Raně klasická filosofie
Z KEROS
Zhodnocení (nadhodnocení?) řeči.
Vyděluje se technizovaný pojem myšlení.
Provázanost myšlení, řeči a „jsoucna“.
Zhodnocení (nadhodnocení?) bezrozpornosti, dokonce jako kriteria pravdy.
Používá se důkaz sporem. (Sofisté, Parmenidés.)
Příklad: Parmenidés, část zlomku B 8:
- Toutéž věcí je myslet a myslet, že jest, neboť větu
- bez jsoucího, v němž je vždy myšlení vyřčeno, nijak
- myšlení nemůžeš nalézt, vždyť není a nikdy nebude
- nic jiného mimo jsoucí, neb Moira je sevřela pouty,
- aby bylo vždy celé a bez hnutí. Proto vše bude
- pouhým jménem, co lidé si vytkli věříce pevně,
- že je to pravda: Vznikat a zanikat, být a též nebýt,
- měnit svoje místo a barvu měnit jasnou.
Přesto jako ohlédnutí za hodnotami archaické doby stále působí tragédie.
Dál na Obrat k věcem lidským
Zpátky na začátek této prezentace
