Koré: Porovnání verzí

Aktuální verze z 14. 3. 2018, 21:07

 info - stránka bez jednoznačného pokračování

 zkorigováno, vložit ještě další fotky

"Níkandra z Naxu Artemidě na Délos." Raná naxijská práce kolem r. 650 před n. l., mírně nadživotní, vysoká 180 cm. Plochá stylizace. Národní archeologické museum v Athénách.

Koré nesoucí peplos, pochází z ostrova Paru, kolem roku 580 před n. l. Nalezená v Apollónově chrámu na Délu. Museum na Délu.

Peplos Koré, 530 před n. l. Sádrový odlitek a rekonstrukce polychromie (originál vystavuje Muzeum Akropole v Aténách). Cambridge Museum of Classical Archaeology.

Koré (κόρη, pl. korai) je jedním z typů řecké pozdně archaické sochy, ale potkáme ji i jako reliéf a také v malbě na keramice. Koré znamená „dívka“, jde tedy o typologickou sochu mladé dospělé ženy, jakoby do páru s kúrem, byť se takto v párech nejspíš nenalezli. Potkáváme je v 7. a nejvíce v 6. století před n. l., občas ještě i ve století následujícím. Koré je však také bohyně Persefoné, dcera bohyně Démétér, známá pod tím jménem ponejvíce z eleusinského mýtu.

Koré vždy stojí, je půvabná, většinou se mírně usmívá a je vždy oblečená! Dívčí rysy jsou patrné ve tváři, ale ne vždy v celé postavě, ta může být poměrně plochá. Někdy se torzo koré rozpozná od torza iónského kúra spíše podle zachovaných zbytků oděvu, samozřejmě mramorového, bronzového nebo terakotového, neboť to jsou možné materiály soch koré. Plastiky byly vždy polychromované, což se na části z nich i zachovalo.

V průběhu doby (nebo v závislosti na kultovním místě) se proměňuje držení těla a oděv. Někdy je oděná poměrně prostě a přepásaná, jindy má roucho s bohatou draperií, na konci archaické doby má esovitě prohnuté tělo. Vlasy má dlouhé, občas zapletené do různých účesů. Leckterá koré nese v ruce nějaký předmět: granátové jablíčko, poupě lotosu, peplos (roucho pro Athénu).

Tyto sochy stály u chrámů, nejčastěji bohyň, zvláště Artemidy, ale i Athény. Bývají také náhrobní, občas také jako reliéfy. Velikostí připomínají živého člověka, někdy jsou v mírně nadživotní velikosti kvůli monumentálnímu dojmu při senzuální záměně za měřítko 1:1, častěji naopak ve velkosti kolem ¾ životní, navozující bezprostřední důvěrnost. Na rozdíl od kúrů neznáme koré kolosálních rozměrů.

Různé sochy tohoto typu vyplňují celé pomyslné spektrum od dívky „krev a mlíko“, přes vznešenou mladou šlechtičnu, po výrazně mimočasové, až k podobám podsvětním. Ty poslední asi souvisí se synonymií Koré s Persefonou, většinou drží granátové jablíčko. Nejstarší sochy typu koré bývají nečekaně ploché, pak postupně nabývají na objemu, ale co do „ženskosti“ zůstávají dost zdrženlivé, a stávají se realističtějšími, ba spíše esovitě prohnutými, dost podobně jako „krásné Madony“ pozdní gotiky, draperie je stále bohatěji řasena. Zvláštní kategorii tvoří sochy dívek, které utkaly peplos pro Athénu a nyní jej jí nesou.
Koré může být kupodivu využita i jako podpěrný stavební článek, tedy v roli sloupu, pak je to ovšem karyatida. Záměna je možná pochopitelně se zobrazeními bohyně Koré (Persefony), výjimečně i s jinými ženskými figurami.

 Souvisle číst: v typickém případě info Sfinga... info Periodizace stylů řecké keramiky nebo rovnou Náboženství

 Jiné možné pokračování: Archaické sochařství na Kykladách

 Zpátky na ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU