Ano Mera
Stránka se připravuje
Městečko Ano Mera ve vnitrozemí Mykonu potěší oko už při příjezdu, i když degradovalo spíše na pouhou vesnici, navíc dodatečně obklopenou pensiony. Jméno naznačuje jakési „Horní Díly“ a opravdu to je trochu na vršku. Žije tady zbytek ostrovanů, takže některé místní podniky jsou skutečně místní, na rozdíl od mnoha jiných, které se honosí štítem „tradiční“, ale fungují jenom v létě a často v režii cizinců. V Ano Mera je i hospoda U presidenta, v níž prý seděl nejeden president, včetně našeho (v 90. letech). Kupodivu je spíš o něco levnější než řadová hospoda na nábřeží Chóry, i našinec tam spolehlivě má aspoň na kafe. Je tam příjemně, navzdory všem těm presidentům – nebo že by tam chodili jenom ti slušnější z nich? Tady a v sousední hospodě se taky konají srazy Anomeritů, což je společnost rodáků, kteří se během řady minulých generací museli vystěhovat za obživou, mnohdy až do Ameriky, ale stále drží pevně při sobě.
V Ano Mera je taky mužský pravoslavný klášter s kostelem Panagia Tourliani. Vnitřní nádvoří kláštera působí velice příjemně a nepříliš asketicky. Mají tu i jakési klášterně folklorní muzeum. V9c fotek je v oddílech alba. [[1]]
V blízkém okolí býval do nedávné doby ještě trochu živý taky ženský klášter (viz historka Střípky z Mykonu, 1992) a po cestě k němu římská vila, tedy dost slušně stojící torzo neopravené obytné stavby z pozdější antiky.
Souvisle číst: Paradisa
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: Pouť na Délos a Kyklady
