Proměny autorství: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| + | [[File:Luvr497x.jpg|thumb|right|Músaios předává zapsanou nauku Linovi.]] | ||
| + | |||
Už v archaické době se sochy i některé vázové malby začínají podepisovat, zpočátku věnováním. | Už v archaické době se sochy i některé vázové malby začínají podepisovat, zpočátku věnováním. | ||
| − | Básník archaické doby je podobně jako věštec živen inspirací, tedy vdechnutím božské pravdy (enthúsismem), což je analogií konceptu obklopování skutečností, z níž k nám přichází pravdivé rozpoznání, často jakoby rozpomenutí. | + | Básník archaické doby je podobně jako věštec živen inspirací, tedy vdechnutím božské pravdy (enthúsismem), což je analogií konceptu obklopování skutečností, z níž k nám přichází pravdivé rozpoznání, často jakoby rozpomenutí. Je služebníkem Mús. |
V klasické době je autor spíše řemeslník textu, takže si nárokuje odměnu, někdy je také intelektuální až morální autoritou. Výtvarník spěje k originalitě výrazu. | V klasické době je autor spíše řemeslník textu, takže si nárokuje odměnu, někdy je také intelektuální až morální autoritou. Výtvarník spěje k originalitě výrazu. | ||
| − | Školním příkladem (viz např. Marcel Detienne) tohoto zlomu v pojetí autorství poezie je Simónidés z Keu. Je veršotepec, který nepotřebuje inspiraci, vždyť jinak by ani nemohl uzavřít smlouvu o dodání díla. Sám říká, že mu nejde o pravdu, za kterou by přece nikdo neplatil, ale o úspěch díla. Proto u starších autorů došel pověsti skrblíka, zatímco později byl oslaven jako patron autorských práv. | + | Školním příkladem (viz např. Marcel Detienne) tohoto zlomu v pojetí autorství poezie je [[Simónidés z Keu, patron didaktiky a autorských práv|Simónidés z Keu]]. Je už veršotepec, který nepotřebuje inspiraci, vždyť jinak by ani nemohl uzavřít smlouvu se zákazníkem o dodání díla. Sám říká, že mu nejde o pravdu, za kterou by přece nikdo neplatil, ale o úspěch díla. Proto u starších autorů došel pověsti skrblíka, zatímco později byl oslaven jako patron autorských práv. |
| − | Na památku archaického pojetí autorství je i tato osnova přednášky k dispozici | + | Na památku archaického pojetí autorství je i tato osnova přednášky k dispozici pod copyleftem, tedy volně. |
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
<br /> | <br /> | ||
<br /> | <br /> | ||
Zpátky na [[Archaické a klasické|začátek této prezentace]] | Zpátky na [[Archaické a klasické|začátek této prezentace]] | ||
Aktuální verze z 9. 4. 2018, 18:28
Už v archaické době se sochy i některé vázové malby začínají podepisovat, zpočátku věnováním.
Básník archaické doby je podobně jako věštec živen inspirací, tedy vdechnutím božské pravdy (enthúsismem), což je analogií konceptu obklopování skutečností, z níž k nám přichází pravdivé rozpoznání, často jakoby rozpomenutí. Je služebníkem Mús.
V klasické době je autor spíše řemeslník textu, takže si nárokuje odměnu, někdy je také intelektuální až morální autoritou. Výtvarník spěje k originalitě výrazu.
Školním příkladem (viz např. Marcel Detienne) tohoto zlomu v pojetí autorství poezie je Simónidés z Keu. Je už veršotepec, který nepotřebuje inspiraci, vždyť jinak by ani nemohl uzavřít smlouvu se zákazníkem o dodání díla. Sám říká, že mu nejde o pravdu, za kterou by přece nikdo neplatil, ale o úspěch díla. Proto u starších autorů došel pověsti skrblíka, zatímco později byl oslaven jako patron autorských práv.
Na památku archaického pojetí autorství je i tato osnova přednášky k dispozici pod copyleftem, tedy volně.
Zpátky na začátek této prezentace
