Co vidíme na Syru: Porovnání verzí

Verze z 16. 3. 2019, 14:34

Varieta spedos, mramor, kat. č. 1176.

Hermoupolis na Syru, pohled z lodi v přístavu.

Zbytky starého Ialyssu.

Kykladská standarta, kat. č. 1176A.

Hermoupolis na Syru, večer, z odplouvající lodi.

Syros je středně velký ostrov (83 km²), přesto je v současné době nejlidnatější z celých Kyklad, má 32 tisíc obyvatel. Většina z nich žije v hlavním městě jménem Ermoupolis, zbytek ve vsích na jižní polovině ostrova. Pro méně majetné návštěvníky je zde i několik kempů, avšak ani v penzionech zde většinou nepotkáme přemrštěné ceny. Mnozí z turistů jsou obyčejnější Athéňané.

Syros (Σύρος) býval důležitým centrem kultury dávných Kyklad a nyní je sídlem správního centra kraje. Ocitáme se jižně od Andru a Ténu, západně od Délu a Mykonu. Rhéneia a Délos jsou dokonce nejbližšími ostrovy směrem na východ. V rané době bronzové byl Syros hojně osídlený. Na severu ostrova stála na vršku Kastri u Chalandriani mohutná pevnost starokykladské kultury Keros-Syros, právě zde byla tato kulturní vrstva poprvé popsána. Bohužel jsem neměl příležitost se tam dostat (byl jsem na Syru jenom dvakát a pokaždé dost krátce). V antice byl spíše foiníckým hnízdem. Přece jen zde najdeme i zbytky řeckého města, i když málo zachované. Je to Ialyssos, blízko dnešní koupací štace Galissas. Ze Syru pocházel také archaický řecký mytograf Ferekýdés, který žil v 6. století před n. l. a údajně byl učitelem samotného Pythagory! Už jsme ho potkali spolu s Pythagorou na Délu..

Leccos na ostrově (od jeskyně po videopůjčovnu) se jmenuje po Ferekýdovi. Časem se k tomuto výtečníčkovi také dostaneme, nejprve se však rozhlédneme po Ermoupoli a jejím muzeu, a trochu i po ostrově.

Pěší cesty popisuje anglicky belgický web:[1]

 Souvisle číst: Ermoupolis

 Zpátky na obsah kapitoly SYROS

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY