Božská svatba: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Na náhodně nalezeném papyru (Grenfell-Hunt Greek Papyr. Ser. II, n. 11; p. 23) čteme úryvek Ferekýdova spisu (viz DK 7 B 2 /1 originál): „(..…“) |
|||
| Řádka 27: | Řádka 27: | ||
[[SYROS]] | [[SYROS]] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Ferekýdés]] | ||
| + | [[Kategorie:Zás]] | ||
| + | [[Kategorie:Ógénos]] | ||
| + | [[Kategorie:Země]] | ||
| + | [[Kategorie:Gaia]] | ||
| + | [[Kategorie:Chthonié]] | ||
| + | [[Kategorie:Thetys]] | ||
| + | [[Kategorie:Héfaistos]] | ||
| + | [[Kategorie:Homér, Ílias]] | ||
| + | [[Kategorie:Homér, Ílias, Achileův štít]] | ||
| + | [[Kategorie:Ókeanos]] | ||
Verze z 15. 3. 2017, 19:39
Na náhodně nalezeném papyru (Grenfell-Hunt Greek Papyr. Ser. II, n. 11; p. 23) čteme úryvek Ferekýdova spisu (viz DK 7 B 2 /1 originál):
„(...) jemu [Zánovi, Diovi] vytvářejí mnohé veliké domy. A když to, co je třeba, všechno dokončili, jak věci, tak služebníky i služebnice a ostatní potřebné věci, a když je vše připraveno, konají svatbu. Když nastane třetí den svatby, vyrábí Zás veliký a krásný plášť a na něm tká Zemi, Ógéna i domy Ógénovy (...) [Zás pak řekne Zemi: ‚Ježto si přeji,] aby sňatky náležely tobě, tímto tě uctívám. Přijmi můj pozdrav a buď mou družkou!‘ Toto prý bylo první odhalení nevěsty, které se tak stalo zvykem u bohů i u lidí. Ona od něho přijala plášť a odpověděla (...)“
Zeus (Zás) je zde ženich a jeho nevěstou je Země (Gaia)! To je dost nečekaná verze vztahů mezi primordiálními božstvy. Zeus zastupuje Úrana! Země se ovšem zatím ještě jmenuje Chthonié (viz Ferekýdés DK 7 B 1 /1, originál). Chthonié teprve dostane Zemi darem a tím získá i své nové jméno Gaia. Sám Zeus (Zás) pro ni tká plášť, na kterém Zemi (Gaiu) vytká. Tímto pláštěm zakryje propastnou hlubinu Chthonié a přejmenuje ji na Zemi. Kromě Země je ovšem na tomto plášti utkán také Ókeanos, u Ferekýda ovšem zvaný Ógenos, což je další z jeho zvláštních pojmenování, možná s etymologickou narážkou na rození. To by bylo opět domyšlením Homéra, viz například Ílias XIV,201, kde je Ókeanos „původce bohů“. Oproti Homérovi ovšem Ferekýdés přesouvá skutečnou původnost z Chaosu nebo Ókeanu na Dia nebo Čas, podobně jako z Thetydy na Zemi.
Pozemský svět jako obraz utkaný od božského tkalce je silná metafora. Upomíná na homérské téma zobrazení světa na Achilleově štítu (Ílias XVIII, 478-608), který však ková jiný bůh, Héfaistos. I tam je pozemský svět obkroužen Ókeanem! Svatební obřad je v textu papyru přerušený v nejlepším, pokračování je ztraceno. Podobnosti s homérským popisem štítu si ovšem už koncem 2. století n. l. všimnul Kléméns Alexandrijský (Stromata VI, 9, 4 = DK 7 B 2 /2):
„Také Homér popisuje [výzdobu] štítu vyráběného Héfaistem těmito slovy:
Uprostřed vytvářel zemi, nebe a moře. (Ílias XVIII, 483)
Silný a veliký proud tam vytvořil Ókeanův. (Ílias XVIII, 607)
Ferekýdés ze Syru říká:
Zás vyrábí veliký a krásný plášť a na něm vytkal Zemi, Ógéna i domy Ógénovy.”
Homérský obraz se přesunul z bojového užití do svatebního. Neková Héfaistos, nýbrž tká Zeus, avšak božská úroveň děje i typu zobrazení zůstává, ba získává na primordiální dimenzi.
Pokračovat v souvislém čtení: Boj mezi bohy
Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?
