Archaické sochy a reliéfy: Porovnání verzí

Verze z 28. 1. 2018, 10:43

Expozice archaických plastik patří k silným stránkám Archeologického muzea na Paru. Viz také oddíly alba.

První sál archaických plastik

U vchodu do hlavního sálu vítá návštěvníky strašlivá Gorgó, obklopená zbytky kúrů, kteří ji doprovázeli, a reliéfy, které se našly na jiných místech ostrova.

Gorgó

Gorgó uprostřed svého sálu v muzeu na Paru

Gorgó se z místa nálezu nemusela stěhovat nijak daleko, protože od poloviny 6. století před n. l. stála (později ležela) jen několik metrů od místa dnešní expozice. Uštěpačné jazyky tvrdí, že ji vykopali při stavbě muzea. S Gorgónou opravdu není legrace, navíc je okřídlená a opásaná hadem. Nicméně se i na této strašidelné postavě podepsala postupující estetizace. Sice má po těle hadí nebo rybí šupiny, přesto je vyvedena elegantně, byť s nepříliš ženskými proporcemi.

Pokud by délka hada měla být realistická, musela by chytit pořádnou štíhlovku. Pro Gorgónu, ani pro třeba Dolichophis, by to neměl být problém.

Nabízím i zvláštní stránku Gorgóny pro fajnšmekry a detailisty.

Doprovod Gorgóny

Vedle Gorgóny se kromě torz kúrů vystavuje reliéf vousatého muže sedícího na trůnu. Zvláštní je, že se našel zazděný ve zdi jednoho kláštera na Paru. Asi byl v pozdním 6. století před n. l. v některé nedaleké svatyni. (Podobných a někdy i lépe zachovaných pochází z Paru několik, vystavují se v různých evropských muzeích.)

Druhý sál archaických plastik

Část sálu archaických plastik v muzeu na Paru. (Dál už nás vítá raně klasická Níké.)

Sedící bohyně, asi Artemis (podle jiných Athéna), kolosální socha z přelomu archaické a klasické doby, 490-480 před n. l. Nalezeno ve fragmentech roku 1885 na jihovýchodě Paru, inskripce v oné oblasti referují o kultu Artemidy. Archeologické muzeum na Paru, A 162.

Hlavice iónského sloupu, mramor, 6. století před n. l. Archeologické muzeum na Paru, A 929.

Na začátku dalšího sálu sedí velké torzo Artemidy, nalezené na jihovýchodě ostrova. Je ze samého konce řecké archaické doby. Kolem je něco torz archaických reliéfů: Afrodíté s Hermem, znovu Gorgó, stavební články...

Reliéfy z Archilocheia

Reliéfy z Archilocheia a kúrové v muzeu na Paru.

Reliéfní stéla z Archilocheia na Paru, kolem 500 před n. l. Archilochos leží na lehátku, vlevo sedí jeho žena, zprava obsluhuje chlapec. Na zdi visí štít, toulec a lyra. Archeologické muzeum na Paru, A 758.

Hlavice iónského sloupu, 525-500 před n. l. Nápis z let 400-380 před n. l. o oběti u Archilochova hrobu. Z Elyty na Paru. Archeologické muzeum na Paru.

Archilochův reliéf na pozadí kúra A 1281. (Úhel pohledu byl zvolen také jako ilustrace k Archilochově parodii na spartskou bojovou píseň.) Archeologické muzeum na Paru, A 758.

Reliéf: lev útočí na býka, kolem roku 500 před n. l. Archeologické muzeum na Paru, A 759.

Následují reliéfy z Archilocheia, obklopené kúry. Nenašly se v Archilochově jeskyni, nýbrž v okolí obce Elyta (Elitas) nedaleko Parikie, na místě zvaném Tres Ekklesies.

Archilocheion bylo nejspíš památníkem u hrobu básníka ve stylu kultu na místě hrobu héróa. Iónská mramorová hlavice sloupu z pozdního 6. století před n. l. byla v raném 4. století před n. l. opatřena nápisem o oběti u Archilochova hrobu, prý to věnoval jistý Dokimos, syn Neokreonta. Hlavním nálezem je ovšem velký reliéf z doby kolem roku 500 před n. l.: Archilochos napůl leží na lehátku, vlevo sedí jeho žena, zprava obsluhuje chlapec. Na zdi visí štít, toulec a lyra. Lyra je u básníka jasná a štít je zčásti připomínka na nechtěnou účast v mnoha bojích na Thassu a nakonec i na Naxu, zčásti asi narážka na jeho ve své době až pohoršlivě lehkovážnou báseň o zahození štítu, viz exkurz Archilochos, básník života.
Ostatně, Archilochos prý také parodicky navázal na jistou spartskou bojovou píseň o jednotě vojska, pochodujícího do bitvy. Jeho parafráze začíná slovy: „Noha k noze, stehno ke stehnu...“ – dál je zhola nemravná. Kam se hrabe spartský Tyrtaios! Místo pokračování nabízím celkem cudný pohled na Archilochův reliéf přes část jednoho z kúrů.

S památkami po skvělém Archilochovi se rozloučíme ještě jedním reliéfem z téže doby. Je na něm lev, který poráží býka. Pravděpodobně byl součástí Archilocheia, pokud ovšem nepatřil taky ke svatyni Hérakla a Archilocha na místě kde stojí Panagia Ekatontapiliani v Parikii, tam byl roku 1960 nalezen pod podlahou mariánského chrámu.

Kvůli kompletaci unikátních památek nabízím taky zvláštní stránku Reliéfy z Archilocheia.

Kúrové a dívky

Kolem stojí archaické sochy mladíků a dívek, kúroi a korai. Z raného 6. století před n. l. tu máme pěknou hlavu kúra s charakteristickou úpravou vlasů.

Torzo pozdně archaického kúra v životní velikosti, naopak bez hlavy, se našlo společně s Gorgónou.

Zvláštností je zachovaný podstavec pro sochu kúra, nebo zase torzo nedokončené sochy.

Mezi dívkami vyniká velké torzo koré z Naoussy na severu ostrova.

Další si můžete prohlížet v oddílu alba.

Řadu parských koré jsme viděli už v muzeu na Délu.

 Souvisle číst: Od klasické doby po konec antiky

 Zpátky na začátek podkapitoly Archeologické muzeum na Paru

 Zpátky na obsah kapitoly PAROS

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY