Ferekýdova jeskyně: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Jeskyně, která se na Syru běžně nazývá „Ferekýdova“, je na severu ostrova, kousek za vesnicí Kyperoussa. Není nikterak…“)
 
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
  Stránka ve vývoji
+
[[File:Pherecydes' Cave.jpg|thumb|right|[[commons: File: Pherecydes' Cave.jpg|Ferekýdovba jeskyně na ostrově Syru.]] ]]
Jeskyně, která se na Syru běžně nazývá „Ferekýdova“, je na severu ostrova, kousek za vesnicí Kyperoussa. Není nikterak jasné, od kdy začala být tato jeskyně spojovaná s Ferekýdem. Postava tohoto „muže božího“ (viz [[info Muž boží]]) si mohla o spojení s jeskyní říkat už velice brzy. Zrovna tak je možné, že jde až o pozdní dodatečnou legendu. Slavní ostrované bývají umísťování do jeskyní, vždyť na Paru dostal jeskyni i Archilochos, a to nebyl žádný excentrický mystik, přitom byl reálně uctívaný jinde na ostrově.
 
  
Na Syru nezůstaly po [[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?|Ferekýdovi]] žádné reálné stopy, tím se situace zásadně liší od památek z parského [[Archilocheion na Paru|Archilocheia]], které tam můžeme vidět v archeologickém muzeu. Přesto se tato jeskyně podepsala i na významném archeologickém objevu.
+
Jeskyně, která se na Syru běžně nazývá „Ferekýdova“, je na severu ostrova, kousek za vesnicí Kyperoussa. Není nikterak jasné, od kdy začala být tato jeskyně spojovaná s Ferekýdem. Postava tohoto „muže božího“ (viz info [[Muž boží]]) si mohla o spojení s jeskyní říkat už velice brzy. Zrovna tak je možné, že jde až o pozdní dodatečnou legendu. Slavní ostrované bývají umísťování do jeskyní, vždyť na Paru dostal jeskyni i Archilochos, a to nebyl žádný excentrický mystik, přitom byl reálně uctívaný jinde na ostrově.
  
Christos Tsountas, který koncem 19. století vykopal starokykladské sídlo na Kastri u [[Chalandriani]], prý předpokládal, že jeskyně nějak přitahovala pozornost dávných obyvatel. V ní – ani v jejím blízkém okolí – se sice nenašlo nic, ale na dalším vršku už ano. Je možné, že jeho intuice, spojující s jeskyní možnost nálezů starokykladské památky v širším okolí, nechtěně způsobila omyl, když jeskyni ponechal spojitost s Ferekýdem, který žil v 6. století před n. l. Nicméně jeho vodítko, tedy tradice o významu jeskyně, se muselo odněkud vzít. Buď už tehdy patřilo k lidovému podání, nebo mělo nějaký mě neznámý literární zdroj. Nebo si to celé vymyslel? Nebo Ferekýdés opravdu přemítal v kontextech dávných Kyklad? To asi ne, i když excentrik to byl.
+
Na Syru nezůstaly po [[Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?|Ferekýdovi]] žádné reálné stopy, tím se situace zásadně liší od památek z parského [[Reliéfy z Archilocheia|Archilocheia]], které tam můžeme vidět v archeologickém muzeu. Ostatně, pocházejí odjinud než z tamní tzv. Archilochovy jeskyně. Přesto se Ferekýdova jeskyně podepsala i na významném archeologickém objevu.
  
  Pokračovat v souvislém čtení: [[Chalandriani]]
+
Christos Tsountas, který koncem 19. století vykopal starokykladské sídlo na Kastri u [[Chalandriani]], prý předpokládal, že jeskyně nějak přitahovala pozornost dávných obyvatel. V ní – ani v jejím blízkém okolí – se sice nenašlo nic, ale na dalším vršku už ano. Je možné, že jeho intuice, spojující s jeskyní možnost nálezů starokykladské památky v širším okolí, nechtěně způsobila omyl. Mohla zapříčinit nebo prohloubit spojitost s Ferekýdem, který ovšem žil až v 6. století před n. l. Nicméně jeho vodítko, tedy tradice o významu jeskyně, se muselo odněkud vzít. Buď už tehdy patřilo k lidovému podání, nebo mělo nějaký mně neznámý literární zdroj. Nebo si to celé vymyslel? Nebo Ferekýdés opravdu přemítal v kontextech dávných Kyklad? To asi ne, i když excentrik to byl.
 +
<br clear=all>
  
[[Co vidíme na Syru]]
+
  Souvisle číst: [[Chalandriani]]
 +
 
 +
  Zpátky na obsah kapitoly [[SYROS]]
 +
 
 +
  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]
  
[[SYROS]]
 
  
 
[[Kategorie:Ferekýdova jeskyně (Syros)]]
 
[[Kategorie:Ferekýdova jeskyně (Syros)]]

Aktuální verze z 28. 2. 2018, 14:15

Jeskyně, která se na Syru běžně nazývá „Ferekýdova“, je na severu ostrova, kousek za vesnicí Kyperoussa. Není nikterak jasné, od kdy začala být tato jeskyně spojovaná s Ferekýdem. Postava tohoto „muže božího“ (viz info Muž boží) si mohla o spojení s jeskyní říkat už velice brzy. Zrovna tak je možné, že jde až o pozdní dodatečnou legendu. Slavní ostrované bývají umísťování do jeskyní, vždyť na Paru dostal jeskyni i Archilochos, a to nebyl žádný excentrický mystik, přitom byl reálně uctívaný jinde na ostrově.

Na Syru nezůstaly po Ferekýdovi žádné reálné stopy, tím se situace zásadně liší od památek z parského Archilocheia, které tam můžeme vidět v archeologickém muzeu. Ostatně, pocházejí odjinud než z tamní tzv. Archilochovy jeskyně. Přesto se Ferekýdova jeskyně podepsala i na významném archeologickém objevu.

Christos Tsountas, který koncem 19. století vykopal starokykladské sídlo na Kastri u Chalandriani, prý předpokládal, že jeskyně nějak přitahovala pozornost dávných obyvatel. V ní – ani v jejím blízkém okolí – se sice nenašlo nic, ale na dalším vršku už ano. Je možné, že jeho intuice, spojující s jeskyní možnost nálezů starokykladské památky v širším okolí, nechtěně způsobila omyl. Mohla zapříčinit nebo prohloubit spojitost s Ferekýdem, který ovšem žil až v 6. století před n. l. Nicméně jeho vodítko, tedy tradice o významu jeskyně, se muselo odněkud vzít. Buď už tehdy patřilo k lidovému podání, nebo mělo nějaký mně neznámý literární zdroj. Nebo si to celé vymyslel? Nebo Ferekýdés opravdu přemítal v kontextech dávných Kyklad? To asi ne, i když excentrik to byl.

 Souvisle číst: Chalandriani
 Zpátky na obsah kapitoly SYROS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY