Z Mélu doby řecké antiky: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
Antické památky z Mélu vystavované mimo Mélos představíme v chronologickém pořadí: | Antické památky z Mélu vystavované mimo Mélos představíme v chronologickém pořadí: | ||
| − | |||
| − | |||
== Geometrická epocha == | == Geometrická epocha == | ||
Verze z 5. 3. 2018, 16:38
Antické památky z Mélu vystavované mimo Mélos představíme v chronologickém pořadí:
Geometrická epocha
Z mélské keramiky geometrického období tady si tady všimneme velkého kratéru na vysoké noze a menší nádoby s typickou malbou dvou zvířat (kozlů, kozorožců?) okusujících strom, která předjímá později častý motiv kykladské orientalizující keramiky.
Archaická doba
Větší malované vázy v kykladské verzi orientalizujícího stylu (7. století před n. l.) se někdy nepřesně označují jako „mélské“. Některé z nich ovšem opravdu pocházejí z Mélu, i když víc jich je z Naxu a Paru. Příkladem mélské produkce tohoto typu krásné keramiky je velká amfora (spíš pithos), vystavovaná v Národním muzeu v Athénách. Je na ní zobrazen velice podobný motiv jako na velké nádobě vystavované v Archeologickém muzeu na Mélu.
Z archaické vrstvy mélského města pochází mírně nadživotní náhrobní kúros. Je to jeden z nejhezčích úplně zachovaných, slavný „Kúros z Mélu“ (Kouros of Milos)! Skončil v Národním archeologickém muzeu v Athénách.
Zajímavý je také pozdně archaický nápis, dokládající specifickou formu mélské alfabety.
Kasická doba
V rané klasické době byly mélskou specialitou také terakotové ploché reliéfy, většinou dost stylizované. Příkladem takového „mélského reliéfu“ může být Triton s Théseem v Louvru.
Helénistická doba
Z raně helénistického Mélu pochází hlava Asklépia, fragment velké kultovní sochy, vystavované v Britském muzeu.
Velké pozdně helénistické sochy, Afrodítu a Poseidóna, jsme si už ukazovali.
Souvisle číst: Kúros z Mélu nebo rovnou Mélští výtečníci
Zpátky na obsah kapitoly MÉLOS (Milos)
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
