K úkrytu Afrodíty z Mélu: Porovnání verzí
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
V klesání od Piso Plaka se objeví poměrně rozsáhlé ruiny východní brány římského města a za nimi strmý pahorek [[Profitis Ilias na Mélu|Profitis Ilias]]. Kousek dál je hned pod silničkou místo, kde roku 1820 našel jeden sedlák z Trypiti antickou sochu. Skoro to vypadá, jako kdyby ji tam v době pozdní antiky někdo schoval, spolu se třemi hermovkami. Pod jménem [[Afrodíté z Mélu]], nebo častěji Venuše z Mélu ([[Venus de Milo|''Venus de Milo'']]), se tato socha stala velice slavnou. V letech 130 až 100 před n. l. ji z několika bloků parského mramoru vytvořil helénistický sochař Alexandros z Antiochie. | V klesání od Piso Plaka se objeví poměrně rozsáhlé ruiny východní brány římského města a za nimi strmý pahorek [[Profitis Ilias na Mélu|Profitis Ilias]]. Kousek dál je hned pod silničkou místo, kde roku 1820 našel jeden sedlák z Trypiti antickou sochu. Skoro to vypadá, jako kdyby ji tam v době pozdní antiky někdo schoval, spolu se třemi hermovkami. Pod jménem [[Afrodíté z Mélu]], nebo častěji Venuše z Mélu ([[Venus de Milo|''Venus de Milo'']]), se tato socha stala velice slavnou. V letech 130 až 100 před n. l. ji z několika bloků parského mramoru vytvořil helénistický sochař Alexandros z Antiochie. | ||
− | Je mírně nadživotní a chybí jí ruce, což jí (alespoň v mých očích) svědčí, neboť takto je symbolem a ne kýčem. [http://142521.w21.wedos.ws/domains/keros.cz/index.php?title=Louvre,_v%C4%9Bci_z_Kyklad#Afrod.C3.ADt.C3.A9_z_M.C3.A9lu Vystavuje ji] muzeum v Louvru, které už v době krátce po nálezu odstranilo původní podstavec a ruce, aby se mohlo říkat, že jde o dílo Praxitelovo. Zpodobnění totiž navazuje na praxitelovský typ ''Afrodíté anadyomené'', tedy | + | Je mírně nadživotní a chybí jí ruce, což jí (alespoň v mých očích) svědčí, neboť takto je symbolem a ne kýčem. [http://142521.w21.wedos.ws/domains/keros.cz/index.php?title=Louvre,_v%C4%9Bci_z_Kyklad#Afrod.C3.ADt.C3.A9_z_M.C3.A9lu Vystavuje ji] muzeum v Louvru, které už v době krátce po nálezu odstranilo původní podstavec a ruce, aby se mohlo říkat, že jde o dílo Praxitelovo. Zpodobnění totiž navazuje na praxitelovský typ ''Afrodíté anadyomené'', tedy „vynořující se" (oblékající se). Tak pokusem o podfuk vzniklo dílo zajímavější než původní, torzo je znakem. |
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
Verze z 21. 1. 2018, 17:27
zkorigováno, vložit fotky
V klesání od Piso Plaka se objeví poměrně rozsáhlé ruiny východní brány římského města a za nimi strmý pahorek Profitis Ilias. Kousek dál je hned pod silničkou místo, kde roku 1820 našel jeden sedlák z Trypiti antickou sochu. Skoro to vypadá, jako kdyby ji tam v době pozdní antiky někdo schoval, spolu se třemi hermovkami. Pod jménem Afrodíté z Mélu, nebo častěji Venuše z Mélu (Venus de Milo), se tato socha stala velice slavnou. V letech 130 až 100 před n. l. ji z několika bloků parského mramoru vytvořil helénistický sochař Alexandros z Antiochie.
Je mírně nadživotní a chybí jí ruce, což jí (alespoň v mých očích) svědčí, neboť takto je symbolem a ne kýčem. Vystavuje ji muzeum v Louvru, které už v době krátce po nálezu odstranilo původní podstavec a ruce, aby se mohlo říkat, že jde o dílo Praxitelovo. Zpodobnění totiž navazuje na praxitelovský typ Afrodíté anadyomené, tedy „vynořující se" (oblékající se). Tak pokusem o podfuk vzniklo dílo zajímavější než původní, torzo je znakem.
Souvisle číst: Afrodíté z Mélu
Zpátky na obsah kapitoly MÉLOS (Milos)
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY