Kykladská lyrika: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Kyklady jsou naprosto výsostným prostorem také pro vznik a vývoj lyrické poezie. Králem řecké lyriky na Kykladách, a nejspí…“)
 
Řádka 7: Řádka 7:
 
<br clear=all>
 
<br clear=all>
  
   Souvisle číst: [[Počátek filosofie na Kykladách?]] [[Kyklady klasické až římské]]
+
   Souvisle číst: [[Počátek filosofie na Kykladách?]]
  
 
   Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]]
 
   Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]]

Verze z 11. 12. 2017, 18:34

 Stránka ve vývoji

Kyklady jsou naprosto výsostným prostorem také pro vznik a vývoj lyrické poezie. Králem řecké lyriky na Kykladách, a nejspíš nejen zde, je v polovině 7. století před n. l. Archilochos z Paru, básník proměn života. Zůstala po něm nejen výjimečně hluboká poezie, ale už kolem roku 500 před n. l. mu byla věnovaná také svatyně, její stavební články a reliéfy z ní (foto) jsou v Archeologickém muzeu na Paru, kde zabírají část velkého sálu. (Viz info Archilochos.) Dalšího lyrika potkáme na Amorgu. Kykladská témata, dokonce právě svatý ostrov Délos, opěvuje v 6. století před n. l. také Theognis z Megar (viz exkurz Theognidova oslava Apollónova narození).

Na zásadně odlišné pojetí básnictví narazíme o něco později v souvislosti s ostrovem Keós, totiž u Simónida z Keu a pak u Bakchylida. Z božského hlasu se stane prodejná oslava mocných, dokonce prostřednictvím vědomého klamu. Keós za to však nemůže, je to pěkný ostrov, souvisí to s celkovou proměnou vnímavosti na rozhraní archaické a klasické doby. Navíc Simónidés z Keu působí daleko na západě, na Keu se jenom narodil, a Bakchylidés je jeho příbuzný, který po něm toto řemeslo zdědil.

Viz Nejstarší řecká lyrika (Antická knihovna svazek 44), ed. Hošek Radislav. Praha: Svoboda 1981.

 Souvisle číst: Počátek filosofie na Kykladách?
 Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy:  POUŤ NA KYKLADY