Afrodíté z Mélu: Porovnání verzí
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
Tak pokusem o podfuk vzniklo dílo zajímavější než původní, torzo je znakem. Podrobněji o okolnostech nálezu a problémech se sochou viz exkurz [[Venus de Milo]]. | Tak pokusem o podfuk vzniklo dílo zajímavější než původní, torzo je znakem. Podrobněji o okolnostech nálezu a problémech se sochou viz exkurz [[Venus de Milo]]. | ||
| + | <br clear=all> | ||
Souvisle číst: exkurz [[Venus de Milo]], exkurz [[Ozvěny Afrodíty z Mélu|Její ozvěny]] nebo rovnou [[Profitis Ilias na Mélu|Profitis Ilias]] | Souvisle číst: exkurz [[Venus de Milo]], exkurz [[Ozvěny Afrodíty z Mélu|Její ozvěny]] nebo rovnou [[Profitis Ilias na Mélu|Profitis Ilias]] | ||
| − | |||
Zpátky na obsah kapitoly [[MÉLOS (Milos)]] | Zpátky na obsah kapitoly [[MÉLOS (Milos)]] | ||
Verze z 1. 1. 2018, 14:53
zkorigováno, vložit ještě další fotky
Afrodíté z Mélu - častěji označovaná jako Venuše z Mélu (Venus de Milo) - je socha převelice slavná.
V jejím dávném úkrytu ji roku 1820 našel sedlák z Trypiti na Mélu, čímž spustil lavinu dost zvláštních událostí.
Sochu vytvořil v letech 130 až 100 před n. l. z několika bloků parského mramoru helénistický sochař Alexandros z Antiochie. Je mírně nadživotní a chybí jí ruce, což jí (alespoň v mých očích) svědčí, neboť takto je symbolem a ne kýčem.
Vystavuje ji muzeum v Louvru, které už v době krátce po nálezu odstranilo původní podstavec a nejspíš i ruce, aby se mohlo říkat, že jde o dílo Praxitelovo. Zpodobnění totiž navazuje na paxitelovský typ Afrodíté anadyomené, tedy „oblékající se Afrodíty“, patrně po vynoření se z moře v blízkosti Kypru nebo Rhodu.
Tak pokusem o podfuk vzniklo dílo zajímavější než původní, torzo je znakem. Podrobněji o okolnostech nálezu a problémech se sochou viz exkurz Venus de Milo.
Souvisle číst: exkurz Venus de Milo, exkurz Její ozvěny nebo rovnou Profitis Ilias
Zpátky na obsah kapitoly MÉLOS (Milos)
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
