Naxijské archaické sochy ve světě: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 1: Řádka 1:
  zkorigováno, vložit fotky
+
[[File:Kouros from Ptoon 550 BC NAMA 10 102536.jpg|thumb|left|[[commons: File: Kouros from Ptoon 550 BC NAMA 10 102536.jpg|Kúros ze svatyně Ptóon v Boiótii, 550 před n. l. Národní archeologické Muzeum v Athénách, N 10.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Kouros 0502269.jpg|thumb|right|[[commons: File: Kouros 0502269.jpg|Kúros, naxijská práce, torzo, 550 před n. l. Nalezený na Délu. Archeologické muzeum na Délu, A 4051.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Kouros from Milos NAMA 1558 102542.jpg|thumb|left|[[commons: File:Kouros from Milos NAMA 1558 102542.jpg|Kúros z Mélu. Naxijská práce, 550 před n. l. Národní archeologické muzeu v Athénách, 1558.]] ]]
 +
 
 +
[[File:028MAD Sphinx.jpg|thumb|right|[[commons: File:028MAD Sphinx.jpg|Sfinga z Naxu v Delfách, 570-560 před n. l. Archeologické muzeum v Delfách.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Apollo, small bronze, Ptoon in Boeotia, Naxian work, 510 BC, NAMA X 7381, 102740.jpg|thumb|right|[[commons: File: Apollo, small bronze, Ptoon in Boeotia, Naxian work, 510 BC, NAMA X 7381, 102740.jpg|Apollón, drobný bronz z Apollónovy svatyně Ptóon v Boiótii, naxijská práce, 510 před n. l. Národní archeologické muzeum v Athénách, X 7381.]] ]]
  
 
Díla naxijské sochařské školy se najdou po celém světě. Z Národního muzea v Athénách znovu zmíníme aspoň velkou a velice ranou koré z poloviny 7. století před n. l. Je mírně nadživotní, aspoň co se týče vertikální dimenze. Je totiž stylizovaná velice ploše, což připomíná starší ''xoana'' (až potud zůstáváme v žánru řeckých archaických plastik, ba téměř připomíná dávné kykladské idoly, čímž jsme už tento žánr opustili a vkročili do říše čirých dohadů). Je však opatřená nápisem: „[[Níkandra z Naxu|'''Níkandra z Naxu''' Artemidě na Délos]].“ Naxijská dívka nebo žena, jistě ne chudá, věnovala na Délos Artemidě k chrámu tuto idealizovanou podobu. V athénském národním je evidovaná přímo symbolicky: N 1.
 
Díla naxijské sochařské školy se najdou po celém světě. Z Národního muzea v Athénách znovu zmíníme aspoň velkou a velice ranou koré z poloviny 7. století před n. l. Je mírně nadživotní, aspoň co se týče vertikální dimenze. Je totiž stylizovaná velice ploše, což připomíná starší ''xoana'' (až potud zůstáváme v žánru řeckých archaických plastik, ba téměř připomíná dávné kykladské idoly, čímž jsme už tento žánr opustili a vkročili do říše čirých dohadů). Je však opatřená nápisem: „[[Níkandra z Naxu|'''Níkandra z Naxu''' Artemidě na Délos]].“ Naxijská dívka nebo žena, jistě ne chudá, věnovala na Délos Artemidě k chrámu tuto idealizovanou podobu. V athénském národním je evidovaná přímo symbolicky: N 1.
  
Z pařížského Louvru si ukážeme torzo naxijského kúra v přibližně životní velikosti z poloviny 6. století před n. l. [https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kouros_Luvr529.jpg]
+
Množství naxijských kúrů, které vystavuje Archeologické muzeum na Délu, protože se na tomto posvátném ostrově našly jako naxijské dary svatyním, si tady připomeneme alespoň jedním menším torzem.
 +
 
 +
Z Naxu pochází slavný [[Kúros z Mélu|'''kúros z Mélu''']], vystavovaný v Athénách – a zřejmě taky kúros z Megara Hyblaea v Syrakúsách na Sicílii. [https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kouros_12M1933.jpg]
  
Další kúros z Naxu je v Berlíně, v Altes Museu, viz [[Naxijský kúros v Berlíně|'''Naxijský kúros v Berlíně''']].
+
Pěkné torzo naxijského kúra je v Berlíně, v Altes Museu. Viz [[Naxijský kúros v Berlíně|'''Naxijský kúros v Berlíně''']].
  
Kúry z Naxu nalezené v Boiótii hostí Archeologické muzeum v Thébách. [https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kouros_from_thebes.jpg]
+
V pařížském Louvru stojí za zmínku torzo naxijského kúra v přibližně životní velikosti z poloviny 6. století před n. l. [https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kouros_Luvr529.jpg]
  
Z Naxu pochází také [[Kúros z Mélu|'''kúros z Mélu''']], vystavovaný v Athénách – a zřejmě taky kúros z Megara Hyblaea v Syrakúsách na Sicílii. [https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kouros_12M1933.jpg]
+
Kúry z Naxu nalezené v Boiótii hostí Národní archeologické muzeum v Athénách i Archeologické muzeum v Thébách. [https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kouros_from_thebes.jpg]
  
 
V Archeologickém muzeu v Delfách skončila [[Sfinga Naxijských v Delfách|'''Sfinga Naxijských''']], reprezentativní dar Naxu svatyni v Delfách.
 
V Archeologickém muzeu v Delfách skončila [[Sfinga Naxijských v Delfách|'''Sfinga Naxijských''']], reprezentativní dar Naxu svatyni v Delfách.
 +
<br />
 
<br />
 
<br />
  

Verze z 17. 2. 2018, 11:49

Díla naxijské sochařské školy se najdou po celém světě. Z Národního muzea v Athénách znovu zmíníme aspoň velkou a velice ranou koré z poloviny 7. století před n. l. Je mírně nadživotní, aspoň co se týče vertikální dimenze. Je totiž stylizovaná velice ploše, což připomíná starší xoana (až potud zůstáváme v žánru řeckých archaických plastik, ba téměř připomíná dávné kykladské idoly, čímž jsme už tento žánr opustili a vkročili do říše čirých dohadů). Je však opatřená nápisem: „Níkandra z Naxu Artemidě na Délos.“ Naxijská dívka nebo žena, jistě ne chudá, věnovala na Délos Artemidě k chrámu tuto idealizovanou podobu. V athénském národním je evidovaná přímo symbolicky: N 1.

Množství naxijských kúrů, které vystavuje Archeologické muzeum na Délu, protože se na tomto posvátném ostrově našly jako naxijské dary svatyním, si tady připomeneme alespoň jedním menším torzem.

Z Naxu pochází slavný kúros z Mélu, vystavovaný v Athénách – a zřejmě taky kúros z Megara Hyblaea v Syrakúsách na Sicílii. [1]

Pěkné torzo naxijského kúra je v Berlíně, v Altes Museu. Viz Naxijský kúros v Berlíně.

V pařížském Louvru stojí za zmínku torzo naxijského kúra v přibližně životní velikosti z poloviny 6. století před n. l. [2]

Kúry z Naxu nalezené v Boiótii hostí Národní archeologické muzeum v Athénách i Archeologické muzeum v Thébách. [3]

V Archeologickém muzeu v Delfách skončila Sfinga Naxijských, reprezentativní dar Naxu svatyni v Delfách.

Vedle velkých mramorů se z Naxu vyvážely také drobné bronzy, například Apollón, nalezený ve svatyni Ptóon v Boiótii. Je to naxijská práce z doby kolem roku 510 před n. l., vystavovaná v Národním archeologickém muzeu v Athénách.

Víc fotek mnoha artefaktů je v oddílech alba (které ovšem zahrnuje i významnější naxisjké památky vystavované na Kykladách, zvláště na Délu). [4]

 Souvisle číst: Starokřesťanský reliéf betlémské scény nebo rovnou na MALÉ KYKLADY
 Zpátky na obsah podkapitoly Z Naxu mimo Naxos
 Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY