Vévodství Archipelagu: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
   info - Stránka bez jednoznačného pokračování
 
   info - Stránka bez jednoznačného pokračování
  Stránka ve vývoji
 
  
Po čtvrté křížové výpravě roku 1204 získal vládu nad Naxem Marco Sanudo (asi 1153 až 1227), když na pirátech z Janova dobyl hrad na akropoli. Byl synovcem benátského dóžete a získal si pověst moudrého vládce. Původně měl prý titul „Vévoda Egejského moře“ a do jeho vlády nezasahoval ani císař. Postupně ovládnul ostatní kykladské ostrovy, čímž ustavil Vévodství Archipelagu (Δουκάτον Αρχιπελάγους). Benátčané se na Naxu helenizovali, takže jméno prvního vévody pak bývá uváděno v podobě Markos Sanoudis. Do roku 1566 se zde vystřídalo 21 vévodů.
+
[[File:Antique shop Antico Veneziano, Naxos, medieval relief, detail, 118842.jpg|thumb|left|[[commons: File: Antique shop Antico Veneziano, Naxos, medieval relief, detail, 118842.jpg|Středověký reliéf nad vchodem starožitnictví ''Antico Veneziano'' na Naxu. ]] ]]
 +
 
 +
[[File:Sanudis coat of arms, Naxos, 110268.jpg|thumb|right|[[commons: File: Sanudis coat of arms, Naxos, 110268.jpg|Erb rodu Sanudis nad vchodem do katolické katedrály na Naxu.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Medieval relief of saint, Kastro of Naxos Town 144152.jpg|thumb|right|[[commons: File: Medieval relief of saint, Kastro of Naxos Town 144152.jpg|Středověký reliéf světce, zasazený ve zdi domu v ulici Sanudis na Naxu.]] ]]
 +
 
 +
Po čtvrté křížové výpravě roku 1204 získal vládu nad Naxem Marco Sanudo (asi 1153 až 1227), když na pirátech z Janova dobyl hrad na akropoli. Byl synovcem benátského dóžete a získal si pověst moudrého vládce. Původně měl prý titul „Vévoda Egejského moře“ a do jeho vlády nezasahoval ani císař. Postupně ovládl ostatní kykladské ostrovy, čímž ustavil Vévodství Archipelagu (Δουκάτον Αρχιπελάγους). Benátčané se na Naxu helenizovali, takže jméno prvního vévody pak bývá uváděno v podobě Markos Sanoudis. Do roku 1566 se zde vystřídalo 21 vévodů.
  
 
Tragická epizoda křižáckého obsazení Byzance měla na Naxu šťastnější vyústění než leckde jinde. Je to vidět i na tom, že na rozdíl od jiných míst zde nejsou památky po nich označovány jako „francké“ (tedy těch cizáků), ale jako „benátské“, nebo dokonce jako památky z doby Naxijského arcivévodství (tedy Vévodství Archipelagu), rozumí se: „našeho“. Roli možná sehrálo právě to, že Naxos se stal centrem Archipelagu, takže se Naxijským splnil jejich dávný sen alespoň v této podobě. Určitě k tomu přispěla také helenizace přinejmenším části nově příchozí aristokracie a její identifikace s ostrovem. Ostatně, byli to také jižané, většinou Francouzi. V době turecké nadvlády ovšem daleká Francie poskytovala ochranu jenom katolické menšině.
 
Tragická epizoda křižáckého obsazení Byzance měla na Naxu šťastnější vyústění než leckde jinde. Je to vidět i na tom, že na rozdíl od jiných míst zde nejsou památky po nich označovány jako „francké“ (tedy těch cizáků), ale jako „benátské“, nebo dokonce jako památky z doby Naxijského arcivévodství (tedy Vévodství Archipelagu), rozumí se: „našeho“. Roli možná sehrálo právě to, že Naxos se stal centrem Archipelagu, takže se Naxijským splnil jejich dávný sen alespoň v této podobě. Určitě k tomu přispěla také helenizace přinejmenším části nově příchozí aristokracie a její identifikace s ostrovem. Ostatně, byli to také jižané, většinou Francouzi. V době turecké nadvlády ovšem daleká Francie poskytovala ochranu jenom katolické menšině.
  
 
Na Naxu nevidíme stopy konfliktů mezi katolíky a pravoslavnými, i když ve vzdálenější minulosti těžko mohly nebýt. Ani v lidových vrstvách nepotkáváme řeči o křižování se „čtyřmi prsty“ a „v opačném směru“. Naopak, katolíci jsou místní pravoslavnou většinou považovaní za normální lidi (mnohdy na rozdíl od řadových turistů). Ani se jim neříká ''xeni'' („cizinci, cizáci“), nýbrž ''katholiki''. Nevím, nakolik s tím souvisí místní obliba Francouzů a Italů, dokonce navzdory italské okupaci za války.
 
Na Naxu nevidíme stopy konfliktů mezi katolíky a pravoslavnými, i když ve vzdálenější minulosti těžko mohly nebýt. Ani v lidových vrstvách nepotkáváme řeči o křižování se „čtyřmi prsty“ a „v opačném směru“. Naopak, katolíci jsou místní pravoslavnou většinou považovaní za normální lidi (mnohdy na rozdíl od řadových turistů). Ani se jim neříká ''xeni'' („cizinci, cizáci“), nýbrž ''katholiki''. Nevím, nakolik s tím souvisí místní obliba Francouzů a Italů, dokonce navzdory italské okupaci za války.
 +
<br clear=all>
  
 
   Souvisle číst: v typickém případě [[K akropoli]]
 
   Souvisle číst: v typickém případě [[K akropoli]]
  
[[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]
+
  Zpátky na obsah podkapitoly [[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]
  
[[NAXOS]]
+
  Zpátky na obsah kapitoly [[NAXOS]]
  
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]
+
  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]
  
  
Řádka 20: Řádka 26:
 
[[Kategorie:Kastro (Naxos)]]
 
[[Kategorie:Kastro (Naxos)]]
 
[[Kategorie:Informační stránky]]
 
[[Kategorie:Informační stránky]]
 +
[[Kategorie:Francouzi]]
 +
[[Kategorie:Benátky]]
 +
[[Kategorie:Středověk]]

Aktuální verze z 5. 2. 2018, 23:00

 info - Stránka bez jednoznačného pokračování

Po čtvrté křížové výpravě roku 1204 získal vládu nad Naxem Marco Sanudo (asi 1153 až 1227), když na pirátech z Janova dobyl hrad na akropoli. Byl synovcem benátského dóžete a získal si pověst moudrého vládce. Původně měl prý titul „Vévoda Egejského moře“ a do jeho vlády nezasahoval ani císař. Postupně ovládl ostatní kykladské ostrovy, čímž ustavil Vévodství Archipelagu (Δουκάτον Αρχιπελάγους). Benátčané se na Naxu helenizovali, takže jméno prvního vévody pak bývá uváděno v podobě Markos Sanoudis. Do roku 1566 se zde vystřídalo 21 vévodů.

Tragická epizoda křižáckého obsazení Byzance měla na Naxu šťastnější vyústění než leckde jinde. Je to vidět i na tom, že na rozdíl od jiných míst zde nejsou památky po nich označovány jako „francké“ (tedy těch cizáků), ale jako „benátské“, nebo dokonce jako památky z doby Naxijského arcivévodství (tedy Vévodství Archipelagu), rozumí se: „našeho“. Roli možná sehrálo právě to, že Naxos se stal centrem Archipelagu, takže se Naxijským splnil jejich dávný sen alespoň v této podobě. Určitě k tomu přispěla také helenizace přinejmenším části nově příchozí aristokracie a její identifikace s ostrovem. Ostatně, byli to také jižané, většinou Francouzi. V době turecké nadvlády ovšem daleká Francie poskytovala ochranu jenom katolické menšině.

Na Naxu nevidíme stopy konfliktů mezi katolíky a pravoslavnými, i když ve vzdálenější minulosti těžko mohly nebýt. Ani v lidových vrstvách nepotkáváme řeči o křižování se „čtyřmi prsty“ a „v opačném směru“. Naopak, katolíci jsou místní pravoslavnou většinou považovaní za normální lidi (mnohdy na rozdíl od řadových turistů). Ani se jim neříká xeni („cizinci, cizáci“), nýbrž katholiki. Nevím, nakolik s tím souvisí místní obliba Francouzů a Italů, dokonce navzdory italské okupaci za války.

 Souvisle číst: v typickém případě K akropoli
 Zpátky na obsah podkapitoly Chóra Naxijských
 Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY