Raně klasická filosofie: Porovnání verzí

Aktuální verze z 10. 4. 2018, 09:26

Parmenidés, syn Pyreův. Hermovka podle podoby epikúrejce Métrodóra, Elea.

Zhodnocení (nadhodnocení?) řeči.

Vyděluje se technizovaný pojem myšlení.

Provázanost myšlení, řeči a „jsoucna“.

Zhodnocení (nadhodnocení?) bezrozpornosti, dokonce jako kriteria pravdy.

Používá se důkaz sporem. (Sofisté, Parmenidés.)

Příklad: Parmenidés, část zlomku B 8:

Toutéž věcí je myslet a myslet, že jest, neboť větu

bez jsoucího, v němž je vždy myšlení vyřčeno, nijak

myšlení nemůžeš nalézt, vždyť není a nikdy nebude

nic jiného mimo jsoucí, neb Moira je sevřela pouty,

aby bylo vždy celé a bez hnutí. Proto vše bude

pouhým jménem, co lidé si vytkli věříce pevně,

že je to pravda: Vznikat a zanikat, být a též nebýt,

měnit svoje místo a barvu měnit jasnou.

Přesto jako ohlédnutí za hodnotami archaické doby stále působí tragédie.

Dál na Obrat k věcem lidským

Zpátky na začátek této prezentace