Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?

Konečně se dostáváme k onomu hypotetickému počátku jedné z větví nejstarší řecké filosofie, na který jsme už narazili při výkladu o údajném Ferekýdovu a Pythagorovu působení na Délu (viz Starší předlohy filosofické metafory theórie?). Máme na Kykladách opravdu hledat prapočátek filosofie?

O možnost takového výkladu se zasloužil Ferekýdés, ještě před koncem řecké archaické doby, někdy kolem poloviny 6. století před n. l. Předesílám, že přes všechnu lásku ke Kykladám nejesm příliš nakloněn vstřícnému chápání Ferekýda a té části další tradice řecké filosofie, která se ho dovolává.

Nutno vědět, že v době Ferekýdově – a po dalších více než sto let – se ještě nepoužívala slova „filosofie“ nebo „filosof“, viz info Termín „filosofie“. Ferekýdés byl do dějin filosofie až zpětně kooptován, stejně jako ostatní „předsokratici“, a to ještě ne úplně, protože byl považovaný pouze za předchůdce filosofie. Může za to Aristotelés, když ho koncem klasické doby označil jako poměrně rozumného „mytografa“, viz info Mytografové. (Viz také Vznik řecké filosofie.)

Nejprve se seznámíme s Ferekýdem, pak s jeho zvláštním spisem. Kdo dychtí po surreálnu, má se na co těšit! Kdo ne, nechť si připomene starou modlitbu: „Aby nás Pán Bůh při zdravém rozumu zachovati ráčil!“

Moderní edice Ferekýda: Schibli S. Herrmann: Pherekydes of Syros. Oxford 1990.

Nejobsáhlejší český komentovaný výbor zlomků Ferekýda je v mé knize Zdeněk Kratochvíl: Iónie mezi mořem a nebem, Odkaz iónské archaické vnímavosti. Mervart, 2010. Nejširší je v pracovní vrzi na mém webu.[1]

Kdo se na to necítí, může rovnou odplout na ostrov KEÓS (Kea, Tzia), žaludek mnnohdy líp snáší vlny než některé alternativce.

 Pokračovat v souvislém čtení (na Syru): Ferekýdés, mytograf a muž boží

 Zpátky na obsah kapitoly SYROS

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY