Parské Délion: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
zkorigováno, vložit fotky | zkorigováno, vložit fotky | ||
| − | Nejeden kykladský ostrov má své Délion, tedy chrám Apollóna Délského, asi podobně, jako kdekterá evropská ves má v kostele betlém. (Viz info [[Chrámy Apollóna Délského]].) Velkolepé Délion uvidíme na Naxu. To parské je zasvěceno nejen Apollónovi, ale také Artemidě. Nachází se samozřejmě na vršku, s výhledem na Délos, i když svatyně není přímo nad mořem. Cíl cesty je patrný už od jachetního přístavu v Parikii, ale pak až pod místo samo vidět není. Cesta ke svatyni není obtížná, ani navigačně, je to od přístavu asi 3 km po silničkách, nejmíň o 150 m nahoru. Odměnou je ale spíš jen vyhlídka na město a záliv cestou, vyhlídka na velkou část ostrova z místa samého a slast z vykonané poutě. | + | Nejeden kykladský ostrov má své Délion, tedy chrám Apollóna Délského, asi podobně, jako kdekterá evropská ves má v kostele betlém. (Viz info [[Chrámy Apollóna Délského]].) Velkolepé Délion uvidíme [[Apollónův nejotevřenější chrám|na Naxu]]. To parské je zasvěceno nejen Apollónovi, ale také Artemidě. Nachází se samozřejmě na vršku, s výhledem na Délos, i když svatyně není přímo nad mořem. Cíl cesty je patrný už od jachetního přístavu v Parikii, ale pak až pod místo samo vidět není. Cesta ke svatyni není obtížná, ani navigačně, je to od přístavu asi 3 km po silničkách, nejmíň o 150 m nahoru. Odměnou je ale spíš jen vyhlídka na město a záliv cestou, vyhlídka na velkou část ostrova z místa samého a slast z vykonané poutě. |
Svatyně Artemidy a Apollóna Délského byla založena v 9. nebo 8. století před n. l. Nejstarší chrám byl postaven v 6. století před n. l., a nejspíš v raném 5. století před n. l. byl nahrazen jiným. Ten byl zasvěcený Apollónovi Délskému. Byl z parského mramoru a zabíral plochu 9,5 × 6 m. Našla se tu také inskripce s věnováním Athéně Kynthijské, tedy zřetelná ozvěna kultu na vrcholu Délu. Svatyně na východ od chrámu byla zasvěcena Artemidě. V okolí byla nalezena pozdně archaická socha bohyně Artemis. Nedaleko je také otevřená svatyně velikosti 2,50 × 2 m. | Svatyně Artemidy a Apollóna Délského byla založena v 9. nebo 8. století před n. l. Nejstarší chrám byl postaven v 6. století před n. l., a nejspíš v raném 5. století před n. l. byl nahrazen jiným. Ten byl zasvěcený Apollónovi Délskému. Byl z parského mramoru a zabíral plochu 9,5 × 6 m. Našla se tu také inskripce s věnováním Athéně Kynthijské, tedy zřetelná ozvěna kultu na vrcholu Délu. Svatyně na východ od chrámu byla zasvěcena Artemidě. V okolí byla nalezena pozdně archaická socha bohyně Artemis. Nedaleko je také otevřená svatyně velikosti 2,50 × 2 m. | ||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
Dalších nálezů z těchto míst, a to od doby kolem roku 800 před n. l. do konce antiky, je v Archeologickém muzeu v Parikii na Paru nepřeberně. Pro ty drobné udělali zvláštní skříň, ale nevešla se do ní ani půlka z nich. Za upozornění stojí tři pěkné, které jsme si zatím v muzeu neprohlíželi. Nádobka ve tvaru boty, nejspíš z pozdního 7. století před n. l. Prý se takové používaly na masti na nohy. Pak skyfos se zvířaty a hlavně miniatruní mramorový stoleček z raně klasické doby, který je buď zmenšenou maketou slavnostního stolu, nebo rituálním předmětem na odkládání něčeho. | Dalších nálezů z těchto míst, a to od doby kolem roku 800 před n. l. do konce antiky, je v Archeologickém muzeu v Parikii na Paru nepřeberně. Pro ty drobné udělali zvláštní skříň, ale nevešla se do ní ani půlka z nich. Za upozornění stojí tři pěkné, které jsme si zatím v muzeu neprohlíželi. Nádobka ve tvaru boty, nejspíš z pozdního 7. století před n. l. Prý se takové používaly na masti na nohy. Pak skyfos se zvířaty a hlavně miniatruní mramorový stoleček z raně klasické doby, který je buď zmenšenou maketou slavnostního stolu, nebo rituálním předmětem na odkládání něčeho. | ||
| − | Víc fotek z cesty, místa samého i nálezů z něho je v | + | Víc fotek z cesty, místa samého i nálezů z něho je v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Delion_of_Parosalbu ]. |
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
Verze z 28. 1. 2018, 16:31
zkorigováno, vložit fotky
Nejeden kykladský ostrov má své Délion, tedy chrám Apollóna Délského, asi podobně, jako kdekterá evropská ves má v kostele betlém. (Viz info Chrámy Apollóna Délského.) Velkolepé Délion uvidíme na Naxu. To parské je zasvěceno nejen Apollónovi, ale také Artemidě. Nachází se samozřejmě na vršku, s výhledem na Délos, i když svatyně není přímo nad mořem. Cíl cesty je patrný už od jachetního přístavu v Parikii, ale pak až pod místo samo vidět není. Cesta ke svatyni není obtížná, ani navigačně, je to od přístavu asi 3 km po silničkách, nejmíň o 150 m nahoru. Odměnou je ale spíš jen vyhlídka na město a záliv cestou, vyhlídka na velkou část ostrova z místa samého a slast z vykonané poutě.
Svatyně Artemidy a Apollóna Délského byla založena v 9. nebo 8. století před n. l. Nejstarší chrám byl postaven v 6. století před n. l., a nejspíš v raném 5. století před n. l. byl nahrazen jiným. Ten byl zasvěcený Apollónovi Délskému. Byl z parského mramoru a zabíral plochu 9,5 × 6 m. Našla se tu také inskripce s věnováním Athéně Kynthijské, tedy zřetelná ozvěna kultu na vrcholu Délu. Svatyně na východ od chrámu byla zasvěcena Artemidě. V okolí byla nalezena pozdně archaická socha bohyně Artemis. Nedaleko je také otevřená svatyně velikosti 2,50 × 2 m.
Dalších nálezů z těchto míst, a to od doby kolem roku 800 před n. l. do konce antiky, je v Archeologickém muzeu v Parikii na Paru nepřeberně. Pro ty drobné udělali zvláštní skříň, ale nevešla se do ní ani půlka z nich. Za upozornění stojí tři pěkné, které jsme si zatím v muzeu neprohlíželi. Nádobka ve tvaru boty, nejspíš z pozdního 7. století před n. l. Prý se takové používaly na masti na nohy. Pak skyfos se zvířaty a hlavně miniatruní mramorový stoleček z raně klasické doby, který je buď zmenšenou maketou slavnostního stolu, nebo rituálním předmětem na odkládání něčeho.
Víc fotek z cesty, místa samého i nálezů z něho je v [1].
Souvisle číst: Apollón Pýthijský a Asklépion
Zpátky na obsah kapitoly PAROS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
