Keramika geometrická až helénistická: Porovnání verzí

Verze z 27. 1. 2018, 20:22

Parská sbírka řecké keramiky z dob rané antiky je skvělá a rozsáhlá, takže z ní tady představím jenom nejhezčí a typické kousky a pak si ukážeme něco málo z pozdější doby.

Geometrické vázy

Pohřební amfora se zobrazením válečné scény, geometrický styl, 8. století před n. l.

Amfora s pohřební i válečnou scénou, geometrický styl, 8. století před n. l., muzeum na Paru, 3524.

Nádoba v geometrickém stylu. Konec 8. století před n. l.

Nádoba v geometrickém stylu, z Paru, asi konec 8. století před n. l.

V popředí stojí dvě pohřební amfory z 8. století před n. l., malované válečnými a pohřebními scénami, samozřejmě v geometrickém stylu. Postavy jsou tedy téměř článkované a skoro bez břicha. Detaily malby nabízím v oddílu alba, stejně jako další výběr keramiky z této doby.

Viz také Geometrická amfora, AM Paros a Geometrická amfora, AM Paros, 3524.

Jsou tu další amfory z různých pohřebišť na Paru, nejvíc jich je z Polyandria (staré pohřebiště severně od Parikie), s rozličnými typy geometrického dekoru, ale taky džbány a další druhy nádob.

Z drobných terakot v geometrickém stylu tu však zůstala jenom torza.

Orientalizující keramika

Velká amfora v kykladském ("mélském") stylu, nejspíše z dílny na Paru, 7. století před n. l. Na těle vázy je svérázně pojatá mytologická scéna: Tři bohyně následují okřídlenou mužskou postavu, která držící žezlo a na řetězu mytické monstrum (chiméru?) nebo lva. Tyto čtyři postavy vítá mladý muž s kopím. Paridův soud? Na hrdle je zobrazen jezdec s kopím a štítem. Archeologické muzeum na Paru, A 2652.

Keramika kykladské produkce, nalezená na pohřebišti severně od Parikie, 7. století před n. l.

Přicházíme k orientalizující keramice 7. století před n. l. Ne nadarmo se jí také občas říká „krásná“, jindy se o ní mluví jako o „mélských vázách“.

Sbírce vévodí dvě velké amfory, zvláště první z nich (A 2652) má dobře zachované malby jezdce a mytologické scény s procesím bohyň, které následují okřídlenou postavu, vedoucí lva. Je to ostrovní práce, nejspíš místní, parská. (Viz také Orientalizující amfora, AM Paros, A 2653.)

Detaily malby obou amfor i další podobnou keramiku najdete v oddílu alba.

Jeden menší střep působí tak dojemně vesele, že jej musím ukázat samostatně.

Korintská keramika

Alabastron se dvěma protilehlými býky, kterří spolu bojují. Patrně malíř "Ardea", z přechodného období mzi protokorintským a raně korintským, 650-600 před n. l.

Korintský skyfos nalezený na pohřebišti severně od Parikie, 700 až 550 před n. l.

Skyfos se zvířaty. Importovaná korintská keramika.

Arybalos ve tvaru kohouta. Importovaná korintská keramika, asi 600 (?) před n. l.

Následuje kvantum korintské keramiky importované na Paros v 7. a 6. století před n. l. Tady chci ukázat jenom kousky, na kterých každý pozná, že jsou z Korintu archaické doby: skyfos s běžícím zvířetem, skyfos s lvicí a kozorožcem, alabastron s býky. Pro jeho roztomilost však přidávám ještě alabastron tvaru kohoutka.

Větší výběr nabízí oddíl alba.

Korintská keramika se formálně řadí mezi černofigurovou, i když vypadá o dost jinak.
Typické černofigurové keramiky je na Paru snad ještě méně než jinde na Kykladách.

Archaické drobné terakoty

"Daidalská" drobná terakovta ženské postavy (bohyně?).

Vázička ve tvaru mužských genitálií, 6. st. před n. l.

Konečně potkáváme i nějaké drobné terakoty. Například torzo ženské figurky, snad bohyně, provedené v daidalském stylu a zdobené geometrickým dekorem, nalezené snad ve svatyni Apollóna a Artemidy na ostrově Despotiku (Mochlos) v okolí Paru.

Kuriozitou je vázička ve tvaru mužských genitálií, dovezená sem v 6. století před n. l., asi z Korinthu nebo ze Rhodu.

Červenofigurové keramika

Fragmenty červenofigurové keramiky, nalezené na Paru.

Klasické červenofigurové keramiky, tak slavné a hojné na pevnině, je na Kykladách samozřejmě málo, tady si ukážeme aspoň střep s částí postavy muže.

Baubó

Baubó, personifikované ženské pohlaví v těhotenství, drobná terakota.

Poslední kuriozitou je vzácně se vyskytující zpodobnění bohyně Baubó, asi až z pozdější antiky. Je to vlastně personifikované ženské pohlaví v těhotenství, tedy v souvislostech rození a ne sexu nebo erotiky. Nejspíš souvisí s eleusinským mýtem.

Nalezena byla v Déliu na Paru, pochází asi z hellénistické (nebo římské?) doby.

 Souvisle číst: Archaické sochy a reliéfy

 Zpátky na začátek podkapitoly Archeologické muzeum na Paru

 Zpátky na obsah kapitoly PAROS

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY