od Řecka, např. Černá Madona v Čenstochové. | [[Ženská hlava z Amorgu|'''Hlava velké ženské figury''']], na které se uchovaly zbytky polychromie, se nyní vystavuje v Národním archeologickém muzeu Athénách. Její obličej je specificky stylizovaný: plasticky vyznačené rty, náznak uší. Přes tyto odlišnosti ji s ostatními spojuje vysoko začínající štíhlý a dlouhý nos – a především ploše stylizovaná dozadu ubíhající hlava na dlouhém krku. Možná také měla nějakou ozdobu na své pravé tváři dole, což koresponduje s řeckými archaickými malbami (a sochou) [[Dívka s náušnicí|dívky s náušnicí]] ukotvenou v tváři - přes propast dvou tisíc let! Polychromie určitě zvýrazňovala oči, v ostatním je obtížné ji odlišit od možných poškození. Nicméně se zdá, že na své levé tváři měla už původně čtyři šrámy. Analogií je mezi kykladskými idoly víc, mimo tento kulturní okruh je známe z mariánských ikon, dokonce i západně od Řecka, např. Černá Madona v Čenstochové. | ||
| + | <br /> | ||
<br /> | <br /> | ||
<br /> | <br /> | ||
V Oxfordu vystavují menší [[Mužská hlava z Amorgu|'''hlavu muže''']], provedenou z mramoru opravdu trojdimenzionálně a nečekaně veristicky. | V Oxfordu vystavují menší [[Mužská hlava z Amorgu|'''hlavu muže''']], provedenou z mramoru opravdu trojdimenzionálně a nečekaně veristicky. | ||
| + | <br /> | ||
<br /> | <br /> | ||
<br /> | <br /> | ||
[[Steatitová pyxis z Amorgu|'''Steatitová pyxis''']], zdobená spirálami skončila v Berlíně. | [[Steatitová pyxis z Amorgu|'''Steatitová pyxis''']], zdobená spirálami skončila v Berlíně. | ||
| + | <br /> | ||
<br /> | <br /> | ||
<br /> | <br /> | ||
Verze z 21. 2. 2018, 16:41
Drtivá většina z toho, co z Amorgu stojí za řeč, pochází z rané doby bronzové (nebo z konce neolitu), kdy Amorgos velice úspěšně konkuroval větším ostrovům, ba i Keru. O pozdější věci odtud mají velká muzea výrazně menší zájem, ostatně jich ani mnoho není. Úpadek po konci rané doby bronzové je na Amorgu mnohem strmější než třeba na Naxu, hlubší a delší propad byl snad jenom na Keru. Větší výběr artefaktů z Amorgu představuji v albu.
Pozdní neolit
Figurka typu steatopygous (s tlustými stehny) i několik pěkných idolů "tvaru violy" z doby pozdního neolitu vystavuje Ashmolean Museum v Oxfordu.
Raná doba bronzová I
Z kulturní fáze Grotta Pelos se na Amorgu našly idloy "tvaru violy", ale také kamenné misky a ze závěru tohoto období také idol variety Plastiras.
Raná doba bronzová II
Blízkost Keru se projevuje výskytem zvlášť krásných kykladských idolů, navíc velikých. Mezi největší patří ženská figura z Amorgu, vystavovaná v Národním archeologickém muzeu v Athénách, vysoká 152 cm. Skutečně „Velká bohyně“! Má stylizovaný vysoký účes nebo čelenku, jakou i později mívají velké bohyně. Zvláštností této figury jsou vysoko umístěná ňadra, malé ruce, nezvýrazněné pohlaví a štíhlá dlouhá stehna.
Hlava velké ženské figury, na které se uchovaly zbytky polychromie, se nyní vystavuje v Národním archeologickém muzeu Athénách. Její obličej je specificky stylizovaný: plasticky vyznačené rty, náznak uší. Přes tyto odlišnosti ji s ostatními spojuje vysoko začínající štíhlý a dlouhý nos – a především ploše stylizovaná dozadu ubíhající hlava na dlouhém krku. Možná také měla nějakou ozdobu na své pravé tváři dole, což koresponduje s řeckými archaickými malbami (a sochou) dívky s náušnicí ukotvenou v tváři - přes propast dvou tisíc let! Polychromie určitě zvýrazňovala oči, v ostatním je obtížné ji odlišit od možných poškození. Nicméně se zdá, že na své levé tváři měla už původně čtyři šrámy. Analogií je mezi kykladskými idoly víc, mimo tento kulturní okruh je známe z mariánských ikon, dokonce i západně od Řecka, např. Černá Madona v Čenstochové.
V Oxfordu vystavují menší hlavu muže, provedenou z mramoru opravdu trojdimenzionálně a nečekaně veristicky.
Steatitová pyxis, zdobená spirálami skončila v Berlíně.
Z „běžných“ artefaktů jsou to především ženské figury řady typů (variet), nejen těch, pro které se místa na ostrově staly eponymy (Kapsala, Dokathismata). Z množství nálezů se už dá vybírat. Z mnoha menších idolů chci upozornit na poměrně veristicky, ale přitom velice jemně stylizované ženské postavy.
Vedle idolů se na Amorgu dělaly také různé typy tenkostěnných kalichů z bílého průsvitného mramoru.
Řecká antika
Řeckou antiku na Amorgu si připomeneme menší sochou z pozdního 2. století před n. l. Je to Sarapis, tedy řecko-egyptské synkretické božstvo, v té době přímo módní.
Pokračovat v souvislém čtení: Klášter Panagia Chozoviotissa
Zpátky na obsah kapitoly AMORGOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
