Kykladská lyrika: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | [[File:Relief Archilochos 500 BC AM Paros A758 119062.jpg|thumb|right|256px|[[commons: File:Relief Archilochos 500 BC AM Paros A758 119062.jpg|Reliéf z Archilocheia na Paru, kolem 500 před n. l. Archeologické muzeum na Paru.]] ]] | |
| − | Kyklady jsou naprosto výsostným prostorem také pro vznik a vývoj lyrické poezie. Králem řecké lyriky na Kykladách, a nejspíš nejen zde, je v polovině 7. století před n. l. Archilochos z Paru, básník proměn života. Zůstala po něm nejen výjimečně hluboká poezie, ale už kolem roku 500 před n. l. mu byla věnovaná také svatyně, její stavební články a reliéfy z ní | + | |
| + | Kyklady jsou naprosto výsostným prostorem také pro vznik a vývoj lyrické poezie. Králem řecké lyriky na Kykladách, a nejspíš nejen zde, je v polovině 7. století před n. l. Archilochos z Paru, básník proměn života. Zůstala po něm nejen výjimečně hluboká poezie, ale už kolem roku 500 před n. l. mu byla věnovaná také svatyně, její stavební články a reliéfy z ní jsou v Archeologickém muzeu na Paru, kde zabírají část velkého sálu. (Viz info [[Archilochos]].) Dalšího lyrika potkáme na Amorgu. Kykladská témata, dokonce právě svatý ostrov Délos, opěvuje v 6. století před n. l. také Theognis z Megar (viz exkurz [[Theognis, Elegie I, 1-10|Theognidova oslava Apollónova narození]]). | ||
Na zásadně odlišné pojetí básnictví narazíme o něco později v souvislosti s ostrovem Keós, totiž u Simónida z Keu a pak u Bakchylida. Z božského hlasu se stane prodejná oslava mocných, dokonce prostřednictvím vědomého klamu. Keós za to však nemůže, je to pěkný ostrov, souvisí to s celkovou proměnou vnímavosti na rozhraní archaické a klasické doby. Navíc Simónidés z Keu působí daleko na západě, na Keu se jenom narodil, a Bakchylidés je jeho příbuzný, který po něm toto řemeslo zdědil. | Na zásadně odlišné pojetí básnictví narazíme o něco později v souvislosti s ostrovem Keós, totiž u Simónida z Keu a pak u Bakchylida. Z božského hlasu se stane prodejná oslava mocných, dokonce prostřednictvím vědomého klamu. Keós za to však nemůže, je to pěkný ostrov, souvisí to s celkovou proměnou vnímavosti na rozhraní archaické a klasické doby. Navíc Simónidés z Keu působí daleko na západě, na Keu se jenom narodil, a Bakchylidés je jeho příbuzný, který po něm toto řemeslo zdědil. | ||
| Řádka 11: | Řádka 12: | ||
Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]] | Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]] | ||
| − | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady| '''POUŤ NA KYKLADY''']] | + | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']] |
[[Kategorie:Kyklady]] | [[Kategorie:Kyklady]] | ||
Verze z 7. 1. 2018, 22:37
Kyklady jsou naprosto výsostným prostorem také pro vznik a vývoj lyrické poezie. Králem řecké lyriky na Kykladách, a nejspíš nejen zde, je v polovině 7. století před n. l. Archilochos z Paru, básník proměn života. Zůstala po něm nejen výjimečně hluboká poezie, ale už kolem roku 500 před n. l. mu byla věnovaná také svatyně, její stavební články a reliéfy z ní jsou v Archeologickém muzeu na Paru, kde zabírají část velkého sálu. (Viz info Archilochos.) Dalšího lyrika potkáme na Amorgu. Kykladská témata, dokonce právě svatý ostrov Délos, opěvuje v 6. století před n. l. také Theognis z Megar (viz exkurz Theognidova oslava Apollónova narození).
Na zásadně odlišné pojetí básnictví narazíme o něco později v souvislosti s ostrovem Keós, totiž u Simónida z Keu a pak u Bakchylida. Z božského hlasu se stane prodejná oslava mocných, dokonce prostřednictvím vědomého klamu. Keós za to však nemůže, je to pěkný ostrov, souvisí to s celkovou proměnou vnímavosti na rozhraní archaické a klasické doby. Navíc Simónidés z Keu působí daleko na západě, na Keu se jenom narodil, a Bakchylidés je jeho příbuzný, který po něm toto řemeslo zdědil.
Viz Nejstarší řecká lyrika (Antická knihovna svazek 44), ed. Hošek Radislav. Praha: Svoboda 1981.
Souvisle číst: Počátek filosofie na Kykladách?
Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
