Vévodství Archipelagu: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
info - Stránka bez jednoznačného pokračování | info - Stránka bez jednoznačného pokračování | ||
| − | |||
| − | Po čtvrté křížové výpravě roku 1204 získal vládu nad Naxem Marco Sanudo (asi 1153 až 1227), když na pirátech z Janova dobyl hrad na akropoli. Byl synovcem benátského dóžete a získal si pověst moudrého vládce. Původně měl prý titul „Vévoda Egejského moře“ a do jeho vlády nezasahoval ani císař. Postupně | + | zkorigováno, vložit fotky |
| + | |||
| + | Po čtvrté křížové výpravě roku 1204 získal vládu nad Naxem Marco Sanudo (asi 1153 až 1227), když na pirátech z Janova dobyl hrad na akropoli. Byl synovcem benátského dóžete a získal si pověst moudrého vládce. Původně měl prý titul „Vévoda Egejského moře“ a do jeho vlády nezasahoval ani císař. Postupně ovládl ostatní kykladské ostrovy, čímž ustavil Vévodství Archipelagu (Δουκάτον Αρχιπελάγους). Benátčané se na Naxu helenizovali, takže jméno prvního vévody pak bývá uváděno v podobě Markos Sanoudis. Do roku 1566 se zde vystřídalo 21 vévodů. | ||
Tragická epizoda křižáckého obsazení Byzance měla na Naxu šťastnější vyústění než leckde jinde. Je to vidět i na tom, že na rozdíl od jiných míst zde nejsou památky po nich označovány jako „francké“ (tedy těch cizáků), ale jako „benátské“, nebo dokonce jako památky z doby Naxijského arcivévodství (tedy Vévodství Archipelagu), rozumí se: „našeho“. Roli možná sehrálo právě to, že Naxos se stal centrem Archipelagu, takže se Naxijským splnil jejich dávný sen alespoň v této podobě. Určitě k tomu přispěla také helenizace přinejmenším části nově příchozí aristokracie a její identifikace s ostrovem. Ostatně, byli to také jižané, většinou Francouzi. V době turecké nadvlády ovšem daleká Francie poskytovala ochranu jenom katolické menšině. | Tragická epizoda křižáckého obsazení Byzance měla na Naxu šťastnější vyústění než leckde jinde. Je to vidět i na tom, že na rozdíl od jiných míst zde nejsou památky po nich označovány jako „francké“ (tedy těch cizáků), ale jako „benátské“, nebo dokonce jako památky z doby Naxijského arcivévodství (tedy Vévodství Archipelagu), rozumí se: „našeho“. Roli možná sehrálo právě to, že Naxos se stal centrem Archipelagu, takže se Naxijským splnil jejich dávný sen alespoň v této podobě. Určitě k tomu přispěla také helenizace přinejmenším části nově příchozí aristokracie a její identifikace s ostrovem. Ostatně, byli to také jižané, většinou Francouzi. V době turecké nadvlády ovšem daleká Francie poskytovala ochranu jenom katolické menšině. | ||
Na Naxu nevidíme stopy konfliktů mezi katolíky a pravoslavnými, i když ve vzdálenější minulosti těžko mohly nebýt. Ani v lidových vrstvách nepotkáváme řeči o křižování se „čtyřmi prsty“ a „v opačném směru“. Naopak, katolíci jsou místní pravoslavnou většinou považovaní za normální lidi (mnohdy na rozdíl od řadových turistů). Ani se jim neříká ''xeni'' („cizinci, cizáci“), nýbrž ''katholiki''. Nevím, nakolik s tím souvisí místní obliba Francouzů a Italů, dokonce navzdory italské okupaci za války. | Na Naxu nevidíme stopy konfliktů mezi katolíky a pravoslavnými, i když ve vzdálenější minulosti těžko mohly nebýt. Ani v lidových vrstvách nepotkáváme řeči o křižování se „čtyřmi prsty“ a „v opačném směru“. Naopak, katolíci jsou místní pravoslavnou většinou považovaní za normální lidi (mnohdy na rozdíl od řadových turistů). Ani se jim neříká ''xeni'' („cizinci, cizáci“), nýbrž ''katholiki''. Nevím, nakolik s tím souvisí místní obliba Francouzů a Italů, dokonce navzdory italské okupaci za války. | ||
| + | <br clear=all> | ||
Souvisle číst: v typickém případě [[K akropoli]] | Souvisle číst: v typickém případě [[K akropoli]] | ||
| − | [[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]] | + | Zpátky na obsah podkapitoly [[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]] |
| − | [[NAXOS]] | + | Zpátky na obsah kapitoly [[NAXOS]] |
| − | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na | + | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']] |
Verze z 17. 12. 2017, 19:05
info - Stránka bez jednoznačného pokračování
zkorigováno, vložit fotky
Po čtvrté křížové výpravě roku 1204 získal vládu nad Naxem Marco Sanudo (asi 1153 až 1227), když na pirátech z Janova dobyl hrad na akropoli. Byl synovcem benátského dóžete a získal si pověst moudrého vládce. Původně měl prý titul „Vévoda Egejského moře“ a do jeho vlády nezasahoval ani císař. Postupně ovládl ostatní kykladské ostrovy, čímž ustavil Vévodství Archipelagu (Δουκάτον Αρχιπελάγους). Benátčané se na Naxu helenizovali, takže jméno prvního vévody pak bývá uváděno v podobě Markos Sanoudis. Do roku 1566 se zde vystřídalo 21 vévodů.
Tragická epizoda křižáckého obsazení Byzance měla na Naxu šťastnější vyústění než leckde jinde. Je to vidět i na tom, že na rozdíl od jiných míst zde nejsou památky po nich označovány jako „francké“ (tedy těch cizáků), ale jako „benátské“, nebo dokonce jako památky z doby Naxijského arcivévodství (tedy Vévodství Archipelagu), rozumí se: „našeho“. Roli možná sehrálo právě to, že Naxos se stal centrem Archipelagu, takže se Naxijským splnil jejich dávný sen alespoň v této podobě. Určitě k tomu přispěla také helenizace přinejmenším části nově příchozí aristokracie a její identifikace s ostrovem. Ostatně, byli to také jižané, většinou Francouzi. V době turecké nadvlády ovšem daleká Francie poskytovala ochranu jenom katolické menšině.
Na Naxu nevidíme stopy konfliktů mezi katolíky a pravoslavnými, i když ve vzdálenější minulosti těžko mohly nebýt. Ani v lidových vrstvách nepotkáváme řeči o křižování se „čtyřmi prsty“ a „v opačném směru“. Naopak, katolíci jsou místní pravoslavnou většinou považovaní za normální lidi (mnohdy na rozdíl od řadových turistů). Ani se jim neříká xeni („cizinci, cizáci“), nýbrž katholiki. Nevím, nakolik s tím souvisí místní obliba Francouzů a Italů, dokonce navzdory italské okupaci za války.
Souvisle číst: v typickém případě K akropoli
Zpátky na obsah podkapitoly Chóra Naxijských
Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
