Muzea: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „ Stránka se připravuje Z posvátných prostor dávných kultur zbyly většinou jenom místa v krajině, někdy i s torzy chrámových staveb, mnohdy v…“) |
|||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | zkorigováno, vložit fotky | |
Z posvátných prostor dávných kultur zbyly většinou jenom místa v krajině, někdy i s torzy chrámových staveb, mnohdy vydupané od turistů. Pozůstatky po sakrálním i civilním životě se zachovaly také v hrobech, ale na jejich místech dnes až na nepatrné výjimky nic zajímavého nevidíme. Většina těch věcí skončila v muzeích – a tam je můžeme vidět. Muzea jsou pokusem o jakési chrámy nebo aspoň galerie dávných kultur, krom jejich role archivační a prý i vzdělávací. Ten nápad není úplně nový, už v helénistické době se občas shromažďovaly lecjaké sbírky, ale muzea, která můžeme navštívit, jsou plodem nové doby. Jsou také něčím jiným, než byly chrámové poklady antických svatyň – a pak zase významnějších křesťanských kostelů –, i když některé předměty v muzeích mají i takový původ. Muzea totiž představují pokus o takový chrám (nebo galerii) dávných kultur, který je současně „svatyní“ osvícené vzdělanosti. | Z posvátných prostor dávných kultur zbyly většinou jenom místa v krajině, někdy i s torzy chrámových staveb, mnohdy vydupané od turistů. Pozůstatky po sakrálním i civilním životě se zachovaly také v hrobech, ale na jejich místech dnes až na nepatrné výjimky nic zajímavého nevidíme. Většina těch věcí skončila v muzeích – a tam je můžeme vidět. Muzea jsou pokusem o jakési chrámy nebo aspoň galerie dávných kultur, krom jejich role archivační a prý i vzdělávací. Ten nápad není úplně nový, už v helénistické době se občas shromažďovaly lecjaké sbírky, ale muzea, která můžeme navštívit, jsou plodem nové doby. Jsou také něčím jiným, než byly chrámové poklady antických svatyň – a pak zase významnějších křesťanských kostelů –, i když některé předměty v muzeích mají i takový původ. Muzea totiž představují pokus o takový chrám (nebo galerii) dávných kultur, který je současně „svatyní“ osvícené vzdělanosti. | ||
| − | Z řady renesančních a manýristických kabinetů kuriozit a ze šlechtických sbírek se v osvícenské době staly veřejně přístupné sbírky. Měšťanstvo se chtělo připodobnit šlechtě a část osvícené šlechty tomu vycházela vstříc, jinde jí to revoluční moc zabavila, např. ve Francii a v Rusku. Pak přišla doba, kdy se velmoci prezentovaly archeologickým výzkumem a vystavováním vzácných (nebo aspoň velikých) artefaktů. To už je dávno pryč, novější nálezy zůstávají v zemi původu, často dokonce v moderně stavěných lokálních muzeích. Každé muzeum má specifickou atmosféru, určenou nejen svými exponáty, ale také svým vznikem a dalšími dějinami, včetně proměn „vzdělávacího“ nebo ideového či reklamního záměru expozice. | + | Z řady renesančních a manýristických kabinetů kuriozit a ze šlechtických sbírek se v osvícenské době staly veřejně přístupné sbírky. Měšťanstvo se chtělo připodobnit šlechtě a část osvícené šlechty tomu vycházela vstříc, jinde jí to revoluční moc zabavila, např. ve Francii a v Rusku. Pak přišla doba, kdy se velmoci prezentovaly archeologickým výzkumem a vystavováním vzácných (nebo aspoň velikých) artefaktů. To už je dávno pryč, novější nálezy zůstávají v zemi původu, často dokonce v moderně stavěných lokálních muzeích. Každé muzeum má specifickou atmosféru, určenou nejen svými exponáty, ale také svým vznikem a dalšími dějinami, včetně proměn „vzdělávacího“ nebo ideového či reklamního záměru expozice.<br /> |
| − | Muzea zčásti napodobují chrámy, zčásti školní kabinety. Přístup ke vzdělání a kráse je zahalen kulisou důstojnosti, vstup je za cenu přijetí zvláštního klišé. Tím jsme se už zabývali v článku Antika šedobílá a barvitá | + | Muzea zčásti napodobují chrámy, zčásti školní kabinety. Přístup ke vzdělání a kráse je zahalen kulisou důstojnosti, vstup je za cenu přijetí zvláštního klišé. Tím jsme se už zabývali v článku [[Antika šedobílá a barvitá]] a v návodu (exkurzu) [[Jak se chovat v muzeu]]. '''Kdo dokáže skrze onen zvláštní útvar, kterým muzea jsou, vidět to, co se v nich vystavuje, ten má přístup k mnohem očividnější a principiálně hmatatelné skutečnosti dávné kultury, než jakou představují všechny texty.'''<br /> |
| + | Mám takovou utkvělou představu, že muzea veřejně vystavují poklady, kterých si ovšem málokdo všimne, protože jsou skryté: tu nudou řady zasklených almar, tu mediální či školní slávou několika exponátů a halasem davu, tu mrtvým tichem opuštěného stánku kultury, nebo obecnou nevnímavostí. | ||
Jednotlivá muzea samozřejmě představím na místech našich putování, leč mnohá jsou jaksi mimo trasu, protože se v nich ty věci ocitly tuze daleko od míst svého původu. Navíc se sluší mít předběžnou představu o možnostech a nabídce tohoto kulturně vzdělávacího odvětví, ba je také možné si alespoň některá z muzeí procházet nezávisle na vyprávění o té či oné cestě. | Jednotlivá muzea samozřejmě představím na místech našich putování, leč mnohá jsou jaksi mimo trasu, protože se v nich ty věci ocitly tuze daleko od míst svého původu. Navíc se sluší mít předběžnou představu o možnostech a nabídce tohoto kulturně vzdělávacího odvětví, ba je také možné si alespoň některá z muzeí procházet nezávisle na vyprávění o té či oné cestě. | ||
| Řádka 10: | Řádka 11: | ||
- [[Výběr z muzeí podstatných pro řeckou antiku]] | - [[Výběr z muzeí podstatných pro řeckou antiku]] | ||
| − | - [[Pro | + | - [[Pro starší kultury egejské oblasti]] |
- [[Pro vztahy se sousedními národy a pro řecký středověk]] | - [[Pro vztahy se sousedními národy a pro řecký středověk]] | ||
| − | - [[Z českých antických sbírek]] - - [[Česká antická sbírka]] | + | - [[Z českých antických sbírek]] - - [[Česká antická sbírka|Česká antická sbírka: Umění starého Středomoří]] - - [[Kinský, Gandhára|Gandhárské plastiky v paláci Kinských]] - - [[NG Sternberg Antika|Antika v Šternberském paláci (NG)]] |
| − | - | + | - [[Úplnější rejstřík muzeí v Řecku]] |
| − | - | + | - [[Úplnější rejstřík muzeí mimo Řecko]] |
| + | <br clear=all> | ||
| − | Souvisle číst: [[ | + | Souvisle číst: [[Výběr z muzeí podstatných pro řeckou antiku]] |
| − | [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]] | + | Zpátky na [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]] |
[[Kategorie:Úvod]] | [[Kategorie:Úvod]] | ||
[[Kategorie:Muzea]] | [[Kategorie:Muzea]] | ||
Aktuální verze z 20. 3. 2019, 11:58
zkorigováno, vložit fotky
Z posvátných prostor dávných kultur zbyly většinou jenom místa v krajině, někdy i s torzy chrámových staveb, mnohdy vydupané od turistů. Pozůstatky po sakrálním i civilním životě se zachovaly také v hrobech, ale na jejich místech dnes až na nepatrné výjimky nic zajímavého nevidíme. Většina těch věcí skončila v muzeích – a tam je můžeme vidět. Muzea jsou pokusem o jakési chrámy nebo aspoň galerie dávných kultur, krom jejich role archivační a prý i vzdělávací. Ten nápad není úplně nový, už v helénistické době se občas shromažďovaly lecjaké sbírky, ale muzea, která můžeme navštívit, jsou plodem nové doby. Jsou také něčím jiným, než byly chrámové poklady antických svatyň – a pak zase významnějších křesťanských kostelů –, i když některé předměty v muzeích mají i takový původ. Muzea totiž představují pokus o takový chrám (nebo galerii) dávných kultur, který je současně „svatyní“ osvícené vzdělanosti.
Z řady renesančních a manýristických kabinetů kuriozit a ze šlechtických sbírek se v osvícenské době staly veřejně přístupné sbírky. Měšťanstvo se chtělo připodobnit šlechtě a část osvícené šlechty tomu vycházela vstříc, jinde jí to revoluční moc zabavila, např. ve Francii a v Rusku. Pak přišla doba, kdy se velmoci prezentovaly archeologickým výzkumem a vystavováním vzácných (nebo aspoň velikých) artefaktů. To už je dávno pryč, novější nálezy zůstávají v zemi původu, často dokonce v moderně stavěných lokálních muzeích. Každé muzeum má specifickou atmosféru, určenou nejen svými exponáty, ale také svým vznikem a dalšími dějinami, včetně proměn „vzdělávacího“ nebo ideového či reklamního záměru expozice.
Muzea zčásti napodobují chrámy, zčásti školní kabinety. Přístup ke vzdělání a kráse je zahalen kulisou důstojnosti, vstup je za cenu přijetí zvláštního klišé. Tím jsme se už zabývali v článku Antika šedobílá a barvitá a v návodu (exkurzu) Jak se chovat v muzeu. Kdo dokáže skrze onen zvláštní útvar, kterým muzea jsou, vidět to, co se v nich vystavuje, ten má přístup k mnohem očividnější a principiálně hmatatelné skutečnosti dávné kultury, než jakou představují všechny texty.
Mám takovou utkvělou představu, že muzea veřejně vystavují poklady, kterých si ovšem málokdo všimne, protože jsou skryté: tu nudou řady zasklených almar, tu mediální či školní slávou několika exponátů a halasem davu, tu mrtvým tichem opuštěného stánku kultury, nebo obecnou nevnímavostí.
Jednotlivá muzea samozřejmě představím na místech našich putování, leč mnohá jsou jaksi mimo trasu, protože se v nich ty věci ocitly tuze daleko od míst svého původu. Navíc se sluší mít předběžnou představu o možnostech a nabídce tohoto kulturně vzdělávacího odvětví, ba je také možné si alespoň některá z muzeí procházet nezávisle na vyprávění o té či oné cestě.
- Výběr z muzeí podstatných pro řeckou antiku
- Pro starší kultury egejské oblasti
- Pro vztahy se sousedními národy a pro řecký středověk
- Z českých antických sbírek - - Česká antická sbírka: Umění starého Středomoří - - Gandhárské plastiky v paláci Kinských - - Antika v Šternberském paláci (NG)
- Úplnější rejstřík muzeí v Řecku
- Úplnější rejstřík muzeí mimo Řecko
Souvisle číst: Výběr z muzeí podstatných pro řeckou antiku
Zpátky na ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU
