Dionýsova plavba: Porovnání verzí
| Řádka 8: | Řádka 8: | ||
Máme různé verze toho, jak se Dionýsos dokázal zmocnit lodě, tedy zapůsobit i v prostředí sobě cizím, na vodě a v oblasti vlády Poseidóna. Stěžeň se náhle proměnil ve vinný kmen a ráhna ve větve, ze kterých visí zralé hrozny. Z hroznů rovnou teče víno a všichni jsou naráz naprosto opilí. Nadšení se stupňuje a rychle přechází v úplný děs, protože neovladatelná loď je ztracena. Opilá posádka šílenců Dionýsových jede vstříc své zhoubě a Dionýsos se směje ve vytržení. Nakonec Dionýsos sám spokojeně pluje mořem, obklopen delfíny. | Máme různé verze toho, jak se Dionýsos dokázal zmocnit lodě, tedy zapůsobit i v prostředí sobě cizím, na vodě a v oblasti vlády Poseidóna. Stěžeň se náhle proměnil ve vinný kmen a ráhna ve větve, ze kterých visí zralé hrozny. Z hroznů rovnou teče víno a všichni jsou naráz naprosto opilí. Nadšení se stupňuje a rychle přechází v úplný děs, protože neovladatelná loď je ztracena. Opilá posádka šílenců Dionýsových jede vstříc své zhoubě a Dionýsos se směje ve vytržení. Nakonec Dionýsos sám spokojeně pluje mořem, obklopen delfíny. | ||
| − | Ve verzi [[Homérský hymnus na Dionýsa|Homérského hymnu na Dionýsa]] se tyrrhénští (etruští) piráti pokusili na jakémsi pobřežním skalisku zmocnit mladého dionýsa, ale ten jim dal důkladně za vyučenou: zmocnil se lodi a z původní posádky přežil jen kormidelník, neboť navrhoval, aby zajatce propustili. Podle dalších vyprávění se kormidelník jmenoval Ikarios, což dál souvisí buď s místem podobného jména v Attice, nebo z ostrovem Ikaria, z něhož prý piráti připluli. Znám také mnohem podrobnější, byť nekanonickou, verzi tohoto příběhu, viz exkurz [[Dionýsos připlouvá]]. | + | Ve verzi [[Homérský hymnus na Dionýsa|Homérského hymnu na Dionýsa]] se tyrrhénští (etruští) piráti pokusili na jakémsi pobřežním skalisku zmocnit mladého dionýsa, ale ten jim dal důkladně za vyučenou: zmocnil se lodi a z původní posádky přežil jen kormidelník, neboť navrhoval, aby zajatce propustili. Mimochodem, je to jeden z mála mýtů, kde Dionýsos vystupuje jako velice mladý, zatímco výtvárná zpodobnění „mladistvého Dionýsa“ známe až počínaje klasickou dobou. Podle dalších vyprávění se kormidelník té pirátské lodi jmenoval Ikarios, což dál souvisí buď s místem podobného jména v Attice, nebo z ostrovem Ikaria, z něhož prý piráti připluli. Znám také mnohem podrobnější, byť nekanonickou, verzi tohoto příběhu, viz exkurz [[Dionýsos připlouvá]]. |
Pro srovnání můžeme znovu citovat verše Archilocha z Paru (''Elegie a iamby'' fr. 4.6–9 West), které se naštěstí vztahují nejspíš k lodi zakotvené: | Pro srovnání můžeme znovu citovat verše Archilocha z Paru (''Elegie a iamby'' fr. 4.6–9 West), které se naštěstí vztahují nejspíš k lodi zakotvené: | ||
Verze z 10. 4. 2017, 20:12
exkurz - Stránka bez jednoznačného pokračování Stránka ve vývoji
Dionýsův příchod je nejčastěji zobrazován jako jeho příjezd na pantherovi, někdy ovšem přijíždí na lodi, tažené po zemi na kolečkách. Přijíždí z divočiny, občas kupodivu z moře, tedy z živlu naprosto cizorodému vůči vinicím.
Černofigurová malba na dně picí misky, kterou kolem roku 530 před n. l. vytvořil malíř Exekiás, ukazuje vousatého Dionýsa, jak si hoví sám na lodi, obklopené delfíny. Ze stěžně rostou veliké hrozny révy. Tato miska (kylix) sama hodně cestovala: kdysi z Athén do jihoitalské Vulci, v nové době z Vulci do Mnichova, kde se Dionýsos prosadil i v prostředí pivním.
Máme různé verze toho, jak se Dionýsos dokázal zmocnit lodě, tedy zapůsobit i v prostředí sobě cizím, na vodě a v oblasti vlády Poseidóna. Stěžeň se náhle proměnil ve vinný kmen a ráhna ve větve, ze kterých visí zralé hrozny. Z hroznů rovnou teče víno a všichni jsou naráz naprosto opilí. Nadšení se stupňuje a rychle přechází v úplný děs, protože neovladatelná loď je ztracena. Opilá posádka šílenců Dionýsových jede vstříc své zhoubě a Dionýsos se směje ve vytržení. Nakonec Dionýsos sám spokojeně pluje mořem, obklopen delfíny.
Ve verzi Homérského hymnu na Dionýsa se tyrrhénští (etruští) piráti pokusili na jakémsi pobřežním skalisku zmocnit mladého dionýsa, ale ten jim dal důkladně za vyučenou: zmocnil se lodi a z původní posádky přežil jen kormidelník, neboť navrhoval, aby zajatce propustili. Mimochodem, je to jeden z mála mýtů, kde Dionýsos vystupuje jako velice mladý, zatímco výtvárná zpodobnění „mladistvého Dionýsa“ známe až počínaje klasickou dobou. Podle dalších vyprávění se kormidelník té pirátské lodi jmenoval Ikarios, což dál souvisí buď s místem podobného jména v Attice, nebo z ostrovem Ikaria, z něhož prý piráti připluli. Znám také mnohem podrobnější, byť nekanonickou, verzi tohoto příběhu, viz exkurz Dionýsos připlouvá.
Pro srovnání můžeme znovu citovat verše Archilocha z Paru (Elegie a iamby fr. 4.6–9 West), které se naštěstí vztahují nejspíš k lodi zakotvené:
Polní láhev si vezmi a lávkami veslařů kráčej,
k baňatým džbánkům spěj, víčka jim otevři všem,
rychle nabírej vína až do kvasnic! Nemůžem přece
konati takovou stráž, přitom však střízlivi být!
Souvisle číst: v typickém případě: exkurz Homérský hymnus na Dionýsa, exkurz Dionýsos připlouvá nebo rovnou Grotta, Metropolitní náměstí
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: Pouť na Délos a Kyklady
