Reliéfy z Archilocheia: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „ Stránka se připravuje <br /> <br /> Archeologické muzeum na Paru vystavuje soubor památek z parského Archilocheia, tedy z náhrobní svatně básn…“) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
<br /> | <br /> | ||
| − | Archeologické muzeum na Paru vystavuje soubor památek z parského Archilocheia, tedy z náhrobní svatně básníka Archilocha. Ta stávala na místě zvaném dnes [[Tres | + | Archeologické muzeum na Paru vystavuje soubor památek z parského Archilocheia, tedy z náhrobní svatně básníka Archilocha. Ta stávala na místě zvaném dnes [[Tres Ekklesies]], nedaleko vesnice Elitas (antická Elyta). |
Hlavním eponátem je velký mramorový reliéf z doby kolem roku 500 před n. l. Archilochos napůl leží na lehátku, vlevo sedí jeho žena, zprava obsluhuje chlapec. Na zdi visí štít, toulec a lyra. Lyra značí básníka, štít je zčásti připomínkou na jeho účast v bojích na Thassu a na Naxu, zčásti možná narážkou na jeho ve své době až pohoršlivě lehkovážnou báseň o odhhození štítu, viz exkurz [[Archilochos, básník života]].<br /> | Hlavním eponátem je velký mramorový reliéf z doby kolem roku 500 před n. l. Archilochos napůl leží na lehátku, vlevo sedí jeho žena, zprava obsluhuje chlapec. Na zdi visí štít, toulec a lyra. Lyra značí básníka, štít je zčásti připomínkou na jeho účast v bojích na Thassu a na Naxu, zčásti možná narážkou na jeho ve své době až pohoršlivě lehkovážnou báseň o odhhození štítu, viz exkurz [[Archilochos, básník života]].<br /> | ||
Verze z 7. 4. 2017, 13:17
Stránka se připravuje
Archeologické muzeum na Paru vystavuje soubor památek z parského Archilocheia, tedy z náhrobní svatně básníka Archilocha. Ta stávala na místě zvaném dnes Tres Ekklesies, nedaleko vesnice Elitas (antická Elyta).
Hlavním eponátem je velký mramorový reliéf z doby kolem roku 500 před n. l. Archilochos napůl leží na lehátku, vlevo sedí jeho žena, zprava obsluhuje chlapec. Na zdi visí štít, toulec a lyra. Lyra značí básníka, štít je zčásti připomínkou na jeho účast v bojích na Thassu a na Naxu, zčásti možná narážkou na jeho ve své době až pohoršlivě lehkovážnou báseň o odhhození štítu, viz exkurz Archilochos, básník života.
Archeologické muzeum na Paru, A 758.
Dokladem kultu je iónská mramorová hlavice sloupu z pozdního 6. století před n. l., která byla v raném 4. století před n. l. opatřena nápisem o oběti u Archilochova hrobu, prý to věnoval jistý Dokimos, syn Neokreonta.
Z doby kolem roku 500 před n. l. pocházejí i menší mramorové reliéfy, které byly součástí Archilochovy náhrobní svatyně. Například reliéf se lvem, který poráží býka. (Pravděpodobně byl součástí Archilocheia, pokud ovšem nepatřil taky ke svatyni Hérakla a Archilocha na místě Ekatontapyliani v Parikii, kde byl roku 1960 nalezen pod podlahou mariánského chrámu.)
Archeologické muzeum na Paru, A 759.
Pokračovat v souvislém čtení: zpátky na Archaické sochy a reliéfy, nebo dál: Od klasické doby po konec antiky
