Grotta, Metropolitní náměstí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání

Do čtvrti Grotta, která je nejstarší v Chóře, je možné jít od naxijského konce mola za přístavem, nebo se proplétat uličkami od autobusového nádraží. Grotta je čtvrť Chóry Naxijských – a současně také významná archeologická lokalita starokykladské neolitické i raně bronzové kultury, pak mykénské kultury. Dál už má prokazatelně kontinuální osídlení do současnosti. Tady je dávné centrum Naxu. V antice zde byla agora a ještě za Byzance tu bylo hlavní náměstí. Nyní je na tomto místě Metropolitní náměstí, jmenuje se podle pravoslavné katedrály a sídla metropolity. Osídlení i zachované památky se tu vrství už od pozdního neolitu. Jméno Grotta je však až benátské a souvisí s jeskyní, která je u moře spíš kousek severně, směrem k lokalitě Aplomata. Tam je teď hotelová čtvrť Nová Grotta, dál za ní je Aplomata a Kamini, nad ní klášter Moni Chrysostomos.
Náměstí tady má vlastní album.

Metropolitní náměstí je velice blízko moře, souběžně s ním jde pláž Grotta, tedy severně od akropole (Kastra). Cesta od přístavu k němu vede kolmo na Ariadnino nábřeží. Pláž Grotty není dobrá na koupání, ale na výhledy. Když na Metropolitní náměstí přicházíme od přístavu nebo od autobusů, vidíme v maličkém parku před náměstím tolik ruin různých vrstev antiky, že by to jinde vydalo na slušné lapidárium. Je to jedno z mála míst na Naxu, kde vidíme také pozdější antiku.

Z vnitrozemské strany lapidária stojí nepříliš nápadný, leč pěkný a důležitý kostel. Je zasvěcený Panně Marii, patronce Zlatého Města (Panagia Chrysopolitissa), což je byzantský název Naxijské Chóry. Je maličko pod úrovní náměstí, to je další známka jeho stáří. Nedaleko je na náměstí další byzantský kostel, Panagia Eleussa (Slitovná), a v roztomilém zákoutí za ním ještě další. Naproti přes náměstí je nedaleko vchodu do podzemního muzea kostel, který na sebe upozorní hlavně tím, že se do něj před novou úpravou náměstí muselo chodit po schodech dolů, protože byl pod úrovní terénu. Přitom vypadá spíš tuctově než starobyle. Stratigrafie má ovšem pravdu. Je to Agios Nikolaos, prý jeden z nejstarších kostelů na ostrově, stavěný v 4. až 7. století, jenomže pořád opravovaný a přestavovaný, takže vidíme jenom nudné novější úpravy. Další fotky těchto kostelů jsou v oddílech alba.

Náměstí samo je celkem velké, ale ta poměrně velkorysá nová úprava po výkopech se nějak moc nevyvedla a náměstí nepůsobí tak dobře, jak by mohlo, přestože na něm a kolem něj je řada cenností i pěkná zákoutí. Dominuje mu pravoslavná katedrála z roku 1787, vedle ní je sídlo pravoslavného metropolity. Starší katedrála stála mezi náměstím a pobřežím Grotty, zůstal tam nepatrný zbytek na památku. Na okraji náměstí, naproti chrámu Panagia Chrysopolitissa, potkáme také jednu z mála viditelně židovských staveb na ostrově. Je to mansion (panské sídlo) rodiny Magkaki-Aaron. V ploše náměstí je konstrukce, která umožňuje vyhlídku i přístup do podzemí. Není to nijak hluboké, ale přece jen se tady muselo kopat v naplaveninách. Rozdíl úrovně terénu oproti stavu koncem antiky názorně vidíme na vchodu do kostela Ag. Nikolaos.

 Souvisle číst: Podzemní muzeum
 Zpátky na obsah podkapitoly Chóra Naxijských
 Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY