Pláže od Fylakopi po Sarakiniko
Plážová turistika není tak úplně můj obor, leč cesta z Fylakopi podél tufových a kaolínových útesů je zvláštní případ, i když se nakonec ukázalo, že podle návodu to celé schůdné není.
Když si prohlídneme areál ve Fylakopi a pak dojdeme i na místo helénistického sídliště hned vedle areálu (západně), tak můžeme prolézat k pláži Papafragas [1]. Nebo tam můžeme dojít po silnici, pro koupače byla nad touto pláží zřízena autobusová zastávka.
Směrem na západ vidíme vesnici Pachena, za kterou je široká mírná pláž. Za ní je třeba přejít malý poloostrov a ocitneme se v místě zvaném Ag. Konstantinos, podle jednoho z kostelů. Nenápadná polosamota skrývá řadu půvabů koupačských i jiných. Jsou tady i syrmata, tedy hloubené lodní garáže, přestavěné na výletní chalupy. Specialitou je jeskynní kaple u pramene.
Západně odtud je další široká pláž, pak Mytakas, pláž Aloggomandra atd. Poté se ocitneme v aporii, řečeno aristotelsky, tedy v neschůdném bezcestí.
Pobřeží dál na západ lemují rozeklané útesy. Je tu však krásně a navíc liduprázdno. Roklí vede cesta nahoru, která umožňuje důstojný ústup do vnitrozemí, rovnou k hospodě jednoho penzionu před silnicí. Dál se musí po silnici a najít dobrou odbočku, nebo nad Sarakiniko zajet jindy autobusem.
Pláž Sarakiniko je záležitost koupčaská, přírodní (mineralogická), estetická a romanticko historická. Zdejší krajinu zbytečno líčit slovy, když ji ukazují fotky v oddílu alba. Je celá v bílém, v odstínech od čerstvého sněhu přes smetanu po lehký okr nebo světlou šeď. Bývá tam dost lidí, ale naštěstí je tam ticho a občerstvovna je jenom nahoře u konce silnice. Zatím to tu udržují v přírodním prostředí.
V jedné z roklí hned vedle pláže jsou hloubené jeskyně, spíš chodby, kde se prý v hojném počtu schovávali saracéni, nejspíš arabští piráti (zatímco v Kleftiku na jihu ostrova řečí zbojníci).
Víc fotek z tohoto výletu je v samostatném albu.
Souvisle číst: Pollonia
Zpátky na obsah kapitoly MÉLOS (Milos)
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY