Parské Délion: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka s textem „ Stránka se připravuje Nejeden kykladský ostrov má své Délion, tedy chrám Apollóna Délského, asi podobně, jako kdekterá evropská ves má v k…“)
 
Řádka 9: Řádka 9:
 
Víc fotek z cesty, místa samého i nálezů z něho je v albu. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Delion_of_Paros]]
 
Víc fotek z cesty, místa samého i nálezů z něho je v albu. [[https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Delion_of_Paros]]
  
   Pokračovat v souvislém čtení: [[Tres Ekklesies]]
+
   Pokračovat v souvislém čtení: [[Apollón Pýthijský a Asklépion]]
  
 
[[PAROS]]
 
[[PAROS]]

Verze z 6. 4. 2017, 20:04

 Stránka se připravuje

Nejeden kykladský ostrov má své Délion, tedy chrám Apollóna Délského, asi podobně, jako kdekterá evropská ves má v kostele betlém. (Viz info Chrámy Apollóna Délského.) Velkolepé Délion uvidíme na Naxu. To parské je zasvěceno nejen Apollónovi, ale také Artemidě. Nachází se samozřejmě na vršku, s výhledem na Délos, i když svatyně není přímo nad mořem. Cíl cesty je patrný už od jachetního přístavu v Parikii, ale pak až pod místo samo vidět není. Cesta ke svatyni není obtížná, ani navigačně, je to od přístavu asi 3 km po silničkách, nejmíň o 150 m nahoru. Odměnou je ale spíš jen vyhlídka na město a záliv cestou (foto), vyhlídka na velkou část ostrova z místa samého a slast z vykonané poutě.

Svatyně Artemidy a Apollóna Délského byla založena v 9. nebo 8. století před n. l. Nejstarší hrám byl postaven v 6. století před n. l. a nejspíš v raném 5. století před n. l. byl nahrazen jiným. Ten byl zasvěcený Apollónovi Délskému. Byl z parského mramoru a zabíral plochu 9,5 x 6 m. Našla se tu také inskripce s věnováním Athéně Kynthijské, tedy zřetelná ozvěna kultu na vrcholu Délu. Svatyně na východ od chrámu byla zasvěcena Artemidě. V okolí byla nalezena pozdně archaická socha bohyně Artemis. Nedaleko je také otevřená svatyně velikosti 2,50 x 2 m.

Dalších nálezů z těchto míst je v Archeologickém muzeu v Parikii nepřeberně, od doby kolem roku 800 před n. l. do konce antiky. Pro ty drobné udělali zvláštní skříň, ale nevešla se do ní ani půlka z nich. Za upozornění stojí tři pěkné, které jsme si zatím v muzeu neprohlíželi. Nádobka ve tvaru boty, nejspíš z pozdního 7. století před n. l. Prý se takové používaly na masti na nohy. Pak skyfos se zvířaty a hlavně miniatruní mramorový stoleček z raně klasické doby, který je buď zmenšenou maketou slavnostního stolu, nebo rituálním předmětem na odkládání něčeho.

Víc fotek z cesty, místa samého i nálezů z něho je v albu. [[1]]

 Pokračovat v souvislém čtení: Apollón Pýthijský a Asklépion

PAROS