Jeskyně a astronomie
Poněkud nečekaně bývá excentrik Ferekýdés uváděný také jako astronom. Dokonce jako takový astronom, který měří a zkoumá, ne jako mytografický epik, popisující oblohu třeba v Epimenidově stylu. Ve výčtu památek, které po Ferekýdovi zůstaly, zmiňuje Diogenés Laertios také jakýsi pozorovací přístroj nebo nástroj. Před citací Ferekýda píše: „Zachovala se kniha Ferekýda ze Syru.“ A hned po citaci začátku jeho spisu dodává (I, 119):
„Zachoval se také ukazatel slunovratů na ostrově Syru.“
Kontext sugeruje, že jde o památku po Ferekýdovi, o jeho pozorovací přístroj! Mělo by snad jít o nějakou verzi slunečních hodin, určenou spíše k astronomickým a kalendářním účelům. Že by to byl gnómón, tedy svislá tyč, umožňující měření jejího stínu? Tomu by mohly napovídat souvislosti mezi Ferekýdem a Thalétem, k nimž se ještě dostaneme. Jenže právě ty působí nevěrohodně. Nejsme v maloasijském Mílétu. Podle jiných podání jde spíše o jeskyni, pokud má ovšem vůbec vztah k Ferekýdovi. Nějakými „obraty Slunce“ musel být Syros slavný už dávno před Ferekýdem, když se zmínka o tom dostala i do Odysseie (XV, 403n.):
Jakýsi ostrov zvaný Syrié, možná jsi o něm slyšel,
nad Ortygií, tam kde jsou obraty Slunce.
Stará Scholia k Odysseii komentují tyto verše dost obezřetně:
„Syrié – jeden z Kykladských ostrovů, u nás nazývaný Syros.
Tam, kde jsou obraty Slunce – Říká se, že je tam sluneční jeskyně, pomocí níž se označují obraty Slunce.“
A dodávají ještě jiný výklad, opřený o znalecké autority:
„Jakoby směrem k obratům Slunce, to je na západ vůči Délu. Tak to vykládají Aristarchos a Héródiános.“
Kdo by si chtěl hrát s různými možnými významy, nechť studuje exkurz Scholia originál. Nabízejí se dva různé výklady. První mluví o jeskyni, která slouží k pozorování Slunce pro účely kalendáře. Druhý, podepřený autoritou slovutného astronoma Aristarcha, vyloží verše čistě geograficky a také bez jeskyně.
Nahlédnutí na Syros samotný nám nepomůže. Jeskyně tu je, dokonce s jakousi tradicí o jejím spojení s Ferekýdem, leč tato tradice nemá mnoho věrohodnosti, – a hlavně, nenacházíme nějaké stopy jejího astronomického užití, ba ani v žádném aspoň trochu věrohodném odkazu na Ferekýdův spis nenacházíme žádné astronomické témata. Spíše to celé budí dojem náhodného literárního spojení dvou pozoruhodností ostrova: jeskyně a Ferekýda. Takové spojení mohlo být motivované už Ferekýdovým výrazem „sluj“ (zákoutí) a pak vyhrocené novoplatónskou symbolikou jeskyní, jak ji prezentuje Porfyrios ve svém výkladu Jeskyně nymf. Viz také Ferekýdova jeskyně.
Ferekýdovskou jeskynně astronomickou eskapádu můžeme nejspíš chápat jako výsledek snahy o Ferekýdovo poměřování s Thalétem, ba za kousek podobný Porfyriovým tvrzením o tom, jak Pythagorás údajně zanechával nikdy nenalezené nápisy v reálných posvátných jeskyních na Krétě. (Je až s podivem, že je zatím žádný vtipálek nevyhotovil.)
Pokračovat v souvislém čtení: Ferekýdés a Thalés
Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?
