Nálezy z Amorgu

Z KEROS
Verze z 28. 12. 2017, 12:33, kterou vytvořil Zde (diskuse | příspěvky) (Pozdní neolit)

Přejít na: navigace, hledání
 zkorigováno, vložit fotky

Drtivá většina z toho, co odtud stojí za řeč, pochází z rané doby bronzové (nebo z konce neolitu). O jiné věci z Amorgu mají velká muzea výrazně menší zájem, ostatně jich ani mnoho není. Úpadek po konci rané doby bronzové je na Amorgu mnohem strmější než třeba na Naxu, hlubší a delší propad byl snad jenom na Keru. Větší výběr artefaktů z Amorgu představuji v albu.

Pozdní neolit

Několik pěkných „idolů“ tvaru violy z doby pozdního neolitu skončilo v Oxfordu.

Raná doba bronzová

Z rané doby bronzové chci upozornit na dvě bezprecedentní kuriozity:

Menší hlava muže, provedená z mramoru v rané době bronzové nečekaně veristicky.

Steatitová pyxis, zdobená spirálami.

Z „běžných“ artefaktů jsou to především ženské figury řady typů (variet), nejen těch, pro které se místa na ostrově staly eponymy. Blízkost Keru se projevuje výskytem zvlášť krásných kykladských idolů, navíc velikých. Mezi největší patří ženská figura z Amorgu, vystavovaná v Národním archeologickém muzeu v Athénách, vysoká 152 cm. Skutečně „Velká bohyně“! Má stylizovaný vysoký účes nebo čelenku, jakou i později mívají velké bohyně. Zvláštností této figury jsou vysoko umístěná ňadra, malé ruce, nezvýrazněné pohlaví a štíhlá dlouhá stehna.

Z množství nálezů se už dá vybírat. Třeba hlava velké ženské figury, na které se uchovaly zbytky polychromie. Její obličej se specificky stylizovaný: plasticky vyznačené rty, náznak uší. Přes tyto odlišnosti ji s ostatními spojuje vysoko začínající štíhlý a dlouhý nos – a především ploše stylizovaná dozadu ubíhající hlava na dlouhém krku. Možná také měla nějakou ozdobu na své pravé tváři dole, což koresponduje s řeckými archaickými malbami (a sochou) dívky s náušnicí ukotvenou v tváři - přes propast dvou tisíc let! Vraťme se však k polychromii. Určitě zvýrazňovala oči, v ostatním je obtížné ji odlišit od možných poškození. Nicméně se zdá, že na své levé tváři měla už původně čtyři šrámy. Analogií je mezi kykladskými idoly víc, mimo tento kulturní okruh je známe z mariánských ikon, dokonce i západně od Řecka, např. Černá Madona v Čenstochovské.

Z mnoha dalších idolů chci upozornit už jen na poměrně veristicky, ale přitom velice jemně stylizovanou ženskou postavu.

Vedle idolů se na Amorgu dělaly také různé typy tenkostěnných kalichů z bílého průsvitného mramoru.

Řecká antika

Řeckou antiku na Amorgu si připomeneme menší sochou z pozdního 2. století před n. l. Je to Sarapis, tedy řecko-egyptské synkretické božstvo, v té době přímo módní.

 Pokračovat v souvislém čtení: Klášter Panagia Chozoviotissa
 Zpátky na obsah kapitoly AMORGOS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY