Muzeum citrónovice
V uličce směrem k Tsikalariu nás upoutá štít firmy Valindris. Zve k návštěvě muzea a ochutnání místního vynálezu, kterým není nic menšího než Kitron Naxou! Citrón je normálně řecky lemon, ale tohle je specialita, Naxijský citrón. Je to zvláštní odrůda, pěstovaná jen k tomuto vznešeného účelu.
Na dvorku muzea zaujme už znak rodinné firmy. Je vyvedený z dlaždic a údajům o destilérce na něm dominuje obrázek Dionýsovy opilecké lodi, přijíždějící k Apollónovu chrámu na Palatii u Chóry. (Viz exkurz Dionýsos připlouvá.) Jsme tedy připraveni, že se nám dostane poučení nejen o dějinách a chuti tohoto znamenitého likéru, ale též o řecké mytologii, a to z pohledu naxijských citronopalníků.
Poté, co si prohlédneme starou destilérku i se skutečnými obřími citróny, absolvujeme výklad o tom, které pomazané hlavy to tady objednávaly. Většinou braly špatný konec, byť snad ne v příčinné souvislosti s účinky nápoje, například car Nikolaj a etiopský císař Haile Selassie ("Něguš"). Nakonec se dostaneme k plakátům, většinou z meziválečné doby. Některé představují extrémní případ prolínání firemní reklamy, řecké mytologie a lokální mytopoietiky, což bezprostředně navodí touhu po ochutnání tak božského nápoje.
Prohlédneme si starý plakát, který produkci citrónovice začleňuje do naxijské i obecně řecké mytologie. Nahoře uprostřed sedí Zeus na své naxijské svaté hoře, hned vedle emblému firmy a medailí, které obdržela. Obrazem i textem je zde likérka pojata jako prostředník a distributor Diova působení na světě, a to skrze Naxos! V téměř pravoslavném nebo novoplatónském duchu to ovšem má řadu zprostředkujících článků, počínaje už božskou dimenzí distribuce tohoto nektaru. U Diových nohou, samozřejmě, že ze strany prezentace firmy, je totiž zřídlo, obsluhované Dionýsem a Ariadnou, jsme přece na Naxu! Aby to bylo jasné každému, kdo není analfabet, jsou postavy pojmenované, ba vedle Diova trůnu je z druhé strany nápis, který známe z antické inskripce u horské cesty: „Hranice okrsku Dia Pastýřského“. Ganymédés přebírá nápoj od Dionýsa a podává ho samotnému Diovi, zatímco ze strany Ariadny skupina erótů nebo andělů (dle vašeho vyznání) oslavuje tento božský děj a je připravena k sesílání jím navozené inspirace dolů, pod oblouk duhy (Iris), do lidského světa. Tomu vévodí fabrika, kterou si právě prohlížíme, hrdě ozdobená řeckou vlajkou. Její kouř ještě není pochopen jako prohřešek proti čistotě životního prostředí, nýbrž stoupá jako kadidlo do oblasti andělů a k úpatí svaté hory! Duha, jež se klene nad továrnou v Chalki, je napájena z Dionýsova pramene, který je na místě kultovní jeskyně pod svatou horou Zás, a dým továrny vystupuje až nad ni, do božské sféry. Níže, pod fabrikou, je zobrazena světská stránka distribuce likéru, opět s centrální pozicí Naxu. Porfyrios, Proklos, Pseudo-Dionýsios Areopagita a Gemistos Plethón by zajisté předvedli mnohem dokonalejší alegorický výklad sdílení božských sil, kdyby znali tento ikonografický klenot.
Osvěta pak přináší Kitron Naxou do každé lepší rodiny – dítko ovšem vzpíná ručičky marně! Výtvarně zajímavý je i diplom, který chalkijští dostali až v Thessalonice, takže je pojat seveřanštěji.
K ochutnávání doporučuju bezbarvou nebo zelenou verzi.
Víc fotek je v oddílu alba.
Souvisle číst: Z Chalki do Kaloxylos
Zpátky na obsah podkapitoly Naxijskou vysočinou
Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
