Rajská Roukounas
Možná se zdá divné, že se hodlám zabývat pláží. Jenže Roukounas není pláž ledajaká. Za prvé je na Anafi vícero pláží tohoto jména, naštěstí blízko sebe, a teď mám na mysli Megalos Roukounas, tedy Velkou Roukounas (nechápu, jak s tím souvisí Rebarbora, kterou pro dané slovo nabízí novořecký slovník). Jedinou vadou tohoto místa je, že tu bývá dost lidí, řekněme tak půlka hostů ostrova (tedy všichni, co zrovna nechodí po horách, nesedí v hospodě nebo se nekoupou někde jinde) plus něco málo místních. Pláž je obdařena obvyklými cedulemi, které přísně zakazují nudismus a volné táboření, leč žádný z těch zákazů se tady nedodržuje. Když přicházíme od silnice a vidíme na první pohled jen tuctové parkoviště, tak stačí vstoupit do zahrady a už se ocitneme v hospodě uprostřed oázy. Kuchyně vskutku výtečná a domácí, vybírat je možné i v kuchyni, ceny mírné, k tomu dobré víno, jen není dobré spěchat. Ostatně není proč, leda na poslední autobus. Viděl jsem bezpočet podniků jménem Paradiso (Ráj) a většinou se jim obloukem vyhýbám, ale toto je jedna ze dvou mně známých velepříjemných výjimek.
Východní okraj pláže bývá méně zalidněný a hlavně nabízí další pozoruhodnosti. Jednou jsou výše zmíněné antické navigační stavby (Katalimatsa) kousíček nad pláží. Druhou je, že se zde názorně projevuje, jak je toto místo součástí přírodní rezervace. Tou je většina jihovýchodní Anafi, ale tady vidíme v barevných skalách, většinou sytě okrových až narudlých, tuze pěkné skalničky, jejichž názvy se neodvažuji domýšlet. Většinou to prý jsou endemity. Přesto jsem nejeden útlý keříček bezpečně poznal alespoň co do rodu: kapari, i když evidentně jiný druh, než ty, co se pěstují pro slané mlsání! V červnu kvetly a nasazovaly první plody. Krom toho se dá v písku potkat třeba pancratium maritium (líh přímořský), ale to je běžná plážová kytka. Naštěstí to tady zatím žádný bláznivý skalničkář nevyškubal. (Nepsal bych o tom veřejně, kdyby to už stejně nebylo k nalezení na webu. Navíc jsme podobné kapari měli na Anafi možnost ochutnat, naprosto nechtěně. Místopřísežně prohlašuji, že můj keříček kapari na zaskleném balkóně pochází z pražského Zahradnictví Krulichovi, to anafijské by u mě nejspíš ani nepřežilo.) Nad tím vším se tyčí hora Kalamos, zvlášť z vody vypadá zhola nepřístupně.
Souvisle číst: Drsné vnitrozemí
Zpátky na obsah kapitoly ANAFI
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
