Archaické sochařství na Kykladách: Porovnání verzí
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
Dalším typickým darem posvátnému místu byly [[Sfinga|sfingy]], třeba [[Sfinga Naxijských v Delfách|naxijská v Delfách]] nebo parská na Délu. Už koncem 7. století před n. l. se na podstavce soch občas píše dedikace nebo i jméno mistra. Lépe si to vše ukážeme na sochách až v [[Archaické sochy a reliéfy na Délu|Archeologickém muzeu na Délu]] i jinde. | Dalším typickým darem posvátnému místu byly [[Sfinga|sfingy]], třeba [[Sfinga Naxijských v Delfách|naxijská v Delfách]] nebo parská na Délu. Už koncem 7. století před n. l. se na podstavce soch občas píše dedikace nebo i jméno mistra. Lépe si to vše ukážeme na sochách až v [[Archaické sochy a reliéfy na Délu|Archeologickém muzeu na Délu]] i jinde. | ||
| + | <br clear=all> | ||
| + | <br /> | ||
| + | |||
| + | [[File:Terrace of the Lions Delos 130058.jpg|thumb|left|256px|[[commons: File:Terrace of the Lions Delos 130058.jpg|Lví terasa na Délu, naxijská práce, 620-600 před n. l. (Kopie. Originály jsou v místním muzeu.)]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Lion of Kea.JPG|thumb|right|256px|[[commons: File:Lion of Kea.JPG|Lev ve skále, archaická plastika v okolí Ioulidy na ostrově Kea.]] ]] | ||
Samozřejmě se sochá leccos. Zvláště lvi, někdy jsou velké sochy záměrně ponechané jako součást přírodní skály. | Samozřejmě se sochá leccos. Zvláště lvi, někdy jsou velké sochy záměrně ponechané jako součást přírodní skály. | ||
Verze z 7. 1. 2018, 12:19
zkorigováno, vložit fotky
V druhé polovině řecké archaické doby (7. a 6. století před n. l.) se Kyklady podruhé dostávají na pomyslnou špičku sochařské dokonalosti (totiž po rané době bronzové). Zdejší mistři významně přispěli k vývoji řeckého a evropského sochařství. Místní zásoby mimořádně kvalitního mramoru a místní sochařské školy, zvláště naxijská a parská, získávají věhlas po celém řeckém světě. Jejich produkci potkáváme prakticky všude, třeba až na Sicílii, avšak nejlepší kousky se vozily na Délos. Dodnes je Délos místem, kde můžeme v muzeu vidět pohromadě nejvíc archaických plastik, byť v podobě torz. Celými exempláři se chlubí Národní muzeum v Athénách a vybraná světová muzea.
Převažují sochy mladíků (viz info Kúros) a dívek (viz info Koré), a to v elegantním iónském stylu, který upřednostňuje lehčí štíhlejší postavy než mužnější styl dórský. S kykladským exportem soch a mramoru souvisí také větší počet nalezených polotovarů soch, ponechaných po cestě nebo přímo v lomu, viz exkurz Polotovary soch. Některé z nich jsou úctyhodných rozměrů, neboť řečtí Kyklaďané tuto kolosální formu z jednoho kusu mramoru oblibují a technicky zvládají. Patrně rekordním kouskem byl kúros z Naxu stojící na Délu, který byl vysoký kolem 14 metrů.
Kykladští kúrové jsou většinou štíhlejšího iónského typu, dokonce představují jeho extrém. Kupodivu to platí i na ostrovech s dórským obyvatelstvem.
Kykladské korai (dívky) jsou nejprve stylizované v ploše, téměř jako pradávné idoly, je to ale spíš vlivem návaznosti na raně archaické plastiky, zvané xoana, protože byly většinou dřevěné, možná jde i o zbytek vlivu geometrické stylizace. V každém případě jsou méně trojrozměrné než plastiky střední a pozdní doby bronzové, což je vlastně překvapivé. Postupně nabývají na objemu a na zdobnosti oděvu.
Dalším typickým darem posvátnému místu byly sfingy, třeba naxijská v Delfách nebo parská na Délu. Už koncem 7. století před n. l. se na podstavce soch občas píše dedikace nebo i jméno mistra. Lépe si to vše ukážeme na sochách až v Archeologickém muzeu na Délu i jinde.
Samozřejmě se sochá leccos. Zvláště lvi, někdy jsou velké sochy záměrně ponechané jako součást přírodní skály.
Viz také album archaických soch na Kykladách a z Kyklad.
(Pokud komu chybí základní poučení o řeckém sochařství a touží po něm, najde je v infu Styly a žánry řeckých plastik.)
Souvisle číst: exkurz Polotovary soch nebo rovnou Drobné bronzy
Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
