Latinský středověk a renesance: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | [[File:Tower of Sanudo, Kastro, Naxos Town 144142.jpg|thumb|left|[[commons: File:Tower of Sanudo, Kastro, Naxos Town 144142.jpg|Sanoudova věž na Naxu, kolem roku 1207, zčásti z antického materiálu.]] ]] | |
| + | |||
| + | [[File:Katholische Kirche Naxos 09.jpg|thumb|right|[[commons: File:Katholische Kirche Naxos 09.jpg|Katolickáí katedrála na Naxu, kolem roku 1207 a pozdější opravy.]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Gratsia Venetian pyrgo Chalki Naxos 17th c, 13M420.jpg|thumb|right|[[commons: File:Gratsia Venetian pyrgo Chalki Naxos 17th c, 13M420.jpg|Opravený renesanční hrádek rodiny Gratsia-Barotsi v Chalki na Naxu, asi rané 17. století]] ]] | ||
Na začátku 13. století přinesli francouzští (nominálně benátští) křižáci na Kyklady západní (katolickou) verzi křesťanství a založili [[Vévodství Archipelagu]], s centrem na Naxu. [[Lygdamova akropole, náměstí Katolické Metropole|Sídlo vévody]], Sanoudova věž, stojí na místě sídla naxisjkých vládců, např. Lygdama. Hned vedle postavili katolickou katedrálu. | Na začátku 13. století přinesli francouzští (nominálně benátští) křižáci na Kyklady západní (katolickou) verzi křesťanství a založili [[Vévodství Archipelagu]], s centrem na Naxu. [[Lygdamova akropole, náměstí Katolické Metropole|Sídlo vévody]], Sanoudova věž, stojí na místě sídla naxisjkých vládců, např. Lygdama. Hned vedle postavili katolickou katedrálu. | ||
| Řádka 10: | Řádka 14: | ||
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
| − | Souvisle číst: [[DÉLOS]] | + | Souvisle číst: [[DÉLOS|'''DÉLOS''']] |
Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]] | Zpátky na obsah kapitoly [[NAPŘED O KYKLADÁCH]] | ||
Aktuální verze z 2. 5. 2018, 14:40
Na začátku 13. století přinesli francouzští (nominálně benátští) křižáci na Kyklady západní (katolickou) verzi křesťanství a založili Vévodství Archipelagu, s centrem na Naxu. Sídlo vévody, Sanoudova věž, stojí na místě sídla naxisjkých vládců, např. Lygdama. Hned vedle postavili katolickou katedrálu.
Křižácké přestavby antických chrámů a akropolí na Kykladách občas přesahují míru lidské představivosti. Co by asi řekl normální památkář, kdyby viděl na antických základech stát středověký hrad, kompletně postavený z chrámových součástí z klasické doby, jehož horní patro je ovšem nově přestavěné, omítnuté a opatřené moderními okny i satelitní anténou, protože je obytné? Mezi vyčnívajícími antickými stavebními díly nižšího patra jsou natažené šňůry s prádlem. Přesně to vidíme v Parikii na Paru na Kastru. A ještě zbylo na pár kostelů a domů – a mezi tím vším vyčnívají zbytky tholu Athénina.
Na Kastru Naxijské Chóry zase člověka napadne, že když se gotika staví z polotovarů antického stavebního materiálu, vyjde z toho renesance, jenom se zatím neví, že by se to tak mohlo jmenovat. Oni to ovšem později znovu přestavili opravdu renesančně a bydlí v tom.
I na venkově potkáme středověké a renesanční hrádky, občas moderně adaptované. Lidové nápodoby benátských vil (hrádků přestavěných ve zvláštním kykladsko-benátském stylu) daly vzniknout typické novodobé kykladské architektuře, která se tak mimovolně stala pokračováním dávného výtvarného rozvrhu kykladského domu.
Souvisle číst: DÉLOS
Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
