Archaické sochařství na Kykladách: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 11: Řádka 11:
 
[[File:Kouros of Faranga, Naxos, 570 BC, 118965.jpg|thumb|left|256px|[[commons: File:Kouros of Faranga, Naxos, 570 BC, 118965.jpg|Kúros u Farangy na Naxu. Torzo polotovaru sochy, 570 před n. l., měří 5,5 metru.]] ]]
 
[[File:Kouros of Faranga, Naxos, 570 BC, 118965.jpg|thumb|left|256px|[[commons: File:Kouros of Faranga, Naxos, 570 BC, 118965.jpg|Kúros u Farangy na Naxu. Torzo polotovaru sochy, 570 před n. l., měří 5,5 metru.]] ]]
  
[[File:soubor.jpg|thumb|left|256px|[[commons: File:Variations on the Cycladic figurines, Paroikia 113645x.jpg|Atrapy pro turisty na Paru]] ]]
+
[[File:Kouros Delo022.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Kouros Delo022.jpg|Torza naxijské kolosální sochy kúra z 1. poloviny 6. století před n. l. Délos.]] ]]
  
 
Kykladští kúrové jsou většinou štíhlejšího iónského typu, dokonce představují jeho extrém. Kupodivu to platí i na ostrovech s dórským obyvatelstvem.
 
Kykladští kúrové jsou většinou štíhlejšího iónského typu, dokonce představují jeho extrém. Kupodivu to platí i na ostrovech s dórským obyvatelstvem.
  
 
Kykladské ''korai'' (dívky) jsou nejprve stylizované v ploše, téměř jako pradávné idoly, je to ale spíš vlivem návaznosti na raně archaické plastiky, zvané ''xoana'', protože byly většinou dřevěné, možná jde i o zbytek vlivu geometrické stylizace. V každém případě jsou méně trojrozměrné než plastiky střední a pozdní doby bronzové, což je vlastně překvapivé. Postupně nabývají na objemu a na zdobnosti oděvu.
 
Kykladské ''korai'' (dívky) jsou nejprve stylizované v ploše, téměř jako pradávné idoly, je to ale spíš vlivem návaznosti na raně archaické plastiky, zvané ''xoana'', protože byly většinou dřevěné, možná jde i o zbytek vlivu geometrické stylizace. V každém případě jsou méně trojrozměrné než plastiky střední a pozdní doby bronzové, což je vlastně překvapivé. Postupně nabývají na objemu a na zdobnosti oděvu.
 +
<br clear=all>
  
 
Dalším typickým darem posvátnému místu byly [[Sfinga|sfingy]], třeba [[Sfinga Naxijských v Delfách|naxijská v Delfách]] nebo parská na Délu. Už koncem 7. století před n. l. se na podstavce soch občas píše dedikace nebo i jméno mistra. Lépe si to vše ukážeme na sochách až v [[Archaické sochy a reliéfy na Délu|Archeologickém muzeu na Délu]] i jinde.
 
Dalším typickým darem posvátnému místu byly [[Sfinga|sfingy]], třeba [[Sfinga Naxijských v Delfách|naxijská v Delfách]] nebo parská na Délu. Už koncem 7. století před n. l. se na podstavce soch občas píše dedikace nebo i jméno mistra. Lépe si to vše ukážeme na sochách až v [[Archaické sochy a reliéfy na Délu|Archeologickém muzeu na Délu]] i jinde.

Verze z 7. 1. 2018, 11:52

 zkorigováno, vložit fotky

V druhé polovině řecké archaické doby (7. a 6. století před n. l.) se Kyklady podruhé dostávají na pomyslnou špičku sochařské dokonalosti (totiž po rané době bronzové). Zdejší mistři významně přispěli k vývoji řeckého a evropského sochařství. Místní zásoby mimořádně kvalitního mramoru a místní sochařské školy, zvláště naxijská a parská, získávají věhlas po celém řeckém světě. Jejich produkci potkáváme prakticky všude, třeba až na Sicílii, avšak nejlepší kousky se vozily na Délos. Dodnes je Délos místem, kde můžeme v muzeu vidět pohromadě nejvíc archaických plastik, byť v podobě torz. Celými exempláři se chlubí Národní muzeum v Athénách a vybraná světová muzea.

Převažují sochy mladíků (viz info Kúros) a dívek (viz info Koré), a to v elegantním iónském stylu, který upřednostňuje lehčí štíhlejší postavy než mužnější styl dórský. S kykladským exportem soch a mramoru souvisí také větší počet nalezených polotovarů soch, ponechaných po cestě nebo přímo v lomu, viz exkurz Polotovary soch. Některé z nich jsou úctyhodných rozměrů, neboť řečtí Kyklaďané tuto kolosální formu z jednoho kusu mramoru oblibují a technicky zvládají. Patrně rekordním kouskem byl kúros z Naxu stojící na Délu, který byl vysoký kolem 14 metrů.

Kykladští kúrové jsou většinou štíhlejšího iónského typu, dokonce představují jeho extrém. Kupodivu to platí i na ostrovech s dórským obyvatelstvem.

Kykladské korai (dívky) jsou nejprve stylizované v ploše, téměř jako pradávné idoly, je to ale spíš vlivem návaznosti na raně archaické plastiky, zvané xoana, protože byly většinou dřevěné, možná jde i o zbytek vlivu geometrické stylizace. V každém případě jsou méně trojrozměrné než plastiky střední a pozdní doby bronzové, což je vlastně překvapivé. Postupně nabývají na objemu a na zdobnosti oděvu.

Dalším typickým darem posvátnému místu byly sfingy, třeba naxijská v Delfách nebo parská na Délu. Už koncem 7. století před n. l. se na podstavce soch občas píše dedikace nebo i jméno mistra. Lépe si to vše ukážeme na sochách až v Archeologickém muzeu na Délu i jinde.

Samozřejmě se sochá leccos. Zvláště lvi, někdy jsou velké sochy záměrně ponechané jako součást přírodní skály.

(Pokud komu chybí základní poučení o řeckém sochařství a touží po něm, najde je v infu Styly a žánry řeckých plastik.)

 Souvisle číst: exkurz Polotovary soch nebo rovnou Drobné bronzy
 Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY